Politika je vážná věc, kurňa fix!

[armin]

https://www.youtube.com/watch?v=IJZdRCjg2sA

Jaromir Tkadlecek reditek KRP ZK Vyjadreni k Vrbeticim



Vyjádření k Vrběticím - je to venku. Zeman má pravdu. Žádní ruští agenti - ani Čuk ani Gek

Tohle není vyjádření k Vrběticím ale ke krádežím zbraní, které tam předtím probíhaly. Proto je to asi useknuté, aby to nebylo jasné a mohlo se to nazvat "Vyjádření k Vrběticím".

[Alaja]

A nějak podobné to bude s těmi agenty....nejspíš asi také byli z místních zdrojů, nebo... dokonce z opačné světové strany, než nám sdělovaly oficiální média.......

[armin]

:mrgreen:

A nějak podobné to bude s těmi agenty....nejspíš asi také byli z místních zdrojů, nebo... dokonce z opačné světové strany, než nám sdělovaly oficiální média.......

No, máš v tom guláš, ale to je normální

[Alaja]

:mrgreen:

A nějak podobné to bude s těmi agenty....nejspíš asi také byli z místních zdrojů, nebo... dokonce z opačné světové strany, než nám sdělovaly oficiální média.......

No, máš v tom guláš, ale to je normální

Můj guláš je chutnější...

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... u-40385779

Pozveme sem ruské vojsko, vyhrožuje velitel doněckých separatistů

Separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinský generální štáb dokončil plán útoku na jimi ovládanou oblast. Jeden z velitelů lidové milice doněckých separatistů Eduard Basurin podle agentury TASS řekl, že má právo se obrátit na Rusko o vojenskou pomoc.

Basurin uvedl, že si DNR vyhrazuje právo obrátit se na Rusko s žádostí o vojenskou pomoc, bude-li Západ dál dodávat Kyjevu zbraně.

„Vyzýváme západní země a mezinárodní organizace financující ukrajinskou agresi proti Donbasu, aby zastavily dodávky vražedných zbraní a přinutily Kyjev k plnění minských dohod. Pokud budou tyto dodávky pokračovat, vyhrazujeme si právo obrátit se na Ruskou federaci a další země s žádostí o vojenskou a vojensko-technickou pomoc,“ řekl.

Basurin poznamenal, že pokračují dodávky zbraní ze Západu, jichž na Ukrajinu dorazilo na 200 tun. Mezi nimi má být i 300 protitankových raket javelin.

O dodávce 300 raket javelin v třetí 79tunové dodávce zbraní informoval list The New York Post s odvoláním na americké velvyslanectví v Kyjevě. Javeliny se dají používat nejen proti tankům a dalším obrněným vozidlům, ale i proti bunkrům a opevněním. Střelu s odpalovacím zařízením unese jeden muž.

Předseda ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov v pondělí uvedl, že by Západ neměl Kyjev tlačit do plnění minských dohod o zastavení bojů na Donbasu a měly by se vyjednat jiné dohody.

Poslanci ze všech klubů v ruské dumě podle šéfa komunistů Gannadije Zjuganova podporují jeho návrh, aby zákonodárci požádali prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti DNR a sesterské Luhanské lidové republiky (LNR).

Plán útoku
Basurin tvrdí, že Kyjev má hotový plán útoku na Donbas. „Podle zjištění naší rozvědky dokončil ukrajinský generální štáb plán útočné operace na Donbasu. O její přípravě jsme už dříve mluvili,” uvedl a zmínil i další podrobnosti.

„Teto týden se má konat schůzka pod vedením náčelníka generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny generála Serhije Šaptala za účasti velitele operačních sil Ukrajiny generála Oleksandra Pavljuka a velitelů operačně taktických skupin Sever a Východ, během které bude představen plán ukrajinské agrese,“ dodal Basurin.

„Agrese”, jejíž plán musí prý ještě schválit ukrajinská bezpečnostní rada, má být podle něj vedena proti „nezávislým republikám”, jak označil neuznané útvary Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

Basurinova informace není nijak překvapující, vzhledem k dlouhodobým bojům na východě Ukrajiny by bylo divné, kdyby ukrajinské velení nemělo připravené různé plány operací na Donbasu.

Basurin také varoval, že do oblasti má být nově vyslána ukrajinská 14. samostatná mechanizovaná brigáda a upozornil, že podél linie dotyku nyní létá více ukrajinských dronů.

