Kvůli Bezosově jachtě se musí v Rotterdamu rozebrat historický most
Radnice nizozemského přístavního města Rotterdamu ve středu oznámila, že nechá dočasně rozebrat historický most, aby pod ním mohla proplout obří jachta postavená pro amerického miliardáře Jeffa Bezose. Informovala o tom agentura AFP.
Luxusní jachta zakladatele internetového obchodu Amazon za 430 milionů eur (10,4 miliardy korun) je příliš velká na to, aby pod ikonickým výtahovým mostem Koningshavenbrug z roku 1878 proplula.
Výrobce proto požádal, aby radnice nechala dočasně odmontovat jeho střední část, která je i při maximálním vyzdvižení pro loď příliš nízká.
„Je to jediný průchod k moři,“ řekla AFP mluvčí rotterdamské radnice a dodala, že náklady na tuto komplikovanou operaci ponese loďařská společnost. Jachta se staví v loděnicích v Alblasserdamu nedaleko Rotterdamu.
Město souhlasilo s demontáží technické památky lidově nazývané De Hef, přestože po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2017 slíbilo, že konstrukci již nikdy nerozmontuje.
Ústupek radnice zdůvodnila hospodářským významem a pracovními příležitostmi, které stavba lodi poskytla. Ujistila, že po proplutí lodi bude most vrácen do současné podoby.
Zrušíme Facebook a Instagram Evropanům, varoval Zuckerberg
Společnost Meta Platforms pohrozila, že kvůli sporům o uchovávání dat uživatelů přestane v Evropě nabízet své služby – především tedy sociální síť Facebook a Instagram. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření pro americkou komisi pro cenné papíry, které jsou k dispozici on-line.
Mark Zuckerberg jakožto šéf společnosti Meta Platforms požaduje, aby všechna data uživatelů mohla být i nadále odesílána na servery společnosti v USA. V opačném případě je rozhodnut služby této společnosti na území Evropy jednoduše vypnout.
Nejde přitom pouze o zmiňované sociální sítě Facebook a Instagram. V portfoliu společnosti Meta Platforms je například i oblíbená komunikační služba WhatsApp, on-line databáze pohyblivých obrázků Giphy či služby výrobce virtuálních helem Oculus, které zahrnují například i obchod s aplikacemi a hrami.
Také tyto internetové služby uchovávají data uživatelů. Zda by v Evropě v případě nemožnosti odesílání dat do USA přestaly také fungovat, zpráva vysloveně neuvádí.
Boj USA a EU
Proti odesílání dat uživatelů mimo kontinent dlouhodobě brojí evropské regulační orgány. Soudní dvůr Evropské unie již v červenci 2020 označil za neplatnou dohodu EU a Spojených států, podle které mohly firmy předávat osobní údaje evropských uživatelů do Spojených států.
Odesílání dat evropských uživatelů do USA je v rozporu s GDPR, tedy s pravidly pro ochranu osobních údajů. To se pochopitelně netýká pouze společnosti Meta Platforms, ale také dalších firem, které pracují s daty evropských uživatelů mimo náš kontinent.
„Pokud nebude přijat nový transatlantický rámec pro přenos dat a nebudeme se moci nadále spoléhat na standardní smluvní doložky nebo na jiné alternativní způsoby přenosu dat z Evropy do Spojených států, pravděpodobně nebudeme schopni nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb v Evropě, včetně Facebooku a Instagramu,“ stojí ve zveřejněné zprávě.
Agentura Bloomberg upozornila, že Evropská komise zintenzivnila jednání s Washingtonem. „Vzhledem ke složitosti projednávaných otázek a nutnosti najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a národní bezpečností vyžaduje jednání čas,“ uvedl mluvčí EK pro Bloomberg.
„Pouze dohoda, která bude plně v souladu s požadavky stanovenými soudem EU, může zajistit stabilitu a právní jistotu, kterou zúčastněné strany na obou stranách Atlantiku očekávají,“ citovala mluvčího agentura ČTK.
Data jsou hlavní zdroj příjmů
Zpráva dále uvádí, že americký podnik byl chováním Evropské unie již dříve zasažen: „V minulosti jsme byli vystaveni dalším významným legislativním a regulačním změnám a navrhované nebo nové právní předpisy by mohly významně ovlivnit naše podnikání.“
Podle všeho si je tedy Zuckerberg vědom, že by odchod z Evropy velmi významně ovlivnil jeho podnikání. I tak je ale kvůli uživatelským datům, které jsou hlavním zdrojem příjmů firmy, ochoten tento krok učinit.
Jasno by o osudu Facebooku a Instagramu v Evropě mělo být během několika měsíců. „Věříme, že konečné rozhodnutí v tomto šetření může být vydáno již v první polovině roku 2022,“ stojí ve zprávě společnosti Meta Platforms.
