od salmo1cz » pát 04. úno 2022 9:41:04
Trini píše:S některými se covid setkat nechce, i když v těsném okolí mnohé nakazí. Jiný se naočkuje, ale nic mu to nepomůže, stejně na covid umře nebo někdy i na to očkování.
od Trini » stř 09. úno 2022 11:08:00
od Trini » stř 09. úno 2022 12:34:42
Jak jsou na tom země, které s covidem přestaly bojovat
Pět zemí už zrušilo všechna opatření a zkouší s covidem žít: Irsko, Anglie, Norsko, Dánsko a Švédsko. V některých k tomu vlády přistoupily s argumentem vysoké proočkovanosti, v jiných zase věří, že vrchol mají za sebou a po omikronu nic horšího nepřijde.
Irsko – 22. ledna
Irsko zrušilo většinu restrikcí 22. ledna. Restaurace a bary si mohou nastavit otevírací dobu, opět jak chtějí, pro vstup už není potřeba prokazovat očkování či prodělání nemoci.
Uvolnění restrikcí jde ruku v ruce s klesajícím počtem nakažených, křivku hospitalizací rovněž nijak neovlivnilo. Roušky jsou stále povinné ve veřejné dopravě, v obchodech a u lékaře. Očekává se, že tato povinnost se do konce února rovněž zruší, většina expertů je ale toho názoru, že minimálně ohrožené skupiny by měly roušky nosit i v budoucnu.
„Zatím se ale věci vyvíjejí dobře,“ pochvaluje si profesor Sam McConkey z Královské univerzity chirurgů v Dublinu.
Deník Irish Times ve svém článku přinesl výpovědi obyvatel města Galway na západním pobřeží ostrova. Úleva je evidentní. „Řekněme, že cítím odměřenou naději, ale tento krok vítám,“ uvedla Marry Lidiová.
Na některých respondentech je ale vidět, že o návratu normálu po dvouleté zkušenosti s pandemií pochybují. „Zase se to zavře. Podle mě to je jisté. Co když omikron není poslední varianta? Pak si tím budeme muset zase projít znovu,“ cituje deník 22letou Maggie Roweovou.
Anglie – 27. ledna
V Anglii je situace velmi podobná té v Irsku. Od covid pasů se plošně upustilo, celá řada podniků je ale na dobrovolné bázi využívá nadále. Obdobně jsou na tom pravidla nošení roušek. Centrálně nařízené nejsou, obchodní řetězce jako Tesco, Lidl nebo John Lewis je ale po zákaznících vyžadují, stejně jako třeba londýnské metro.
Několik charitativních organizací, které se starají o vážně nemocné pacienty, apelovalo na veřejnost, aby nezapomněla na spoluobčany, kteří jsou náchylní covidem onemocnět, a to s těžkým průběhem. Vláda podle nich na tento úkol rezignovala.
„Čím více lidí bude nosit roušky a dodržovat rozestupy, tím normálnější životy budou moci lidé s nízkou imunitou žít,“ uvedla Helen Rowntreeová, ředitelka Blood Caner UK.
Otázka roušek se i nadále polarizuje v britských školách. Část z nich totiž ochranu úst a nosu nadále vyžaduje od žáků, což se ne všem rodičům zamlouvá. Někteří ředitelé navíc zvažují, že školu na nějakou dobu uzavřou, protože jim rychle šířící se omikron vyřadil z práce část učitelského sboru.
V celém Spojeném království pak už několik týdnů sílí frustrace veřejnosti z pokryteckého chování kanceláře premiéra Borise Johnsona a jeho okolí, protože vyšlo najevo, že se v době nejdrsnějších lockdownů tito lidé účastnili bujarých večírků.
Norsko – 1. února
Norská vláda přistoupila ke zrušení restrikcí s argumentem, že nakažených je sice stále hodně, ale na rozdíl od předchozích vln už omikron neposílá tolik z nich do nemocnic. „Jsme dobře chráněni vakcínami. To znamená, že můžeme mnohá opatření zmírnit, i když infekcí rychle přibývá,“ řekl 1. února premiér Jonas Gahr Stoere.
