Kdysi nás vytáhli rodiče do Važce na Slovensku, pod Tatrami, Ubytování bylo v železničních vagonech. Odtud se vyráželo na různé túry.
Jednou jsem odmítla lézt kamsi do oblak a zůstala v kempu. A pro změnu jsem šla na borůvky do asi 1,5 km vzdáleného lesa.
Sbírala jsem, sbírala, kousek od kraje lesa. Sedím mezi vysokým borůvčím a pojednou se poblíž ozval divný zvuk, velmi hlasitý. Něco jako když houká, nebo píská lokomotiva.
A pak se v okolí ozval dusot a cosi se prořítilo v mé blízkosti. Když to utichlo, popadla jsem nádobu s borůvkami a prchala z lesa rovnou do vagonu.
Nevím, co to tenkrát přefrčelo kolem mne, byla jsem celá schovaná v borůvčí.