Duchovní vlákno od Trini

[honzam]

Jaká je podstata? Je zlá, je dobrá, chce někoho drtit? Ale ne... Dévové, asurové, božstva... Vždy je to o vztahu.

V zoroastrismu dobrá. Základ jsou dobré myšlenky, dobrá slova a dobré skutky v souladu s Pravdou.

[honzam]

Jaká je podstata? Je zlá, je dobrá, chce někoho drtit? Ale ne... Dévové, asurové, božstva... Vždy je to o vztahu.

V zoroastrismu dobrá. Základ jsou dobré myšlenky, dobrá slova a dobré skutky v souladu s Pravdou.

Co to je soulad s Pravdou? Je to pochopení přirozeného řádu věcí. V hindi dharma. Je to jen pochopení, že když půjdu proti tomu, dostanu se do problémů.

Soulad s Pravdou znamená být pravdivý k druhým i sám k sobě. Ta pravdivost je skutečná podstata života, to co je v živých bytostech živé.

[honzam]

Pravda je obvykle pojímána jako nějaký specifický systém, řád nebo zákony, kterými se řídí realita. Ten úplný nestvořený živý základ všeho je však samotný princip, že něco konkrétního je pravda.

[Alaja]

No ty dévové to je trochu podivné, já jsem vůbec netušil, že něco takového existuje a moje intuice mi při setkání říkala , že to nebude nic moc dobrého.A také se vás bojí.
Takže když jsem o nich četl, že jsou to bohové nebo pomocníci bohů, tak jsem se docela dost drbal na hlavě jak se k tomu postavit.
No já mám představu o bozích jinou a védy sami říkají, že se vás bojí, což je u bohů podivné.Takže jsem vyvodil, že v těch vědách bude asi malinko chybka.

Vím jen o těch " 33 bozích", co mne vrátili zpátky do hmotného těla..
Jo a potom jsem jednou "zahlédla" nějakého hodně starého vrásčitého tmavomodrého v černém obleku v rajském pralese, jak sedí na obláčkovém kameni.....ten čekal nejspíš na papeže, až tam za chvíli dorazí...

Jo a pak několikrát při meditaci se mi tam ukázaly čísi oči...jen průsvitné oči bez obličeje....

Jo a vlastně Athénu se sovou.
A v jednom snu jsem zjistila, že jsem Balaráma, Krišnův bratr...ten s modrými kaťaty...

[vostalpetr]

. A je tu tlak, ta harmonie je skrytá.

Většinou je to ale obráceně,

je tu určitá harmonie ale ten tlak je skrytý,

vždyt kolikrát jen Budha v tom svém pojenání o prázdnotě říká, že se mu povzneslo srdce ???

[salmo1cz]

Ti dévové jsme my, ve skutečnosti to jsou naše latentní tendence nebo semena.Je to vlastně příčina inkarnací a je potřeba tyhle tendence odmítnout.Má jich být 35, nijak jsem to nezkoumal ale je to možný.

[vostalpetr]

Ti dévové jsme my

Já tedy ne, já jsem dákiní...

[Jana]

Ti dévové jsme my, ve skutečnosti to jsou naše latentní tendence nebo semena.Je to vlastně příčina inkarnací a je potřeba tyhle tendence odmítnout.Má jich být 35, nijak jsem to nezkoumal ale je to možný.

Ano, všechno jsme to my. Ovšem může tady být i obrácený směr, že to vyšší v nás nám naopak napomáhá k osvobození. Vlastně, ono nám to pomáhá úplně všechno.

Kdysi víc než před třiceti lety jsem chodila k docentu Zoubkovi na lekce antroposofie. Věřila jsem, že má hodnota spočívá v mých schopnostech, v tom, co dokážu, umím. Manželka pana docenta mi řekla, že ať se zeptám na to, co je pravda.

Přišla jsem domů a večer, když rodina spala, tak jsem se odhodlala otevřít se pravdě. Seděla jsem v obýváku sama, po tmě a vnímala to otevírání se pravdě, jako by se otevíraly dveře někam, kam jsem se nikdy nepodívala, nabírala jsem odvahu ty dveře otevřít a najednou zmizel čas, byla věčnost, v mém hrudníku se šklebil ďábel a mé tělo začalo hořet. Později jsem četla Osha, který psal o tom, že tohle je jogínský oheň, spalující ego.

Vnímala jsem, že tohle bez času je věčné a že není možné se z toho nikdy dostat a slyšela jsem hlas, ať se všech svých schopností vzdám. Říkala jsem si, že bez svých schopností bych nebyla nic, neměla bych žádnou hodnotu, ale ten žár byl tak děsivý, že jsem se nakonec vzdala. Oheň zmizel, skrz mé tělo prošla bytost s kapucí a čas se vrátil.

Cítila jsem se pak bez osobní hodnoty, vyprahlá, bez smyslu dál žít. Když jsem později stála na plahočince, která byla vyprahlá stejně jako já, se přede mnou objevila Panenka Marie. Nesla v náruči malého Ježíška. Panenka Marie řekla: "Musíš být silná. Nesmíš se bát." Ježíšek mě políbil na čelo a Panenka Marie mi ho vložila do srdce.

Dva dny jsem zažívala nesmírnou lásku, naplnění, krásu, ale protože jsem byla plná pochyb o sobě, tak jsem si začala myslet, že nejsem normální, že mám halucinace a že tohle z pohledu rozumného člověka je nesmysl, tak to zmizelo.

