Nechápu.
Takovejch je vás nepochybně více...
Nechápu.
Réza píše:Arat píše:armin píše:Arat píše:Hmmm, to jsi mě, armine, tím svým vyznáním překvapil, protože píšeš, nebo se prezentuješ, jako bys už došel.... zajímavé.....
Jestli jsi pozorně četla, tak jsem nedošel (podobně jako pan Tomáš).
Stále jdu.
A píšu to těm, kteří si myslí, že došli nebo "nejsou" a hnijí odpadlí v "příkopu" podél náročné Cesty.
Ty přece také stále jdeš. Nebo snad ne?
Jistě, že jdu...., a četla jsem, si teda myslím, pozorně a právě tím, že jsi napsal, ty jsi napsal, ty jsi napsal, ty jsi napsal o sobě, že stále jdeš, tím jsi mě překvapil, protože jestli jsi pozorně četl, píšu, že se hodně moc často prezentuješ v příspěvcích jako ten, který už došel
Mám pocit, že se to došel/nedošel nějak zvlášť přeceňuje.
V podstatě to bývá první otázka, kterou člověk na duchovním fóru dostane. "To je hezký, co píšeš, ale jak je to s tebou" a pak tě strhají za obě odpovědí.
Tady by se moc hodilo ono zenové "ani, ani", "i to, i to". Strašně moc záleží na tom s čím se tázaný identifikuje a možná ještě víc na tom s čím se identifikuje tazatel.
Dřív jsem se tomu divila, tomu že hned padá ta otázka, ale teď to chápu, slova jsou slova, teorie sebe lépe popsaná, nemůže vyvážit zkušenost, která pod slovy buď je a nebo není. A tak úplně stejná slova mohou znít různě. Kdo čte s otevřeností, pozná to.
Ale to otevření u Armina taky cítím jako Tara...
Réza píše:vostalpetr píše:Kdo z těch dvou je doopravdy blbej?
Z nás dvou jsi to rozhodně ty,
duchovní teorie zní :
Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky
takže si svý zkušenosti můžeš strčit do prdele...
A proč by jsi chtěl 2x vstupovat do stejné řeky? Nechápu.
vostalpetr píše:"Řeka se prodírá koryty a slepými rameny
a pak se v moři doširoka rozprostírá
je čas rozmetávat kameny
a je čas ty kameny sbírat"
A taky kdo jsi bez viny hod kamenem,
po vás abych ty kameny metal skoro u každý vaší reakce...
Trini píše:salmo1cz píše:Takže slunce svítí, ptáci zpívají ale mazej to vysypat do popelnice.
Takže za sebe... raději do popelnice nacpu to učení.
Paradoxem pak bylo, že když jsem to učení do popelnice nacpal přišlo dharma mégha.
Je čas učení a je čas učení hodit do popelnice. Obojí je zapořebí, ani bez jednoho se to neobejde.
Nebo si myslíš, že tě k tomu vyzývám?
vostalpetr píše:Nebo si myslíš, že tě k tomu vyzývám?
Už zase otázky ?
Parašutismus není duchovno...
Můj názor i zkušenost je, že základem každého duchovního desertu je ono spatřené duchovní Světlo.
vostalpetr píše:čuráku pocitářskej, zmrde vyjebanej...
Proto tě slova láska, soucit, pocit a pod. tak iritují.
Zřejmě máš zkušenost jenom s primitivními egoistickými projevy citu
láska jako chtění něčeho
soucit jako lítost nad někým
pocit jako něco, na čem se "ujíždí"
atd.
A tak to v sobě nejspíš "potláčáš".
vostalpetr píše:
A ty slova idiote vyjadřují co ?
vostalpetr píše:[quoteTo jsem si všimnul, že s tím citem máš pořád problémy.
Zeptej se raději Trini.
Ta v tebe věří, tak ti to určitě ráda vysvětlí.
Ode mne nejsi schopen cokoliv přijmout.
Jaksi to není kompatibilní s tím tvým "krásným" egem.
Myslím, že pro začátek bude postačující, že tě to nenechává chladným.
Réza píše:vostalpetr píše:Nebo si myslíš, že tě k tomu vyzývám?
Už zase otázky ?
Parašutismus není duchovno...
No a co čekáš, rady, doporučení, příkazy, teorie?
Všechno tohle došlo, tak sorry. Zbyly otázky.
vostalpetr píše:Nechápu.
Takovejch je vás nepochybně více...
No vrtalo mi to hlavou a mám hypotézu, že řekou nazýváš nějaký duchovní zážitek.
Tazatelka: Znamená to, že není možné najít žádné uspokojení?
Karl: Znamená to, že nemůžeš najít žádnou výhodu. A v tom nenaleznutí nějaké výhody nebo nějakého lepšího místa nebo čeho, pomine třeba ta představa nějaké výhody - když prostě jsi to, co jsi. Protože to, co jsi, nepotřebuje žádnou výhodu nebo nevýhodu, aby mohlo být tím, čím je. Není zde žádný vlastník čehokoliv. Žádné relativní vlastnictví. Ty jsi to. Ale to není něco, co můžeš dostat nebo dosáhnout. V tom, že jsi, co jsi, nemůžeš nic získat a nic ztratit. Nemůžeš dostat více nebo méně než to, co je. Co se tedy dá dělat? Protože to jsi, musíš dělat další zkušenost tvého Sebe. Nemůžeš přestat realizovat sám sebe. Je to nekonečný příběh.
Nisargadatta to nazval "oceánem utrpení". To bývá obvykle přehlédnuto. Oceán relativních zkušeností, který bude vždy plný utrpení. Strastiplné zkušenosti oddělenosti. Ty to nemůžeš zastavit. Neexistuje žádná jiná možnost zažít sám sebe. Bude to vždy zkušenost duality. To Jedno musí samo sebe zažít jako dvojnost. Z toho neexistuje žádná cesta ven. Někdy tady je sjednocení/jednota a někdy oddělenost. Jednotě se dává přednost a tomu druhému se chce vyhnout. Být jedno s milovanou jednotou a potom být zase oddělen.
http://www.inspiruj.cz/viewtopic.php?f= ... enz#p40049
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 149 návštevníků