V Norsku už obdrželo téměř 75 procent lidí dvě dávky vakcíny a více než polovina oprávněné populace má i booster.
„Přišel čas, abychom si naše každodenní životy vzali zpět,“ řekla ministryně zdravotnictví Ingvild Kjerkolová. Co se týče roušek, povinné zůstávají ve veřejné dopravě, v taxíku, v obchodech a dalších místech, kde nelze dodržet dostatečné rozestupy. Noční kluby, koncertní síně a podobně se tak nemohou ještě vrátit k úplnému normálu.
Dánsko – 2. února
Kluby se otevřely, prodej alkoholu v pozdních nočních hodinách byl obnoven a ke vstupu do podniků již není potřeba dánská „koronavirová aplikace“. Dánsko se oproti již zmíněným zemím odlišuje tím, že zrušilo povinnost nošení roušek naprosto všude.
Přestože je počet případů stále extrémně vysoký (vůbec nejvíce nakažených ze všech zemí v přiloženém grafu), úřady virus přestaly považovat za „kritickou hrozbu“. Dánsko se pyšní ještě vyšší proočkovaností než Norsko, 81 procent populace má dvě dávky a 62 procent dokonce i tu posilující.
Jak píše ve své reportáži stanice BBC, lidé v Dánsku cítí velkou úlevu. „Konečně se můžeme posunout,“ cituje Henrika z Kodaně. Teď, když se většina nechala naočkovat, je podle něj čas se smířit s tím, že „korona holt bude součástí naší společnosti“.
S tím souhlasí i majitelka jedné z místních kaváren. Ta je ráda, že už po zákaznících nemusí nic vyžadovat. „Nejsem proti restrikcím a priori, ale myslím, že je správný čas je zrušit,“ řekla.
Jak ale ukazuje graf, v Dánsku po zrušení opatření roste nejen počet nakažených, ale především vystřelil počet covidových pacientů v nemocnicích. K 6. únoru byl týdenní počet nově hospitalizovaných 378 na jeden milion obyvatel, zatímco před 14 dny činila tato hodnota 286.
Švédsko – 9. února
Další ze skandinávských států Švédsko přistoupilo ke zrušení zbývajících restrikcí až po překonání vrcholu omikronové vlny. Od středy 9. února se v zemi ruší zastropovaná kapacita sportovních a kulturních akcí, stejně jako počet povolených hostů u jednoho stolu v restauraci.
Podle premiérky Magdaleny Anderssonové je čas, aby se Švédsko posunulo do další kapitoly. „Množství nákaz bude ještě nějakou dobu vysoké, ale domníváme se, že nejhorší následky epidemie již máme za sebou,“ dodala.
Jak ukazují data Our World in Data, křivka nakažených sice klesá, počet pacientů v nemocnicích má ale opačnou tendenci.
Uvolnění restrikcí nicméně podpořil i hlavní epidemiolog Anders Tegnell s tím, že kombinace nabyté imunity s méně vážnými průběhy takový krok opodstatňuje.
„Myslím, že vše nasvědčuje tomu, že vstupujeme do poměrně klidného období. Uvidíme, co se stane příští podzim, teprve tehdy zjistíme, co se objeví za nové problémy,“ varoval.
Švédsko současně postupně ukončí covidovou podporu firmám.
Proočkovanost v zemích, které zrušily restrikce (Zdroj: Our World in Data)
Irsko - Obě dávky 78,4 procenta obyvatel, posilovací dávka 54,7 procenta.
Anglie - Obě dávky 72,8 procenta obyvatel, posilovací dávka 56,1 procenta.
Norsko - Obě dávky 74,4 procenta obyvatel, posilovací dávka 51,6 procenta.
Dánsko - Obě dávky 81,2 procenta obyvatel, posilovací dávka 61,6 procenta.
Švédsko - Obě dávky 72,7 procenta obyvatel, posilovací dávka 40,9 procenta.
od Trini » stř 09. úno 2022 23:05:59
Ausschlag nach Booster: "Es gibt bereits 4.200 Fälle"
od vostalpetr » pát 11. úno 2022 6:52:45
Alaja píše::nevim:
od Alaja » pát 11. úno 2022 17:07:55
od vostalpetr » pát 11. úno 2022 20:11:04
Alaja píše:Tao a Švejk....