Obří geomagnetická bouře shodila Muskovi 40 satelitů
Kvůli obří geomagnetické bouři přišla vesmírná společnost SpaceX miliardáře a podnikatele Elona Muska o 40 satelitů budované orbitální konstelace Starlink, která má zajistit dostupnější vysokorychlostní přístup k internetu po celém světě. Podle zástupců firmy se očekává, že 80 procent aparátů z várky vyslané do kosmu 3. února shoří v atmosféře místo toho, aby dosáhly své pozice.
SpaceX takřka s jistotou přichází o až 40 z celkového počtu 49 satelitů Starlink, které vypustila minulý týden pomocí nosné rakety Falcon 9 na zemskou oběžnou dráhu, píše list The Guardian. Raketa odstartovala ve čtvrtek 3. února z Kennedyho vesmírného střediska NASA na americké Floridě.
Mimořádná sluneční bouře však na aparáty udeřila pouhý den po startu, upozornil portál Space.com. Bouře nad Zemí podle odborníků mírně zvýšila hustotu atmosféry, zvýšila odpor na satelitech a většinu z nich zničila.
„Předběžná analýza ukazuje, že zvýšený odpor v nízkých nadmořských výškách zabránil satelitům opustit bezpečný režim a zahájit manévry na navýšení své oběžné dráhy. A až 40 satelitů se vrátí –- nebo již znovu vstoupilo – do zemské atmosféry,“ sdělila společnost SpaceX.
Až příliš nízká orbita?
„Geomagnetické bouře mohou vážně ohrozit naše družice, protože jim nabité částice mohou poškodit či zničit elektroniku. Tentokrát ale starlinky selhaly ještě z jiného důvodu,“ poznamenal k tomu na Twitteru český kosmický inženýr, mladý vědec Jan Lukačevič.
Připomněl, že došlo ke zvýšení odporu atmosféry až o 50 procent proti předchozím startům. „Kvůli tomu právě až 40 družic nemohlo zahájit manévry pro nabrání větší výšky a shoří,“ dodal s tím, že za ztrátou tak nestojí jen samotná bouře, ale také umístění na nižší oběžnou dráhu.
https://www.dotyk.cz/magazin/geneticke- ... 00213.html
Jaké je genetické složení Čechů: Nesou si zvláštní gen neznámého původu
Žádný evropský národ se nemůže pochlubit tak pestrou genetickou diverzitou jako Češi. Typicky slovanského původu je podle soudobých statistik jen asi jedna třetina populace, zatímco u zbytku byly zjištěny převažující geny germánské, jihoslovanské, skandinávské i středomořské. Pak je tady ale ještě jedna zvláštnost. A vědci si s ní zatím nevědí rady.
Podle bioarcheologa Jaromíra Beneše se genetická mapa Evropy ustálila během doby bronzové, zhruba ve 2. tisíciletí př. n. l. Tehdy se k lovcům mamutů a původnímu neolitickému obyvatelstvu připojili migrující zemědělci od Černého a Kaspického moře, kteří využívali koně a uměli trávit kravské mléko. Mezi 4. a 7. stoletím našeho letopočtu pak proběhlo známé "stěhování národů", jež položilo geografické základy dnešních států. Skomírající Římská říše už nebyla schopna efektivně střežit své hranice, a tak pro sebe jednotlivé kmeny mohly snáze najít nová teritoria medem a mlékem oplývající.
V zemi zaslíbené už někdo bydlel…
Česká kotlina musela být obzvláště atraktivní, protože se na ní před příchodem Čechů vystřídali i Keltové a Germáni. Jaromír Beneš ovšem upozorňuje, že pod pojmem "stěhování národů" si nemůžeme představovat, že migrovaly opravdu celé populace. Většinou šlo o skupiny, které se od původního kmene odloučily buď kvůli sporu nebo kvůli demografické krizi. Obdělávaná pole mohla uživit jen určitý počet usedlíků. Jakmile už bylo na jednom místě lidí příliš, část z nich musela odejít a usadit se jinde.
Ta nejúrodnější místečka okolo velkých toků už byla samozřejmě obsazena, a tak si je nově příchozí museli vybojovat. Zřejmě pozabíjeli stařešiny, uzurpovali si moc a prosté obyvatele zastrašili. Rozhodně ale nevyvražďovali celé etnické skupiny. Díky tomu je například právě naše populace tak hojně promísená.
Jistě je zajímavé vědět, odkud pocházíme a kdo byli naši dávní předkové. Vědci této kapitole ale věnují jen menší pozornost. Mnohem důležitější je pro ně možnost využití genetiky v lékařství. A právě tady narazili na zvláštní "český" gen, jehož původ je zahalen tajemstvím.
Dědictví Keltů?
Neurolog Rudolf Černý před lety poukázal na málo známou skutečnost, že zhruba 20 procent české populace je ze záhadných důvodů odolná proti viru HIV. Vděčí za to změně některých proteinů na povrchu buněk lymfocytů, které pak ztěžují viru proniknout do buňky a infikovat ji. Odborník tím pochopitelně neříká, že se nemusíme zákeřného viru bát. Nemůžete vědět, jestli zrovna vy spadáte mezi tu šťastnou pětinu a zda vaše pozměněné lymfocyty opravdu zafungují na sto procent. Je to ale pozoruhodná zvláštnost, která se u okolních národů nevidí. Nejspíš ji způsobuje nějaký dosud neprobádaný gen.