„Domníváme se, že velení operace se takto snaží provádět průzkum našich pozic v přední linii obrany v rámci upřesnění cílů a přípravy k palbě na ně,“ dodal Basurin podle agentury TASS.

Zmínil rovněž, že k výsadkové brigádě dislokované ve směru na Horlivku dorazily čtyři diverzní průzkumné skupiny, které byly vycvičené britskými instruktory pro boj v městské zástavbě. Jmenované síly jsou ale nižší než přes sto tisíc ruských vojáků přisunutých k hranici Ukrajiny.

Ruský nacionalistický novinář a moderátor Dmitrij Kyseljov v neděli v pořadu Vesti bez důkazů uvedl, že ukrajinské dobrovolnické prapory nyní cvičí s ofenzivní výzbrojí, „aby dobyly Donbas, Krym a jižní oblasti Ruska, jako je Rostov na Donu a Kubáň”.

Už v pondělí mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky Jan Leščenko varoval, že ukrajinské a západní tajné služby připravují mediální kampaň, „která má uvést v omyl mezinárodní společenství“ a obvinit samozvané republiky spolu s Ruskem z „agrese proti Kyjevu“.

Podle něj se už připravují scénáře příběhů o „válečných hrůzách“ s poselstvím, že jihovýchodní oblasti Ukrajiny musejí být „osvobozeny od ruského útlaku“.

[Trini]

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... d=40385732

Ukrajina nechce plnit minské dohody, Západ ji do nich nemá nutit

Napětí okolo Ukrajiny nevyřešila ani pondělní mimořádná schůze Rady bezpečnosti OSN, kde se Američané a Rusové obviňovali ze vzájemné agrese. Předseda ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov navíc v rozhovoru pro AP uvedl, že by Západ neměl Kyjev tlačit do plnění minských dohod o zastavení bojů na Donbasu.

Právě ty však ukončily tvrdé boje, ve kterých Ukrajina utrpěla těžké ztráty. „Naplnění minských dohod může znamenat zničení země,“ řekl Danilov.

„Když je (reprezentanti Ukrajiny) podepsali pod namířenou ruskou zbraní a Německo a Francie se dívaly, bylo všem rozumným lidem jasné, že je nemožné tyto dohody splnit,“ dodal.

Danilov současně opět varoval před tím, že bude-li Západ tlačit Ukrajinu do splnění minských dohod, mohlo by to vyvolat nestabilitu.

„Jestliže budou trvat na naplnění minských dohod, jak to činí, bude to velmi nebezpečné pro naši zemi. Pokud společnost nebude akceptovat tyto dohody, mohlo by to vést k obtížné vnitřní situaci a s tím kalkuluje,“ přiznal Danilov.

Rusko naopak opakovaně tvrdí, že Ukrajina odmítá plnit minské dohody.

Danilov také varoval, že pokud by se litera minských dohod naplnila, umožnilo by to, aby Rusko požadovalo po Západu stažení sankcí.

Ukrajinský ministr obrany chce, aby minské dohody nahradila nová dohoda, která by mohla donutit „Putina stáhnout jeho vojáky a tanky zpět“. Rusko má u hranic s Ukrajinou přes sto tisíc vojáků.

Kyjev chce zbraně
Danilov dodal, že Kyjev potřebuje jen zbraně. „Je to náš jediný požadavek na naše partnery. Dejte nám více zbraní, abychom se mohli ubránit. Můžeme povolat do zbraně dva miliony až dva a půl milionu lidí.”

Podotkl, že na 420 tisíc Ukrajinců získalo zkušenosti při bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny a milion lidí v zemi má lovecký průkaz.

K obavám západních představitelů, že se Moskva chystá v brzké době rozpoutat válku, ale přistupuje s rezervou.

Pokud by se Moskva rozhodla pro plnohodnotnou invazi, vyžadovalo by to rozsáhlé přípravy, kterých by si svět snadno povšiml a mohl by reagovat.

„Přípravná doba, které by si všiml celý svět, může trvat tři dny až týden. A to zatím nepozorujeme,“ řekl Danilov.

Ruská palba slov v OSN
O Ukrajině jednala Rada bezpečnosti OSN, ale bez výsledku. Ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja obvinil USA, že zvyšují napětí, a současný režim v Kyjevě označil za fašistický.

Současně varoval, že ukrajinské vedení bude odpovědné za zničení své země, jestliže bude podkopávat stávající mírové dohody.