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... tel-692107
My máme nejrůznější „ismy“, ale Čína si diktuje ceny. Západní vůdci skočili na taoistickou lež, odhaluje spisovatel
od Trini » pon 14. úno 2022 10:24:16
KEINE STEIGERUNG
Zahlen als Beweis: Impfpflicht hat keinen Effekt
Stell dir vor es ist Impfpflicht und keiner macht mit - so lässt sich die erste Woche zusammenfassen.
) - někomu napíchat. Chudáci děti.od Trini » pon 14. úno 2022 11:17:26
Rakouský kancléř nevyloučil konec povinného očkování proti covidu
Rakouský kancléř Karl Nehammer nevyloučil, že jeho země upustí od povinného očkování proti koronaviru, které tento měsíc vstoupilo v platnost. Reagoval tak na sílící hlasy politiků i odborníků, kteří tuto povinnost nepovažují za nezbytnou.
V rozhovoru pro list Krone Nehammer řekl, že pokud experti vládní komise pro boj s pandemií řeknou, že vakcinace je osvědčený prostředek, zůstane povinnost „samozřejmě zachována“. Jestli ale doporučí vládě, aby navrhla zrušení zákona o povinném očkování, stane se tak, ujistil kancléř.
Nehammer současně potvrdil, že plánovaná očkovací loterie, která měla vakcinaci podpořit, nebude spuštěna.
V Rakousku o víkendu přestala platit další pandemická omezení. Například při vstupu do obchodů, které prodávají jiné než nezbytné zboží, se už lidé nemusí prokazovat, že jsou očkovaní proti covidu-19 nebo že toto onemocnění v nedávné době prodělali. Stačí už jen nasazený respirátor FFP2. Další uvolnění čeká alpskou republiku za necelý týden.
od Alaja » pon 14. úno 2022 22:05:48
https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/vse ... y-senator/
„Všem neočkovaným se hluboce omlouvám za neústavní segregaci,“ uvedl český senátor
+ video
Senátor Michael Canov jako první český politik se omluvil všem neočkovaným za neústavní segregaci. (Foto: Senát ČR)
Všem neočkovaným se hluboce omlouvám za neústavní segregaci. Je to ostuda právního státu, ostuda demokracie. Soud řekl, že se neočkovaným ubírala základní práva. Od 2. světové války tady nic takového nebylo.
od armin » pon 14. úno 2022 23:41:46
Alaja píše:
https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/vse ... y-senator/
„Všem neočkovaným se hluboce omlouvám za neústavní segregaci,“ uvedl český senátor
+ video
Senátor Michael Canov jako první český politik se omluvil všem neočkovaným za neústavní segregaci. (Foto: Senát ČR)
Všem neočkovaným se hluboce omlouvám za neústavní segregaci. Je to ostuda právního státu, ostuda demokracie. Soud řekl, že se neočkovaným ubírala základní práva. Od 2. světové války tady nic takového nebylo.
od Alaja » pon 14. úno 2022 23:49:31
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakt ... lby-187879
Černý rok pro seniory: Ublížit mohlo i chránění proti covidu
Musíme chránit seniory, nebo naopak uvolnit opatření, aby nebyli osamělí. Nejstarší generace se stala častým argumentem obou táborů. Málokdo však řešil, jak pandemie dopadla na ni. Další díl série Senioři v Česku se věnuje covidu.
„Podle těch dat, co máme, se celá pandemie točila kolem seniorů. Ale jako často všechno,“ začíná rozhovor o dopadech covidu-19 na nejstarší generaci socioložka Lucie Vidovićová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. „A já často připomínám, že senioři bývají opakovaně používaní jako příslovečný obětní beránek jakýchkoliv společenských problémů.“
Všichni senioři nejsou stejní
Podle socioložky se zaměřením na stárnutí je ale nutné mít na paměti, že senioři jsou extrémně různorodá skupina. Potvrzuje to i Aneta Šebková z iniciativy Život 90, která se seniory dlouhodobě pracuje.