Tento gen se ale očividně nevyskytuje ani u Slovanů ani u Germánů, tedy u skupin, s nimiž jsme geneticky nejvíce spřízněni. Musel přijít odjinud.
Vezmeme-li v úvahu pestrý mix české genetické výbavy, mohl se k nám dostat doslova odkudkoli. Rudolf Černý naťukl možnost, že ho Češi možná zdědili od Keltů. S nimi nás totiž spojuje i další neobvyklá genetická mutace, která vede k rozvoji cystické fibrózy. Tato dědičná choroba se v České republice vyskytuje mnohem častěji než třeba v Německu či v Polsku, kde ji téměř neznají. Četnější výskyt cystické fibrózy byl v Evropě zaznamenán jen v oblastech se silným keltským genotypem - jmenovitě v Irsku, v britském Walesu a Skotsku či v Bretani.
Zda ale z keltského prostředí pochází i mutace blokující HIV, vědci zatím nejsou schopni potvrdit. Podle nejnovějších studií je tento gen roztroušen po celé Evropě, přičemž Češi jsou jediným národem, u kterého se vyskytuje dvakrát častěji. Naskytla se teorie, že se mutace vyvinula následkem častých morových epidemií, jež imunitu Evropanů donutily k různým obranným reakcím. Proč by se však zrovna u Čechů projevila silněji? To je záhada, která zatím zůstává nerozřešena.
Klesá počet lidí pobírajících důchody. Vliv na to měla i pandemie
Klesá počet lidí pobírajících starobní důchod, naopak mírně roste počet osob se sirotčím důchodem. Jde o dopad úmrtí během pandemie covidu.
O 37 tisíc klesl počet osob pobírajících starobní důchody za poslední dva roky, konkrétně mezi prosincem 2019 a 2021.
Jde patrně o jeden z dopadů pandemie covidu – v posledních letech před pandemií totiž počet důchodců naopak postupně stoupal a úbytek se začal projevovat až v roce 2020.
Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení: Na konci roku 2019 se vyplácel starobní důchod téměř 2 415 000 osobám, na konci minulého roku klesl počet starobních důchodců na téměř 2 378 000 osob.
Data správy sociálního zabezpečení navíc ukazují, že za poslední dva roky klesl i počet lidí pobírajících invalidní důchod, stejně tak mírně klesl i počet vdov a vdovců a naopak o zhruba dva tisíce osob se zvedl počet osob pobírajících sirotčí důchod.
Je tak pravděpodobné, že do důchodových statistik se promítá vyšší počet úmrtí spojený s covidovou pandemií. Průběžná data Českého statistického úřadu totiž ukazují, že za 51 týdnů v roce 2021 zemřelo 136 060 osob, což je o 27 500 osob více, než umíralo průměrně lidí v posledních letech.
V roce 2020 pak zemřelo o 16 tisíc lidí nad obvyklý průměr. Pohled do detailnějšího věkového rozložení úmrtí v posledních letech pak ukazuje, že nejvíce úmrtí zaznamenali lidé ve věku nad 65 let, tedy v důchodovém věku.
Důchody v plusu, nemocenská v minusu
Účet za sociální pojištění ovšem úbytek lidí pobírajících starobní penze příliš neovlivnil. A to hned z několika důvodů: Samotný důchodový systém sice podle dat České správy sociálního zabezpečení skončil vloni v mírném plusu 1,5 miliardy korun. Reálně i samotné náklady vlivem rostoucího průměrného důchodu ovšem rostly. V loňském roce stát vydal na důchody 518,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 507,6 miliardy korun. Naopak se ale loni podařilo vybrat více peněz na důchody. V roce 2021 to bylo bezmála 520 miliard korun, zatímco v roce 2020 jen 470,6 miliardy.
V celkovém součtu sociálního pojištění ale mírný přebytek na důchodovém pojištění nevyvážil zvýšené náklady na nemocenské pojištění, kam vedle peněžité pomoci v mateřství patří zejména nemocenská a ošetřovné, v posledních dvou letech klíčová dávka pro rodiče, kteří byli nucení zůstat s dětmi doma. U nemocenských dávek naopak mezi roky 2019 a 2020 stouply výdaje v řádu více jak deseti miliard korun.
Zkrátil se i průměrný věk dožití
Podle statistik sociální správy se počet vyplácených starobních důchodů za dvě desetiletí zvedl zhruba o půl milionu. Od jara 2000 do konce roku 2019 to byl nárůst o víc než čtvrtinu. Na začátku století úřad vyplácel necelých 1,89 milionu starobních penzí. Zatím nejvyšší byl počet v prosinci 2019, a to přes 2,41 milionu. Od té doby klesal. Loni v létě se sice zase mírně zvedl, od podzimu do konce roku se ale znovu snížil na necelých 2,38 milionu.