„Diskuse o válce jsou samy o sobě provokativní,“ řekl Něbenzja americké velvyslankyni Lindě Thomasové-Greenfieldové.

„Chcete, aby se to stalo. Čekáte, až se to stane, aby se vaše slova stala skutečností. A to navzdory skutečnosti, že žádný ruský politik ani představitel nevypustil z úst žádná slova s hrozbou plánované invaze.”

Kritizoval také Západ, že „lifruje zbraně na Ukrajinu”, které mohou být použity proti civilistům „v rozporu s minskými dohodami”.

Podle něj za konflikt na Ukrajině mohou západní mocnosti, které vyprovokovaly a podporovaly krvavý protiústavní převrat z roku 2014, jenž přivedl k moci nacionalisty, rusofoby, fašisty a nacisty.

„Dělají hrdiny z lidí, kteří bojovali na straně Hitlera, jenž zničil Židy, Poláky, Ukrajince a Rusy.”

Narážel tím na to, že se současné vedení Ukrajiny hlásí k odkazu banderovců, jejichž část spolupracovala s Němci a podílela se na masakrech obyvatel, včetně těch českých.

[Trini]

Je to tedy tak, jak jsem si to myslela. Ukrajinské vedení chce s milionovou armádou vtrhnout na Donbas a Krym. Rusové to vědí, a tak se postavili do obranných pozic. To se Ukrajincům nelíbí.
NATO a USA jistě slíbili Ukrajincům spoustu peněz a výhod, jestli Krym a Donbas dobijí zpátky. Hned by si tam postavili svoje základny.

Vypadá to na válku.

[armin]

Je to tedy tak, jak jsem si to myslela. Ukrajinské vedení chce s milionovou armádou vtrhnout na Donbas a Krym. Rusové to vědí, a tak se postavili do obranných pozic. To se Ukrajincům nelíbí.
NATO a USA jistě slíbili Ukrajincům spoustu peněz a výhod, jestli Krym a Donbas dobijí zpátky. Hned by si tam postavili svoje základny.

Vypadá to na válku.

Mám dojem, že i kdyby tomu bylo, jak píšeš, tak Donbas i Krym jsou ukrajinská území.
Čili na rozdíl od Rusů by to nebyla žádná agrese, expanze.
Nebo myslíš, že by to mělo být jako u nás - kde území obývané Němci - Sudety měly patřit Německu?
O tom by měly jednat Rusko s Ukrajinou a ne s USA - aby to nebyl nový Mnichov. O nás bez nás.

[Trini]

Je to tedy tak, jak jsem si to myslela. Ukrajinské vedení chce s milionovou armádou vtrhnout na Donbas a Krym. Rusové to vědí, a tak se postavili do obranných pozic. To se Ukrajincům nelíbí.
NATO a USA jistě slíbili Ukrajincům spoustu peněz a výhod, jestli Krym a Donbas dobijí zpátky. Hned by si tam postavili svoje základny.

Vypadá to na válku.

Mám dojem, že i kdyby tomu bylo, jak píšeš, tak Donbas i Krym jsou ukrajinská území.

Už jsem psala, že mi jde o obyčejné lidi, mocenské a politické zájmy mne nezajímají. Kdyby se Slovákům za Československa zakázala slovenština a jako jediný úřední jazyk zavedla čeština a zrušili se jim jejich svátky, tak by taky začali bojovat. To jsou fašistické metody. Např. španělský diktátor Franco zakázal Kataláncům jejich jazyk a nařídil jim španělštinu. A obdobně to udělalo ukrajinské vedení po maidanu Rusům žijícím na Ukrajině.

Masaryk měl taky v úmyslu Sudety počeštit, ale Němcům němčinu nezakázal, pokud vím. Zřejmě by mu to ani neprošlo u západních spojenců. Ti pořád řešili, jak se mají Češi správně chovat k Němcům. Podle dohody s vítězy 1. světové války měli sudetští Němci dostat autonomii. Myslím, že k tomu nedošlo, nebo? Takže není překvapující, že chtěli raději patřit k Německu.

Jižní Tyrolsko, kde žili převážně Rakušáci a Němci, připadlo po 2. světové válce Itálii. Byli tam velmi utiskováni, a tak bojovali - pro Italy to byli teroristé. Rakouský kancléř Kreisky nakonec pro ně diplomatickou cestou zajistil autonomii.

[Alaja]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prorusk%C ... C4%9B_2014

Proruské nepokoje na Ukrajině 2014

.....

