Réza píše:Ale argument, že něco není protože to není mou zkušenosti, je argumentem omezence.
Tak to přesně je.
Mnozí duchovňáci - jsou napřed otevření novému, vstřebávají, cvičí, třeba velice intenzivně, jedou do klášterů atd. a pak si podle svých zkušeností udělají názor, jak to je. Že třeba to a to nikam nevede, že to bylo jenom sebevoblbování a podobně. Prostě co jim nešlo, tak to zavrhnou. Když to nešlo mně, tak to nemůže jít ani někomu jinému.
A na tom svém názoru, konceptu "usnou", jejich duchovní cesta se zastaví a mnohdy se vrátí ještě o kousek zpět.
Takových případů znám hodně. Jeden můj kamarád třeba teď říkává: "To, co mi radil pan Tomáš, je nesmysl, to je jako bych měl prorazit hlavou betonovou zeď".
A tenhle si zrovna na těch svých duchovních moudrech a získaných schopnostech působit na nezkušené lidi udělal docela slušně vydělávající živnost. A mne teď přímo nesnáší a vyhýbá se mi, protože mu svou existencí nejspíš připomínám jeho selhání.
Jen vzácně lidé hledají a díky tomu i nacházejí až do smrti. Je to asi tím, že
oni nechtějí něčeho dosahovat, dosáhnout, ale následují "volání" Poznání, Ducha, Stříbrného větru...
Pan Tomáš byl jedním z nich.