Dřívější každoroční růst množství vyplácených starobních důchodů brzdilo postupné odsouvání věkové hranice pro odchod do penze. Ta se každý rok oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda důchodový věk v minulém volebním období zmrazila na 65 letech. Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle vyjádření odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování pokračovat podle prodlužování života, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.
Život se v minulých letech prodlužoval každý rok o několik týdnů, trend ale zvrátila epidemie. V roce 2019 podle údajů ČSÚ měli muži naději dožití 76,3 roku a ženy 82,1 roku. Za první covidový rok se čas mužům zkrátil o rok a ženám o 0,7 roku. Smazalo se tak zhruba sedm let pozitivního vývoje a Česko se vrátilo zpátky do roku 2013, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
vostalpetr píše:Bůh ví co by kdyby,
kdyby to nechali na lidech, tak by si prostě každej vodpovídal za svoje zdraví pěkně sám,
a lidi by si určitě dali pořádnýho majzla kdyby byly přeplněný nemocnice,
aby neskončili někde na chodníku....
https://kosmonautix.cz/2022/02/leky-mad ... e-vesmiru/
Léky „made in space“ (Výzvy a těžkosti biotechnologického a farmaceutického výzkumu ve vesmíru)
26. února 2022 Pavel Boháček
Tak jako si můžete koupit sedadlo v kosmické lodi Dragon, můžete koupit realizaci experimentu ve vesmíru, třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, či malých biodružic. Vývojem a testováním v oblasti farmacie a biotechnologie, či lékařských technologií ve vesmíru se zabývá řada výzkumných firem. Vědci pochopili, že studium některých biologických procesů v mikrogravitaci má mnoho výhod. A tak ve vesmíru vznikají nové léky a technologie, které pak zlepšují kvalitu života pacientům na Zemi.
Výzkum ve vesmíru navrací zrak…
Jedním z příkladů je výzkumný projekt americké biotechnologické společnosti LambdaVision. Vědci se v laboratořích této společnosti zabývají vývojem umělé sítnice na bázi bílkovin. Jde v podstatě o malou tenkou fólii, která je pokrytá stovkami vrstev mikrobiálního světlem aktivovaného proteinu bakteriorhodopsinu. Aby to fungovalo, bylo potřeba, aby proteiny bakteriorhodopsinu byly vůči sobě orientovány stejným směrem. Problém však byl, že v laboratoři na Zemi se takovou fólii nedařilo vyrobit. Vědci měli podezření, že za jejich neúspěšnou snahou stojí zemská gravitace. Právě gravitace podle nich negativně ovlivňuje proces vrstvení, protože způsobuje sedimentaci proteinů v roztoku.
(ilustrační foto) Astronaut ESA (Evropské kosmické agentury) Alex Gerst používá mikroskop s připojenou kamerou Space Automated Bioproduct Laboratory (SABL) k dokumentaci růstu proteinových krystalů (PCG). Snímek byl pořízen v americké laboratoři Destiny na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v rámci výzkumu krystalizace LRRK2 v podmínkách mikrogravitace-2 (CASIS PCG 16). (Foto: NASA)
Bylo 5. prosince 2018, když se na oběžnou dárhu vydala raketa společnosti SpaceX – Falcon 9, která v rámci mise CRS (Commercial Ressuply Services) 19 k Mezinárodní kosmické stanici vynesla nákladní loď Dragon s nákladem, který obsahoval kromě experimentu zkoumajícího možnosti tankování družic na oběžné dráze, lékařského experimentu zaměřeného na hojení ran, nebo na léčbu poruch sluchu (společnosti Tympanogen), také výzkumné vybavení pro zkoumání možností v konstrukci umělé sítnice společnosti LambdaVision. Experiment firmy LambdaVision využívá právě faktu, že v prostředí mikrogravitace jsou v tekutinách jen minimální konvekční proudy a téměř žádná sedimentace – podmínky výhodné nejen pro postup vrstvení proteinu bakteriorhodopsinu.
Monoklonální protilátky na ISS…
Ve stavu blízkém beztíži získáte kvalitnější krystaly, než jaké byste získali v procesu krystalizace na Zemi, což usnadňuje studium některých proteinů a zvyšuje jejich atraktivitu jako léků. Toho využívá například experiment, který byl realizován na palubě ISS s monoklonální protilátkou pembrolizumabem. Ten je klíčovou složkou populárního onkologického léku Keytruda společnosti Merck. Protože protilátky nejsou za standardních podmínek příliš rozpustné, léčiva jako Keytruda mají tendenci vytvářet při vysokých koncentracích viskózní roztoky a musí být podávána v zatěžujících, zdlouhavých a pravidelných nitrožilních infuzích. Pokud by však pembrolizumab měl podobu kompaktní krystalické suspenze, mohl by být podáván jednoduše injekčně. Vědci z farmaceutické společnost Merck zjistili, že chlazením pembrolizumabu na ISS vznikla homogenní populace částic, která ve skutečnosti poskytla lepší profil pro injekční aplikaci než heterogenní populace krystalů, kterou bylo možné získat na Zemi.