„Senioři nejsou homogenní skupina. Někteří třeba od počátku pandemie neseděli doma, chodili ven na procházky a uvítali znovuotevření prezenčních akcí,“ popisuje. „V našem Centru aktivního stáří jsme například zaznamenali větší zájem o pohybové kurzy.“
Také pětasedmdesátiletý doktorand Lucie Vidovićové špatně nesl, že byl odmítnutý jako dobrovolnická pomoc. „Jeho to urazilo, strašně se ho to dotklo,“ popisuje socioložka prvotní reakci. „Chvíli seděl sklíčeně doma, pak si ale na internetu vybral všechny možné adresy domů pro seniory a začal je zásobovat online cvičeními pro lepší fyzický stav. Takže vlastně si našel to svoje. Překonává ty překážky, které pandemie klade.“
Ne každý však v pandemii našel svým způsobem výzvu. „Všeobecná panika měla velmi negativní dopad na psychiku starších lidí, vnímali jsme z jejich strany opravdu velký strach a pocity ohrožení. Byli takoví, kteří se dokonce báli vyjít na ulici nebo si otevřít okno,“ popisuje situaci Šebková. Někteří pak „nemají chuť dále žít, chátrají po psychické i fyzické stránce“.
Také rodiny se bály navštěvovat své seniory a lidé často několik měsíců zůstali bez společenského kontaktu.
Dlouhodobá osamělost má přitom prokázaný negativní účinek na zdraví. „Dochází k oslabení imunity, vzniká větší riziko kardiovaskulárních onemocnění a zvyšuje se riziko předčasného úmrtí,“ vypočítává Šebková. Vidovićová dodává: „Přirovnává se to k nějakým patnácti cigaretám denně. Takže snaha ochránit seniory tím, že je zavřeme a izolujeme, na ně jako nezamýšlený důsledek uvalila další zdravotní riziko osamělosti.“
A strach v některých starších lidech přetrvává. „Jsou lidé jako můj strýček, který od začátku pandemie doslova nevytáhl nos z bytu a nechává si snad dodnes vozit jídlo před schody. Trpí velmi tím strachem, ale to je prostě on. Takhle reaguje na krize,“ dává příklad z blízkého okolí Vidovićová.
Rok 2021 byl pro seniory výjimečně černý
Senioři přitom ve statistikách nakažených nikdy netvořili zvlášť velkou skupinu: starší 65 let se mezi nakaženými objevovali maximálně ze zhruba dvaceti procent.
Jiný obrázek však vykresluje graf poměrného zastoupení věkových kategorií hospitalizovaných s covidem-19. S výjimkou krátkého období v létě loňského roku jsou senioři v nemocnicích nejčastější skupinou.
Podobnou převahu mají senioři na jednotkách intenzivní péče. S jedním malým rozdílem: poměrově je tam menší zastoupení těch nejstarších.
Jedním z často uváděných možných důvodů je to, že starší lidé jsou zranitelnější a hůře fungující imunita způsobuje těžší průběh nemoci.
Další statistika však ukazuje měřitelný dopad epidemie na starší ročníky. Koronavirus způsobil nejvyšší počty ročních úmrtí od konce války. Ve statistikách obětí jednoznačně dominují senioři, poměr se snížil jen v době, kdy měli jako první přístup k očkování, jehož efekt se brzy projevil. Dlouhodobě tvoří starší 60 let přes 90 procent všech covidových úmrtí.
Mezi seniory bylo v loňském roce výrazně více obětí, než je dlouhodobý průměr. Největší meziroční nárůst zaznamenali sedmdesátníci, kterých zemřelo o 5,8 tisíce více než před rokem (16% nárůst). Do této skupiny však spadá početně silná generace ze 40. let minulého století.
„Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55–74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu. Nejstarších seniorů, nad 80 let, zemřelo vloni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií,“ upřesňuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Používaní jako argument, sami o možnost rozhodování přišli
V rámci společenské diskuze se různé přístupy seniorů k situaci používaly jako obhajoba proticovidových opatření, nebo naopak argument pro jejich zrušení. Starší lidé se tak nedobrovolně dostali doprostřed pomyslného bitevního pole. Ve vytváření narativů „zase nám něco pokazili“ přitom Lucie Vidovićová vidí jeden z největších problémů. Vzniká tak podle ní někdy jen nevyřčené, ale někdy i velmi hlasitě projevované mezigenerační naštvání.
