Trini píše:To je celkem normální, že oficiální media, prohlásí někoho, kdo události vidí jinak, za dezinformátora. Komunisté je prohlašovali za opurtinisty. Pamatuji si, jak se každý den ve zprávách mluvilo o českých oportunistech - hrůza. Dnes se těm nepohodlným říká holt dezinformátoři.
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě. Člověku, který šíří dezinformace se říká dezinformátor.
Za totáče byla vláda jedné strany, cenzura atd. Dnes je vláda a opozice a novináři, takže nějaké oficiální a záměrné dezinformace nemají moc prostoru.
Ale lze snadno podlomit důvěru v oficiální informace, když se to umí. Když se umí zahrát na ty správné struny. Dnešní sociální sítě jsou pro tvorbu a šíření cílených dezinformací výborným prostředím.
Je jedno kdo koho jak nazývá. Důležité je, co je pravdivé a co falešné. A já v těch "informacích" z aeronetu, co sem dává Alaja a teď dokonce i ty poznávám jednoznačné (biologické a jiné) nesmysly a z toho soudím i na tvrzení, která si nemohu přímo ověřit.
Překvapilo mne a poučilo, jak mezi duchovňáky jsou snad většinově lidé s vysokou chytlavostí na ty "neoficiální" lživé informace).
Jak snadno tyto "informace" brnkají na struny role oběti, strachu o své tělo, samosvojnosti, pocitu nesvobody atd.
Ale takoví lidé nejsou disponováni k reálné duchovní cestě, duchovnost mají jako únik před sebou a před pro ně neuspokojivou realitou. Také se říká "spiritual bypass" (spirituální obcházení)
Co je duchovní obcházení?Duchovní obcházení popisuje tendenci používat duchovní vysvětlení, abychom se vyhnuli složitým psychologickým problémům. 1 Termín byl nejprve vytvořen v průběhu začátku roku 1980 o transpersonální psychoterapeutka jménem John Welwood ve své knize směrem k psychologii probuzení . Podle Welwooda lze duchovní obcházení definovat jako „sklon používat duchovní myšlenky a praktiky k tomu, abychom se vyhnuli nebo se vyhnuli nevyřešeným emocionálním problémům, psychologickým zraněním a nedokončeným vývojovým úkolům“.
Jako terapeut a buddhistický učitel si Welwood začal všímat, že lidé (včetně jeho samotného) často používají spiritualitu jako štít nebo typ obranného mechanismu . Namísto toho, aby se lidé přesouvali tvrdými emocemi nebo čelili nevyřešeným problémům, je prostě zavrhli duchovními vysvětleními.
I když to může být způsob, jak se chránit před poškozením nebo podporovat harmonii mezi lidmi, ve skutečnosti to problém nevyřeší. Místo toho pouze zamlčuje problém a nechává ho hnisat bez jakéhokoli skutečného řešení.