Vědci přesouvají laboratoř CubeLab obsahující experiment LambdaVision, který testuje výrobní systém využívající světlem aktivovaný protein, který nahrazuje funkci poškozených buněk oka v umělé sítnici. (Foto: Lambda Vision)
Vysoušení mrazem…
Svůj výzkumný projekt na palubě ISS má i farmaceutická společnost Eli Lilly. Experiment s názvem Lyofylizace v mikrogravitaci „Lyophilization in Microgravity (Eli Lilly-Lyophilization)“ si klade za cíl porozumění vlivu gravitace na fyzikální stav a vlastnosti lyofilizovaných materiálů. Lyofilizace (tj. „lyofilizační sušení“) je běžnou metodou pro formulaci farmaceutických léčivých přípravků se zvýšenou chemickou a fyzikální stabilitou a je použitelná pro farmaceutické přípravky s malými i velkými molekulami. Lyofilizované materiály se před podáním pacientům, obvykle intravenózní cestou, rekonstituují s vhodným ředidlem. Lyofilizaci materiálů vede proces zmrazování a následného sušení k vytvoření „vrstevnatého“ produktu, v němž materiál tvoří vrstvy, které se liší makroskopickou formou, jak je patrné z barvy a strukturních rozdílů, a také mikroskopickou formou, jak je patrné z velikosti částic a krystalické formy. Tato studie přispěje k pochopení základních vlastností, které ovlivňují fyzikální vlastnosti lyofilizovaných materiálů.
Moderní výzkumná technika…
Medicínský a biotechnologický výzkum na oběžné dráze přináší nové poznatky nejen na poli těchto oborů, ale zlepšuje samotnou technologii, která je k tomuto výzkumu a vývoji využívána. Někteří výrobci se například zaměřují na vývoj tzv. „CubeLabs“, miniaturních automatických laboratoří, které vědci na Zemi připraví k letu a astronauti je pak na oběžné dráze jednoduše aktivují a tato zařízení pak provádějí experimenty sama. Tento přístup jednak výrazně šetří vzácný čas posádky na palubě kosmické stanice a také umožňuje nalézání nových cest v oblasti automatizace například rutinních laboratorních úkonů např v komerčních laboratořích.
Astronaut ESA Thomas Pesquet instaluje přístroj MME-2, který testuje řadu léků, aby zjistil, zda mohou zlepšit zdravotní stav ve vesmíru a případně vést k novým terapeutickým cílům, které by bylo možné zkoumat na Zemi. (Foto: NASA)
Vyplatí se to?…
Řekněme si to otevřeně. Náklady na tento druh výzkumu jsou velmi vysoké a pokrok je velmi pomalý. Je běžné, že jeden biotechnologický, či medicínský experiment realizovaný na palubě ISS může přijít přibližně 7,5 milionů dolarů. A tak farmaceutickým společnostem velmi pomáhá, že nemalou část výzkumných nákladů mohou financovat z různých grantových programů. V USA tyto úkoly plní např. Centrum pro rozvoj vědy ve vesmíru (CASIS) – nezisková organizace, která spolupracuje s NASA na správě americké národní laboratoře na ISS. Grantové příležitosti však nabízí i ESA a řada dalších nadací, organizací, ale i firem (např. Boeing).
Kosmický výzkum na Zemi…
Co se nákladů a samotných výzkumných metod týče, je potřeba si uvědomit ještě jednu důležitou věc. Experiment na oběžné dráze není většinou realizován sám o sobě. Spolu s ním je realizovaná celá řada kontrolních experimentů na Zemi, což vyžaduje moderní pozemskou výzkumnou infrastrukturu. Samotný experiment na oběžné dráze je tak jen jedním z koleček komplikovaného soukolí. Stejně velkými výzvami jako jsou výzvy vědecko-technické, jsou v tomto odvětví i výzvy manažerské. Velice náročná je nejen fáze administrace experimentu, tak aby se do výběru dostal a splňoval všechny technické a bezpečnostní požadavky. Je třeba také „ohlídat“ aby byl experiment správně realizován a ani například návrat vzorků na Zemi není bez problémů.
Privatizace letů do vesmíru…
Na závěr si zde položme otázku, jestli má toto odvětví výzkumu budoucnost? Já se domnívám, že i přes všechny počáteční problémy má. Nejdůležitějším aspektem je v této souvislosti snížení nákladů. Toho by se dalo v kratším horizontu dosáhnout například zvýšením pravidelnosti a počtu letů k ISS, se kterým ve svých záměrech operuje Elon Musk. Z dlouhodobějšího hlediska se však musíme ptát, co bude po ISS. Jako zajímavý se v této souvislosti jeví například projekt společnosti Axiom Space, která chce na oběžné dráze postavit komerční kosmickou stanici. Ve svých plánech společnost zahrnuje také záměr nabízet stanici jako platformu pro výzkum a vývoj v podmínkách mikrogravitace. Komerční vesmírná stanice by podle společnosti Axiom Space mohla firmám pomoci dosáhnout průlomu, nebo získat rozhodující konkurenční výhodu při vývoji. Jako příklad společnost uvádí velkou výhodu mikrogravitace.
