Alaja píše:salmo1cz píše:35/27)-(35/29) #15 Ježíš řekl: "Když spatříte toho, který nebyl zrozen z ženy,
(35/29)-(35/31) padněte na svou tvář a uctěte jej. Toto je váš otec."
Aha, takže klon kohosi, vypěstovaný ve zkumavce....?
honzam píše:
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
- Exodus 20,4-5
Pedrito píše:salmo1cz píše:35/27)-(35/29) #15 Ježíš řekl: "Když spatříte toho, který nebyl zrozen z ženy,
(35/29)-(35/31) padněte na svou tvář a uctěte jej. Toto je váš otec."
To jest ta poklona.
armin píše:honzam píše:
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
- Exodus 20,4-5
To je o klanění se v podřízenosti, patolízalství.
To, o čem píše Pedrito nebo já, je o něčem jiném.
O lásce.
To je ti cizí?
Pedrito píše:honzam píše:Pedrito píše:Ano směrem k Bohu to má kvalitu - "vzdavám se TI celý", vše co mám je TVÉ, a skladám to k TVÝM lotosovým chodidlům...
Klanění se lotosovým chodidlům je v rozporu s desaterem.
Záleží na vnitřním stavu. "lotosová" je alegoricky "čistá", "chodidla" je alegoricky podstata.
Pedrito píše:Tady zakazuje klanět se modlám. Zakazuje představu o sobě. "V přítomnosti Boží je i myšlenka (na Boha) hříchem". To znamená, ctít jen představu o NĚM, kde ON je živý. A tu představu ztvárnit např. do podoby sošky, a k ní se modlit a jí se klanět. To nenůžeš ale nechtít po lidech, co např. chodí do kostela atp. Dalsí jeho aspekt je Odpuštění. Odpouští hledajícím jejich úkroky stranou, jinak by neměli šanci krůček po krůčku stanout v JEHO živoucí přítomnosti a tohohle všeho se vzdát. A být vděční, a odevzdaní - to slůvko není jen sen, ego je sen, které se zuby nehty brání... Zkušenost která chybí, si každého najde.
Pedrito píše:honzam píše:Pedrito píše:Tady zakazuje klanět se modlám. Zakazuje představu o sobě. "V přítomnosti Boží je i myšlenka (na Boha) hříchem". To znamená, ctít jen představu o NĚM, kde ON je živý. A tu představu ztvárnit např. do podoby sošky, a k ní se modlit a jí se klanět. To nenůžeš ale nechtít po lidech, co např. chodí do kostela atp. Dalsí jeho aspekt je Odpuštění. Odpouští hledajícím jejich úkroky stranou, jinak by neměli šanci krůček po krůčku stanout v JEHO živoucí přítomnosti a tohohle všeho se vzdát. A být vděční, a odevzdaní - to slůvko není jen sen, ego je sen, které se zuby nehty brání... Zkušenost která chybí, si každého najde.
Nedoporučuji se klanět, protože se ve skutečnosti klaníš svému egu, které na sebe jednou bere podobu Šakti a podruhé lotosových chodidel.
Vidím to jinak, a jinak ty. To je ok.
honzam píše:armin píše:honzam píše:
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
- Exodus 20,4-5
To je o klanění se v podřízenosti, patolízalství.
To, o čem píše Pedrito nebo já, je o něčem jiném.
O lásce.
To je ti cizí?
Myslím si, že láska je o vzájemnosti. Klanění se je za všech okolností o uctívaní modly. Smysl dětí přece není v tom, aby se rodičům klaněly.
armin píše:honzam píše:Kdybys byl Bůh Otec, přál by sis, aby se Ti děti klaněly a klekaly před Tebou?
Bůh Otec si nic takového nepřeje, ani to neodmítá.
Klaním se v úžasu a lásce. Ne proto že si to někdo přeje.
Prostě je to vyjádření mne, mého poznání, které se sklání (mizí) před tím, co je poznáváno.
Pedrito píše:Není úcta a pokora sama o sobě už pozdravem, úklonou i požehnáním?
honzam píše:Pedrito píše:honzam píše:Pedrito píše:Tady zakazuje klanět se modlám. Zakazuje představu o sobě. "V přítomnosti Boží je i myšlenka (na Boha) hříchem". To znamená, ctít jen představu o NĚM, kde ON je živý. A tu představu ztvárnit např. do podoby sošky, a k ní se modlit a jí se klanět. To nenůžeš ale nechtít po lidech, co např. chodí do kostela atp. Dalsí jeho aspekt je Odpuštění. Odpouští hledajícím jejich úkroky stranou, jinak by neměli šanci krůček po krůčku stanout v JEHO živoucí přítomnosti a tohohle všeho se vzdát. A být vděční, a odevzdaní - to slůvko není jen sen, ego je sen, které se zuby nehty brání... Zkušenost která chybí, si každého najde.
Nedoporučuji se klanět, protože se ve skutečnosti klaníš svému egu, které na sebe jednou bere podobu Šakti a podruhé lotosových chodidel.
Vidím to jinak, a jinak ty. To je ok.
Omlouvám se básníkovi Kavi, ale čistá láska nemá s klaněním se nic společného.
honzam píše:armin píše:honzam píše:
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
- Exodus 20,4-5
To je o klanění se v podřízenosti, patolízalství.
To, o čem píše Pedrito nebo já, je o něčem jiném.
O lásce.
To je ti cizí?
Myslím si, že láska je o vzájemnosti. Klanění se je za všech okolností o uctívaní modly. Smysl dětí přece není v tom, aby se rodičům klaněly.
honzam píše:Pedrito píše:Tady zakazuje klanět se modlám. Zakazuje představu o sobě. "V přítomnosti Boží je i myšlenka (na Boha) hříchem". To znamená, ctít jen představu o NĚM, kde ON je živý. A tu představu ztvárnit např. do podoby sošky, a k ní se modlit a jí se klanět. To nenůžeš ale nechtít po lidech, co např. chodí do kostela atp. Dalsí jeho aspekt je Odpuštění. Odpouští hledajícím jejich úkroky stranou, jinak by neměli šanci krůček po krůčku stanout v JEHO živoucí přítomnosti a tohohle všeho se vzdát. A být vděční, a odevzdaní - to slůvko není jen sen, ego je sen, které se zuby nehty brání... Zkušenost která chybí, si každého najde.
Nedoporučuji se klanět, protože se ve skutečnosti klaníš svému egu, které na sebe jednou bere podobu Šakti a podruhé lotosových chodidel.
honzam píše:Pedrito píše:Není úcta a pokora sama o sobě už pozdravem, úklonou i požehnáním?
Klanění se je vyjádřením podřízenosti jednoho jedince vůči druhému, tak je to v přírodě od pradávna zařízené. Člověk si k tomu jen přidal náboženský balast.
Pozdrav je například vzájemné očichání se.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 návštevníků