Paradoxně přitom nejstarší generace kvůli současné situaci přišla o velkou část svých rozhodovacích možností. Jak socioložka upozorňuje, zesílil aspekt fungující i před pandemií – extrémní ochranitelství. Snaha chránit zranitelné natolik, že přijdou o možnost volby.
„I taková blbost, že se člověk může rozhodnout, jestli si dá k snídani marmeládu nebo salám, nebo nedejbože, že si nedá snídani v sedm, ale v deset, je život zachraňující faktor,“ vysvětluje socioložka. „Podle průzkumu lidé žili o tři až čtyři roky déle, když měli měli možnost zachovat si rozhodující možnosti. Potřebujeme kontrolu nad životem a když ji ztrácíme, ztrácí smysl i život.“
I proto se snaží instituce pracující se seniory dát svým klientům na výběr z aktivit. „Přesunuli jsme skupinová setkávání na individuální rovinu, věnujeme čas pozitivním momentům – oslavám narozenin, setkávání s canisterapeutickými pejsky i všem běžným denním činnostem,“ popisuje snahy o co nejpestřejší trávení času Denisa Ratajová z organizace pomáhající seniorům Sue Ryder. „Když je to možné, v menších skupinách probíhají knižní kluby, kreativní dílny.“
Přesto jedna z jejich klientek přirovnala současný stav k situacím, které prožívala za války – izolace, strach a nejistota.
od vostalpetr » úte 15. úno 2022 10:38:09
Dlouhodobě tvoří starší 60 let přes 90 procent všech covidových úmrtí.
od vostalpetr » úte 15. úno 2022 10:43:58
od vostalpetr » úte 15. úno 2022 10:53:57
Jak vidno, tak to mnozí nevidí. Ale s tím nic nenaděláme. Na rozdíl od Vostála si ale nemyslím, že jsou to blbci a idioti.
od vostalpetr » úte 15. úno 2022 11:05:11
si ale nemyslím, že jsou to blbci a idioti.
od Alaja » úte 15. úno 2022 20:01:37
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ocko ... ntent=main
KOMENTÁŘ: Všichni všude bez omezení, ale... očkovaní si připadají jako blbci
Certifikát o očkování nebo o prodělaném onemocnění covid-19 je od minulého týdne vzpomínkou na minulost. Rozvolňovací krok vyvolal paradoxní situaci: mnozí očkovaní se cítí jako hlupáci. Ze slibovaných výhod jim na rozdíl od Německa, Rakouska nebo Itálie zbyla jediná, i když zásadní: ochrana před nebezpečnou nemocí.
„Vláda ruší povinnost prokazovat se certifikáty,“ uvedl premiér Petr Fiala po jednání kabinetu předminulý týden. Skončila povinnost jejich předkládání při vstupech do úřadů, zdravotních a sociálních zařízení, sportovních center, ale i do restaurací, hotelů…
Rozhodnutí vlády vyvolalo diskuse mezi odborníky i nevoli u řady očkovaných. „Připadám si podvedený. Běhám po očkováních, testuju se, dodržuju, co řeknou, a pak je najednou ze dne na den všechno fuk a soused, který na to kašlal, se mi směje, že jsem blb,“ krčí rameny pražský podnikatel Petr Svátek.
„K vakcinaci jsem ze svého motivoval i zaměstnance. Parafrázuju klasika: celé jsem to vyslechl a vyvodil z toho závěr, že bude-li ještě příležitost a budu vládou o něco požádán, tak se na to vy…,“ říká s nadhledem a tím, že se rozhodně nebrání návratu k normálu.
Není sám, kdo situaci vnímá podobně. Bez řečí dělal vše, co bylo třeba pro cestu z pandemie, a nyní je hozen do jednoho pytle s těmi, kdo opatření v podobě vakcinace odmítali…
Emoce časem opadnou
„Rušení prokazování ´Tečkou´ mělo být spojeno s hlasitým a mediálně opakovaným jasným komentářem vlády, že ta situace nastala do velké míry dík očkovaným a jde o návrat k normálu, který chtějí všichni,“ míní sociolog Petr Freiman, s tím, že to se nestalo.