Vícekomorová krystalizační deska s porézními plastovými vložkami. Jde o součást experimentu s názvem Lyofylizace mikrogravitaci „Lyophilization in Microgravity (Eli Lilly-Lyophilization)“ který si klade za cíl porozumění vlivu gravitace na fyzikální stav a vlastnosti lyofilizovaných materiálů. (Foto: Kristofer Gonzalez-DeWhitt/NASA)
Absence sedimentace v mikrogravitaci totiž umožňuje výzkumníkům kombinovat libovolné množství látek, jejichž rovnoměrné smíchání by bylo na Zemi extrémně náročné nebo nemožné. Absence vztlakových sil v kosmické lodi na oběžné dráze eliminuje konvekční proudy – gravitační pohyb kapalin způsobený teplotními gradienty a rozdíly v hustotě. Mikrogravitace umožňuje snadnou levitaci materiálů, což eliminuje potřebu kontejnerů. Zpracování bez kontejnerů poskytuje ultračisté prostředí bez kontaminantů pro výrobu nebo studium materiálů v roztaveném stavu. Využít lze také toho, že zatím co v gravitačním poli tlačí hmotnost kapaliny nahoře na kapalinu pod ní (což vede k hydrostatickému tlakovému gradientu), v mikrogravitaci je hydrostatický tlak téměř eliminován, takže převládají sekundární síly, jako je difúze a povrchové napětí. Když se například v mikrogravitaci odstraní silnější síly, jako je hydrostatický tlak, mohou převládnout slabší síly, jako je povrchové napětí, které pak řídí chování kapalin. V mikrogravitaci jsou také např. snížena smyková napětí. Ta běžně na Zemi vznikají v důsledku tangenciálního napětí, které je způsobeno reakčními silami na stěnách nádoby s kapalinou a/nebo hmotností kapaliny. Toho všeho lze ve výzkumu a vývoji využívat.
První kosmická mise (Ax-1) společnosti Axiom proběhne ještě letos. Na palubě ISS bude provedena řada komerčních experimentů které vznikly např. na klinice Mayo, nebo Cleveland Clinic. Po ukončení provozu ISS chce společnost Axiom provozovat první volně létající, soukromě vyvinutou a mezinárodně dostupnou vesmírnou stanici na světě – centrální uzel sítě výzkumu, výroby a obchodu na nízké oběžné dráze.
In-Space Manufacturing (ISM) – budoucnost komerčního využívání vesmíru…
V éře pozvolně se rozjíždějící privatizace letů do vesmíru je In-Space manufacturing, jednou ze zajímavých oblastí podnikání budoucnosti. Pro medicínu, farmaceutický průmysl a biotechnologie se ve vesmíru otevírají netušené možnosti rozvoje v oblastech které povedou ke zlepšení kvality života nás všech.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ce%C ... lfov%C3%A9
Čeští elfové
Čeští elfové je název internetové skupiny, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru.[1][2][3] Skupina se zformovala v roce 2018 po vzoru obdobných skupin v pobaltských státech, například Litvě, kde podobná aktivita vznikla asi o pět let dříve.[1] Přijala od nich také označení elfové.[4]
Historie
Inspirace vzniku skupiny
Hnutí občanských iniciativ proti dezinformačním vlivovým kampaním, kteří si říkají elfové, vzniklo v pobaltských zemích v prostředí silného mocenského tlaku Ruské federace, který se promítal i do roviny vznikajícího internetu. Nejvýrazněji se profilovalo v Litvě, kde litevští elfové jako občanská iniciativa otevřeně spolupracují se státními bezpečnostními složkami[zdroj?]. Označení elfové přijali podle románové mytologie od J. R. R. Tolkiena Pán prstenů jako pozitivní sarkastický protiklad k severským trollům, kteří jsou v románu vykresleni negativně. V současném internetovém prostředí jsou trollové chápáni jako diskutéři, kteří záměrně narušují věcný průběh internetových diskusí.