Vrátil se stejný beznadějný stav, který jsem se snažila řešit návštěvou psycholožky, která mi potvrdila, že nejsem normální. Pak jsem na doporučení kamarádky navštívila duchovního Daniela Fajfra, kazatele Církve bratrské, a ten mi řekl, že to je normální, a že mám uzavřít smlouvu s Bohem.

Což pak po mnoha letech vedlo k výměně mé lidské ustarané bolestné lásky za Boží bezstarostnou lásku Krista a k realizaci největšího přikázání.

[salmo1cz]

No ano to je odevzdání se Bohu.Také komu jinému se odevzdávat.Vyprázdnění a naplnění srdce jde i bez vnorů a podobných atrakcí.
Když to manifestujete veřejně pak vás ale lidé budou nenávidět, protože to nechápou.To je taková jako daň, musíte si uvědomit, že tato milost Boží je určena vám a pouze vám.Je to vaše smlouva s Bohem.

[vostalpetr]

, byla věčnost, v mém hrudníku se šklebil ďábel a mé tělo začalo hořet. Později jsem četla Osha, který psal o tom, že tohle je jogínský oheň, spalující ego.

Moc pěkná ukázka tvé "logiky" kterou nás tady roky obštastnuješ...

[salmo1cz]

Rozumím tomu, že se chcete podělit, ale nedělejte to, nikdo jiný z vaší milosti nedostane ani čárku ba ani tečku, ani zrnko písku.Tak je to zařízené a je to tak dobře.

[vostalpetr]

Vnímala jsem, že tohle bez času je věčné a že není možné se z toho nikdy dostat a slyšela jsem hlas, ať se všech svých schopností vzdám.

Nesla v náruči malého Ježíška. Panenka Marie řekla: "Musíš být silná. Nesmíš se bát." Ježíšek mě políbil na čelo a Panenka Marie mi ho vložila do srdce.

Jsem dojat k slzám z těch pitomostí co mastíš...

[vostalpetr]

Rozumím tomu, že se chcete podělit, ale nedělejte to, nikdo jiný z vaší milosti nedostane ani čárku ba ani tečku, ani zrnko písku.Tak je to zařízené a je to tak dobře.

Tak to tomu rozumíš dost špatně...

[vostalpetr]

No ano to je odevzdání se Bohu.

Uzavřít smlouvu s Bohem je tedy odevzdání se bohu, nebo prostě jen nějaký kupčení něco za něco ?

[Trini]

V hrudníku d'ábla...no, nazdar ...to mnohé vysvětluje. Odtud ta obrovská duchovní pýcha a namyšlenost.

[Trini]

Rozumím tomu, že se chcete podělit, ale nedělejte to, nikdo jiný z vaší milosti nedostane ani čárku ba ani tečku, ani zrnko písku.Tak je to zařízené a je to tak dobře.

Tak to tomu rozumíš dost špatně...

Taky to vidím jinak, i když asi jinak než ty. Když někdo dostane milost a nezpychne z toho, naopak je pokorný a vděčný a začne to žít, tak z toho má každý něco. Tak je to zařízené a je to tak dobře.

[Jana]

No ano to je odevzdání se Bohu.Také komu jinému se odevzdávat.Vyprázdnění a naplnění srdce jde i bez vnorů a podobných atrakcí.
Když to manifestujete veřejně pak vás ale lidé budou nenávidět, protože to nechápou.To je taková jako daň, musíte si uvědomit, že tato milost Boží je určena vám a pouze vám.Je to vaše smlouva s Bohem.

Díky, Salmo. Běžně o téhle věci nemluvím, to jen, že jste stočil řeč o tom, že i dévové jsme my. Běžně o tom nemluvím, ale řekla bych, že to sdílení těchhle věcí na duchovním fóru je v pořádku. Hodně mi později také pomohlo, že se o podobné zkušenosti podělila Míla Tomášová. Nikdo z nás není mimo milost Boží a každý má právo milovat nebo nenávidět, je to jeho věc. Možná tváří v tvář téhle záležitosti je možné si uvědomit, kam právě směřujeme, a k tomu nám pak to vyšší v nás napomáhá. K tomu, co v nás je preferované, je jen přidáno.

Pak to samo sebou má někdo jednoduché, klidně bez vnorů a jiných atrakcí, nebo to může být v souladu s latentními tendencemi naopak.

[Trini]

a k realizaci největšího přikázání.

Pokud někdo vidí ve svém bližním štěkajícího psa, zahnaného do kouta, tak vůbec nepohopil, co Ježíš myslel. když řekl: Miluj bližího svého jako sebe sama - natož, aby z toho něco realizoval.

Ten katolický kněz, který jako jediný z lidí byl pro mne Božím člověkm, nemluvil o lásce, natož o blaženosti - proč taky, když realizoval to, co Ježíš řekl - žil to. Bylo nádherné to pozorovat. Lidé za ním přicházeli a každý si něco odnesl.

[armin]

Když někdo dostane milost a nezpychne z toho, naopak je pokorný a vděčný

Jako třeba Vostál

Ten ale nejspíš nic nedostal, tak hold vděčný nemá být za co, on si to vybojoval na vzdory Mistrům sám.
A vděčnost, lásku, soucit atd. považuje za pocit. A pocitáře přímo nesnáší.

[Trini]

že se o podobné zkušenosti podělila Míla Tomášová.

Skoro každý máme takové zkušenosti, ale M. Tomášová je realizovala, což se o většině ostatních nedá říct.