Pozadí
Konflikt vznikl v neposlední řadě díky velké odlišnosti jihovýchodních regionů od zbytku Ukrajiny, a to po etnické, jazykové, ekonomické a politické stránce. Tyto rozdíly se projevovaly ve výsledcích předchozích celostátních voleb i v politickém dění země. V listopadu 2013 nečekaně odmítl Viktor Janukovyč podepsat připravenou asociační dohodu s EU, což vyvolalo vlnu protestů prozápadních obyvatel země. Jejich represe vedly ke svržení Viktora Janukovyče a jeho vlády, která měla největší podporu právě na jihovýchodě země. Z protestů vzešla nová, výrazně prozápadní vláda, které převážně rusky hovořící obyvatelé jihovýchodní Ukrajiny nedůvěřovali. V nové vládě zasedli menšinově také zástupci ukrajinské extrémně nacionalistické strany Svoboda. V návaznosti na informování ruských státních a částečně i nezávislých médií se někteří lidé cítili být ohroženi a novou ukrajinskou vládu označili za fašistickou. Vláda v Kyjevě však toto označení odmítá.

....

[Trini]

Je to tedy tak, jak jsem si to myslela. Ukrajinské vedení chce s milionovou armádou vtrhnout na Donbas a Krym. Rusové to vědí, a tak se postavili do obranných pozic. To se Ukrajincům nelíbí.
NATO a USA jistě slíbili Ukrajincům spoustu peněz a výhod, jestli Krym a Donbas dobijí zpátky. Hned by si tam postavili svoje základny.

Vypadá to na válku.

P.S.
Co jsem si všimla, tak se vždy jedná o bohaté oblasti, Katálánsko je zřejmě nejbohatší část Španělska, zrovna tak Jižní Tyrolsko v Itálii. Pokud vím, tak Sudety byly za Rakousko-Uherska také bohaté průmyslové oblasti. To tam ti lidé vytvořili a najednou se změní poměry a mají o to přijít nebo začnou být vykořistováni. Myslím, že ten Donbas plný Rusů je také bohatá průmyslová oblast.

Ti lidé tam žili, vybudovali to, takže není divu, že to nechtěj pustit.

[Alaja]

No nevím...nějak jsem to zatím nezkoumala. Jen vím, že třeba v Děčíně se výstavba různých velkých budov (třeba školních) a průmyslových podniků rozjela kolem let 1910 - 1920...

Jo a ty podniky většinou stály u jezů na řece (Ploučnice, Jílovský potok) aby je poháněla elektřina z vodních kaplanových turbín...

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn

...
Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha–Drážďany, 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děčína v průmyslové město. Rozvíjet se začala zejména dosud malá vesnice Podmokly, kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, České Kamenice a Ústí nad Labem (po pravém břehu řeky). Vystavěn byl železniční most přes Labe. Společně se železnicí se rozvíjí také labská paroplavba. V Podmoklech rostou průmyslové podniky společně s bouřlivou bytovou výstavbou. Vesnice je v roce 1901 povýšena na město a v roce 1914 má již okolo 20 tisíc obyvatel.
...

[Trini]

Rozsáhlost průmyslu jako motoru ekonomiky navazuje na staré tradice prakticky už od dob rakousko-uherské monarchie, jejíž průmyslový potenciál se koncentroval převážně v Čechách a na Moravě.

https://www.peak.cz/se-ceska-stala-nejp ... ropy/1284/

V zemích Koruny české (Čechy, Morava a rakouské Slezsko) nárokovaných Československem, žilo podle sčítání lidu z 31. prosince 1880 celkem 2 927 684 osob německé národnosti, což v té době bylo 36,04 % celkové populace v zemi. [5] V roce 1910 žilo v zemích Koruny české 6,33 milionu osob české a 3,49 milionu osob německé národnosti (tj. němečtí Češi, Moravané a Slezané, později často označovaní všichni souhrnně, byť nesprávně jako sudetští Němci).

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmc ... oslovensku

[Alaja]

Víš, že ještě kolem roku 1960 jsem ve městě potkávala německy mluvící starousedlíky? Ne všichni byli odsunuti ....třeba jedna sousedka, ta česky nejspíš neuměla, mluvila jen německy...

[Trini]

:-)

Víš, že ještě kolem roku 1960 jsem ve městě potkávala německy mluvící starousedlíky? Ne všichni byli odsunuti ....třeba jedna sousedka, ta česky nejspíš neuměla, mluvila jen německy...