Hnutí elfů se v posledních letech rozšířilo do většiny postkomunistických zemí střední a východní Evropy.[5]
Odhalení fungování skupiny v médiích
Podle Jiřího Leschtiny z Českého rozhlasu přinesl bližší informace o skupině jako první časopis Respekt.[6] Ten v říjnu 2018 poukázal na informace serveru Aktuálně.cz již z května 2017.[2][7] Koncem října 2018 pak anonymní osoba, popsaná jako „mohutný rázný muž“, která vystupovala jako jeden z „otců zakladatelů“ skupiny, pro Aktuálně.cz uvedla, že v Česku má skupina několik desítek členů, ti však kvůli bezpečnosti tají svoji totožnost. Jsou mezi nimi údajně studenti, lékaři, učitelé, hasiči, podnikatelé, kybernetiční specialisté, umělci, řemeslníci, vědci, policisté, vojáci.[1] Do řad elfů se prý zapojily i některé veřejně známé osobnosti, které chtějí později odhalit svoji totožnost.[1] Mluvčí skupiny prozradil, že do komunity patří například lidé stojící za facebookovým profilem Smějící se bestie[8][9] nebo twitterovým účtem Občanská výchova.[1] Kvůli bezpečnosti a ochraně identity skupina nepřijímá každého, kdo se přihlásí, ale členem se může stát jen ten, koho sami osloví.[1] Skupina však chce motivovat například studenty, aby se do jejích aktivit zapojili.[1]
V listopadu 2018 se jako člen skupiny médiím představil publicista Bohumil Kartous.[10] Podle něj se elfové vzájemně neznají, každý ví jen o několika nejbližších spolupracovnících. Redakci iDNES.cz vysvětlil, že kdyby někdo skupinu infiltroval, ta „odřízne větev, ale nebude zničena“.[10] Anonymitu členů skupina zdůvodňuje jednak tím, aby se členové dostali ke zdrojům,[10] jednak tím, aby předešli kyberšikaně nebo výhrůžkám jejich příbuzným.[6]
Struktura a činnost
Vize trollů
Skupina podle svého anonymního zástupce vychází z přesvědčení, že „rozdělování naší společnosti a podpora extrémů“ je záměrné, stojí za ním cizí zájmy a provádějí jej různě motivovaní nepřátelé „našich hodnot“. Tyto nepřátele elfové nazývají trolly. Trollové jsou údajně zákeřní, šikovní, motivovaní, někdy i nebezpeční. Elfové vycházejí z tvrzení, že trollové placení a řízení Kremlem pracují na trollích farmách.[1]
Podle Kartouse jsou trollové především proruští online aktivisté, kteří pomocí různých technik, vytvářením falešných profilů, tweetovacích farem a řetězových e-mailů šíří extremistické a protisystémové dezinformace. Jejich témata se podle Kartouse opakují pořád dokola – uprchlíci, Arabové, za všechno může Evropská unie a bez ní by bylo lépe, sentimentální postoje k minulosti, výkřiky typu „všechno se rozkradlo“. Smyslem toho všeho je podle Kartouse vyvolat pocit nejistoty, nahlodávat západní vazby České republiky a pomocí masově šířených dezinformací zvrátit náš politický směr a obrátit ho od liberální demokracie k autoritářskému systému kvůli zmatenosti a neschopnosti uživatelů internetu kriticky uvažovat.[10]
Struktura
Hnutí si zakládá na anonymitě svých členů, na veřejnosti ji prezentují její mluvčí. Roku 2021 jimi byli publicisté Bohumil Kartous, liberální editor Britských listů[11], a Vít Kučík, konzervativní autor Lidových novin.[12] Anonymitu svých členů zdůvodňují snahou o jejich ochranu jak před spontánními nenávistnými útoky amatérských trollů, tak zejména před cílenými profesionálními útoky aktérů, napojených na cizí bezpečnostní služby.[13] Jádrem činnosti Českých elfů je analytická činnost, kdy se snaží mapovat tok dezinformačních schémat a narativů z cizího - především ruského - prostředí do českého kyberprostoru a jejich následné šíření v něm. Jako významné kanály tohoto šíření označují tzv. dezinformační weby, dále pak řetězové maily a sociální sítě. [1][2]
Činnost
V první linii jsou elfové, kteří přicházejí do styku s trolly, upozorňují je, že šíří nesmysly, a píší to do komentářů, aby zazněl i jiný názor a ostatní lidé nenabyli dojmu, že dezinformacím všichni věří. Další buňkou jsou analytici vyhledávající trollí skupiny. Třetí skupinou jsou agenti, kteří se snaží pomocí skryté identity do skupin proniknout a získat informace. Čtvrtou buňku tvoří experti, programátoři a právní poradci.[10] Nejpracovitější dobrovolníci se údajně této činnost věnují kolem šesti hodin týdně.[1]
Výsledky jejich analytické činnosti jsou různé periodické zprávy a studie, které publikují na svém webu. Vytvořili svým rozsahem v českém i evropském kontextu ojedinělou databázi dezinformačních řetězových mailů, která je zpřístupněna novinářům a vědeckým výzkumníkům, která výhledově bude otevřena veřejnosti. V lednu 2021 jejich databáze čítala téměř deset tisíc druhů řetězových mailů. Dále se zabývají popularizací problematiky dezinformačních kampaní mezi novináři, politiky a širokou veřejností, a okrajově také vyvracením některých lživých tvrzení (tzv. fact-checking).[14]
V prosinci 2018 Deník N informoval o tom, že skupina nasbírala na 660 hromadných řetězových e-mailů, jejichž obsah ověřovala. Hlavními tématy těchto zprávy byly útoky na migranty a neziskové organizace, média, typicky Českou televizi, a také určitou část politického spektra – častými terči byly opoziční pravicové strany a také Česká pirátská strana a Česká strana sociálně demokratická.[15]