„Zjevně šlo o náhlé rozhodnutí podpořené výrokem Nejvyššího správního soudu, tak nebyl čas na takové informování. Proto si v prvních chvílích mohou vakcinovaní připadat odsunuti s tím, že antivaxeři je zválcovali,“ naznačuje sociolog.
Varuje, že rušením „Tečky“ bez nové kampaně na podporu očkování padne i zájem o vakcinaci. „Možná už není plnou vládní prioritou, možná jde o podcenění komunikace. O tom vláda nevyslala společnosti jasný vzkaz,“ uvádí Freiman.
Stav, kdy antivaxeři dávají najevo výhru a očkovaní se mohou cítit ukřivděni, popisují odborníci různě. „Mohlo se stát, že očkovaní, kteří respektovali epidemiologická doporučení a nechali se dobrovolně vakcinovat, aby předcházeli onemocnění, se dostali do rozpoložení, kdy se vidí podvedeni. Pak je na místě si s chladnou hlavou říci: ten krok jsem udělal pro sebe, své okolí a zdraví. To je primární,“ vysvětluje Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Kdo tak učinil, vzal reálně do rukou odpovědnost za své zdraví i za to, aby vůči druhým nebyl rizikový. V tom je sofistikovanost jeho chování a té se má držet,“ naznačuje Harsa.
Mnozí z očkovaných neumí přesně definovat, zda vidí ve vládním rozhodnutí ztrátu výhod či morální „podtrh“. „Možnou cestou je udržovat si nadhled podpořený vědomím, že jsem dostal lék a delší čas se dík tomu pohyboval bez omezení a komplikací. A těm se vyhnu, i pokud budu chtít cestovat do zahraničí,“ naznačuje pozitivní přístup psycholog.
Pomohou ekonomické souvislosti
„Návrat k normálu chceme všichni,“ uvádí opakovaně premiér Petr Fiala. Ta věta bezesporu platí, ale ne všem jako satisfakce stačí. „Vžila se tu mantra, že máte mít z očkování výhody. Jaké máte výhody z toho, že máte v autě pásy? Vaší výhodou je, že pokud nabouráte, budu následky méně fatální než bez nich,“ komentoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek naznačené rozporuplné emoce těch, kdo se vakcinace nezřekli.
„Já koalici volil jako lepší! A teď mě šoupnou na stejnou úroveň jako ty, co házeli šutry po očkovacích týmech. Nemaj koule, bojej se neočkovanejch voličů křiklounů, že by je příště nepodporovali. Tohle by třeba Rakušáci neudělali,“ rozčiluje se Karel, senior z Berouna. „Kdyby to nechali, tak se dali postupně bodnout i další, ale asi už není třeba,“ mávne rukou.
Rozvolnění opatření proti šíření koronaviru - v českém podání se zrušenou „Tečkou“ – může podle psychologů zmírnit napětí a rozdělení skupin očkovaných a neočkovaných. „Ač to teď nevypadá, časem pocity křivd opadnou a pak převáží ekonomický pohled. Peníze jsou argument. Více klientů v cestovním ruchu, v gastronomické sféře, ve službách… To není marginálie, ale eso,“ podotýká sociolog Freiman.
„Návrat života do divadel, kin, na kulturní památky, do sportovišť je žádoucí a je plusem pro všechny, na to je také dobré se, vzdor jistému vnitřnímu rozhořčení, soustředit,“ dodává psycholog Harsa.
A doplňuje, že daný stav vychází i z toho, že očkování nebylo povinné, proto k němu mohla být řada lidí z právního hlediska regulérně „hluchá“. „To je život v demokracii. Není-li věc vymahatelná zákonem, co s ní? Lze sázet na morálku, soudržnost, ale jen v počátcích. Krizová situace, která lidi zprvu semkne, netrvá věčně. Já to beru pragmaticky, smrt jsem si odsunul za peníze státu,“ radí s hořkou nadsázkou Freiman.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 72 návštevníků