Ty, co byly provdány za Čechy nebo oženěni s Češkami - a děti takových párů - nebyli odsunuti.

[Trini]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%AD ... oslovenska

Československé státní občanství

Ústavní dekret prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské pozbyli Němci československé státní občanství.[170] Toto se netýkalo osob, které prokázaly, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem.[171][4]

Československé státní občanství hrálo hlavní roli pro uchování majetku a v otázce vysídlení. Po přijetí dekretů mohly některé kategorie německého obyvatelstva žádat v předem stanovených lhůtách o navrácení čs. občanství. Německé manželky Čechů si mohly o navrácení občanství zažádat v roce 1945. V roce 1947, tedy ke konci řízeného odsunu, si pro změnu mohli zažádat němečtí manželé českých partnerek. V roce 1949 mohly o čs. občanství žádat všechny ostatní kategorie.[172][4]

[Trini]

Tak o tom pochybuji:

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... r-40385833

Lidé budou proti Rusku bojovat, ochota je velká, řekl Novinkám ukrajinský novinář

Ukrajinská armáda se připravuje na případný ruský vpád, i když vláda v Kyjevě tvrdí, že invaze aktuálně nehrozí. Jednotky domobrany nabírají příslušníky, kterých by mělo být celkem 140 000. Ochota bránit vlast je velká, řekl Novinkám novinář a pedagog z Katolické univerzity ve Lvově Ihor Balinskyj, který se věnuje i mezinárodním vztahům.

„Lidi půjdou bránit svou zemi. Ukrajina se stala takovým Antiruskem, ale kvůli postupu Ruska,“ řekl Novinkám Balinskyj.

„Situace už není jako v roce 2014,“ dodal. Tehdy se podle něj dokázali postavit separatistům podporovaným Ruskem jen dobrovolníci, protože armáda byla v rozkladu. Nyní má ale 250 tisíc vojáků a dostala moderní zbraně, zejména účinné protitankové střely ať už americké javeliny, nebo švédské ruční NLAW dodané z Británie.

Balinskyj vyvrací obavy, že by dodaných zbraní mohli využít radikálové, aby zaútočili na separatisty na Donbasu, kde stále probíhají přestřelky: „To jsou tvrzení ruské propagandy. Radikálové představují okrajovou skupinu.“

Scénáře útoku
Ukrajinské vedení sice uvádí, že útok z ruské strany aktuálně nehrozí, Balinskyj si však myslí, že Moskva zaútočí. „Asi na 80 procent ano. Jsou tři možnosti: buď se pokusí ovládnout jen Donbas, nebo i Záporožskou oblast a pobřeží Azovského a Černého moře od hranic přes Mariupol až po Oděsu,“ míní. Tím by Rusko získalo pozemní přístup na nezákonně anektovaný Krym.

„Třetí možností je, že by přes Charkov nezaútočili jen na Dněpropetrovsk, ale až na Kyjev,“ vypočítal Balinskyj s tím, že tuto variantu ovšem považuje za nejméně pravděpodobnou. V bleskovou válku nevěří.

Rusko má vliv, jen se podívejte na vašeho prezidenta

I kdyby Rusko nezaútočilo, je Balinskyj přesvědčen, že budoucnost země bude komplikovaná. Osobně si myslí, že Krym je ztracen. Obavy má ale i ohledně budoucnosti Donbasu.

„Integrovat jej by bylo jako si dát do postele bombu,“ říká napřímo. Strach má i z možné změny uspořádání a federalizace, kterou vláda odmítá: „To by taky mohla skončit Ukrajina jako Bosna a Hercegovina.“ Naráží na takřka nefunkční uspořádání balkánské konfederace, kde Republika Srbská opakovaně hrozí odchodem a dává najevo zájem o spojení se Srbskem.

Balinskyj vidí, že obyvatelé jsou vleklým konfliktem unavení. Připouští, že někteří by vyměnili část území za perspektivu lepší budoucnosti.

Skeptický je i ohledně dalších bezpečnostních záruk: „Členem NATO se Ukrajina nestane.“

Znepokojuje ho i postoj EU, v níž podle něj získalo Rusko velký vliv: „Podívejte se na sebe, vedle vlády tam máte prorusky orientovaného prezidenta. V Maďarsku je Viktor Orbán. A nechápu ani postoj Německa, možná je pořád tíží vina za druhou světovou válku.“

Vnitropolitická krize
Situaci komplikuje napjatá vnitropolitická situace a boje mezi elitami, které oslabují zemi. Bývalý prezident Petro Porošenko čelí obvinění z velezrady, protože ještě před nástupem do funkce se měl domluvit na dodávkách uhlí z oblastí ovládaných separatisty a tím je podpořit.