V lednu 2019 Bohumil Kartous, označený jako mluvčí skupiny, v Duelu Seznam Zpráv kritizoval návrh Václava Klause mladšího učinit trestným znepřístupnění či mazání příspěvků provozovateli sociálních sítí.[16]
Mediální reflexe
Analýzy Českých elfů v minulosti medializovalo také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám MV ČR.[17]
Kritika
Činnost skupiny dlouhodobě kritizuje herní vývojář Daniel Vávra,[18] který v dubnu 2020 zveřejnil na serveru YouTube kritické video, v němž hodnotí činnost skupiny.[19] Kritické články, které označují činnost českých elfů za cenzuru, se objevily také na různých českých pravicových[20] a dezinformačních webech,[21] serveru Krajské listy[22] a stránkách petice Daniela Vávry „Stop cenzuře“.[23]
Odkazy
Reference
SKOUPÁ, Adéla. Čeští „elfové“ potírají dezinformace a propagandu. Jsou mezi nimi lékaři i vojáci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-30 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
KUNDRA, Ondřej. Čeští elfové budou bojovat proti dezinformacím a ruským trollům. Respekt [online]. 2018-10-30 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
ZAJÍČKOVÁ, Klára. Čeští elfové si nechtějí hrát na nesystémovou zpravodajskou službu, říká mluvčí skupiny Bohumil Kartous [online]. Stisk, 2018-11-15 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
MORAVEC, Václav. Čeští elfové — Fokus Václava Moravce: Doba dezinformační. Fokus Václava Moravce [online]. Česká televize, 2018-12-11 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
Jak se ničí dezinformace v Pobaltí: Se státem spolupracují elfové i novináři. HlídacíPes.org [online]. 2019-10-31 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
LESCHTINA, Jiří. Jiří Leschtina: Čeští elfové táhnou proti ruským trollům. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2018-11-09 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
ZELENKA, Jakub; PRCHAL, Lukáš. "Elfové" vedou válku s ruskými trolly. Svou identitu tají kvůli kyberšikaně i výhrůžkám. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-22 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
Čeští elfové. V posledních dnech se tato stránka, další elfí komunikační kanály a naši mluvčí, kteří se veřejně k elfům přihlásili, dostali pod urputný útok trollů, kteří se jim pokoušení nahlašováním zablokovat profily na sociálních sítích.. Facebook.com [online]. 2018-11-24 [cit. 2019-03-16]. Dostupné online.
Smějící se bestie [online]. Facebook.com [cit. 2019-03-16]. Dostupné online.
JANOUŠEK, Artur. Elfové proti trollům. Skupina Čechů se snaží potírat ničivý obsah internetu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-11-21 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
KARTOUS, Bohumil. Bohumil Kartous | autor [online]. Britské listy [cit. 2019-03-16]. Kapitola Profil. Dostupné online.
Řetězové maily jsou obdobou "šmejdů", říká mluvčí elfů. Obsáhly už i kauzu Babiš ml.. Aktuálně.cz [online]. 2018-11-22 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
Čeští elfové [online]. [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
DOČEKAL, Daniel Bradbury. FeedIT.cz [online]. 2021-01-29 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online.
TVRDOŇ, Jan. Čeští elfové zachytili stovky dezinformačních e-mailů. Podívali jsme se do jejich databáze. Deník N [online]. 2018-12-15 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
BIDRMANOVÁ, Markéta. „Diletantství, právně nemožné,” mluvčí elfů cupuje snahu Klause mladšího trestat Facebook za mazání příspěvků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-01-28 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
Twitter [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
Proti cenzuře: Posílejte mi příklady, vyzval právník. A slavný Čech přitvrdil. Parlamentní listy [online]. 2019-08-14 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
Jáma Pekel Dana Vávry #1 Cenzura, Facebook a Elfové. YouTube [online]. 2020-04-13 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
HASLINGEROVÁ, Ivana. Čeští elfové - následovníci Antify a zelené levice. Fragmenty.cz [online]. 2020-07-31 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
Boj proti nepříjemným, nepohodlným “desinformacím” není cenzura? [online]. 2021-07-18 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
Čeští ´elfové´ se s rozeběhem kopli do vlastního pozadí. Komentář Štěpán Chába | Krajské listy.cz. Krajské listy [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
VESELÝ, Vlastimil. Hybridní triky elfů [online]. 2020-09-27 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
salmo1cz píše:Kleiner s Tullem však poprvé zformulovali tezi, že se vědomí nachází i v neživých objektech, kde by nás nenapadlo ho hledat. Může věda jednoho dne tímto způsobem vysvětlit Boha, který je dle tradice nejen vědomý, ale zároveň všudypřítomný? Není vyloučeno, že k tomu matematici právě nakročili.
https://www.dotyk.cz/magazin/vesmir-ved ... 00411.html
Vesmír má vlastní vědomí,věří matematici. Složitý algoritmus může vysvětlit Boha
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 255 návštevníků