O přístupu současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Balinskyj otevřeně říká: „Kroky, které podniká, jsou nyní nevhodné, špatně načasované.“ Domnívá se, že mu chybí politická zkušenost: „Funkci prezidenta bral jako další výzvu, ještě se dost nepoučil a pořád zůstává výbušným komikem.“ Ukázalo to podle něj i prohlášení, že se chystal v zemi převrat, když naznačil, že s ním mohl být spojený i nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.

Zelenskyj je pod tlakem, protože ztrácí na popularitě: „I jemu blízké agentury mu dávají jen minimální náskok před Porošenkem,“ připomněl novinář. V posledním průzkumu by ho volilo 23 procent oslovených, jen o tři procentní body více než Porošenka.

Ani bývalého prezidenta však nehodnotí kladně: „Porošenko nikdy neuznal, že prohrál se Zelenským, kterého nazývá loutkou. Stále se chová, jako by byl prezidentem, hlavně v zahraničí.“ Vytýká mu ještě jedno: „Porošenko se věnuje politice kvůli svému prospěchu.“

Porošenko se dostal nahoru v době vlády prozápadní premiérky Julije Tymošenkové a prezidenta Viktora Juščenka, jak ale připomíná Balinskyj: „Pak byl ministrem ve vládě Mykoly Azarova.“ Azarov byl premiérem, když byl prezidentem proruský Viktor Janukovyč.

Právě vítězství Janukovyče ve volbách v roce 2010 ukazuje, jaké nebezpečí pro Ukrajinu představují spory mezi prozápadními politiky. Voliči ho upřednostnili, protože měli dost nekonečných hádek mezi Tymošenkovou a Juščenkem.
I úspěch Zelenského v posledních volbách ukázal roztrpčení z politických elit – lidé volili populárního herce.

[Trini]

Nebo myslíš, že by to mělo být jako u nás - kde území obývané Němci - Sudety měly patřit Německu?

Podle mne by měla uzemí patřit těm lidem, kteří na nich žijí. Takže samé autonomní oblasti.

Jako problematické vidím, že Karel IV. zval Němce, aby osídlovali Sudety. Slované a Germáni moc dohromady nepasují. Celé dějiny měli Češi s Němci nesrovnalosti, povětšinou od nich byli utiskováni. Takže se vůbec nedivím, že to po 2. světové válce bouchlo a Češi je s konečnou platností vyhnali. O to víc se ale divím, že dnešní vláda včele s Fialou zase lezou Němcům do zadku. Někteří Češi, když vidí pro sebe osobní výhody, tak jsou nepoučitelní. To se také táhlo českými dějinami - spolupráce pár "vyčůránků" s Němci. Jak to vždy dopadlo, už známe. To bude asi taky jeden z hlavních důvodů, proč si Němci Čechů až tak moc neváží.

Proto jsem hrdá na Husity, před kterými po zuby ozbrojení němečtí vojáci utíkali, jen když je slyšeli zpívat "Ktož jsú Boží bojovníci". Obvykle jsou národy hrdé na své doby reformace a revoluce - jako např. Francouzové, Němci - ale malí Čecháčkové né, ti to považují za špatné.

O tom by měly jednat Rusko s Ukrajinou a ne s USA - aby to nebyl nový Mnichov. O nás bez nás.

Pokud vím, tak to byla právě Ukrajina, která si přála, aby to vyjednávali USA a EU.

[Arat]

Miroslav by se měl přestěhovat do Německa, kde mentalitou patří

[armin]

Oni ti Němci jsou obdivuhodný národ.
Po první světové válce se z rozvalin a reparací zmátořili tak, že se stali nejsilnější ekonomickou a vojenskou silou v celé Evropě.
A po druhé světové, kterou zase totálně prohráli se zase zmátořili na nejsilnější ekonomiku Evropy.
Za Rakousko-Uherska tady byla úřední řečí němčina a Češi byli menšina. A když jsme se trhli a získali samostatnost od Rakousko-Uherska, tak najednou Němci na našem území, kteří se cítili být spíš něco víc než Češi se najednou stali menšinou.

Tak podobné to je asi na tom Krymu a Donbasu s těmi Rusy tam žijícími - po rozpadu SSSR