Z Poradny a Inspiruj

[Trini]

Zdeněk už zřejmě na Poradně nebude psát. To je škoda, dával tam zajímavé informace a jeho postoj byl non-mainstream.
Tara se taky momentálně odmlčela.
Politická vlákna na Poradně už číst nebudu, je tam až na Pelvana obvyklá mainstreamová propaganda, nic zajímavého. Aspon tam Jana z toho nebude mít problém.

[Trini]

Takže to můžeš zkusit. Když to zkusíte jednu sekundu vy, může to zkusit někdo další. Pak to bude vždy a všude a vy uvidíte, že tento svět nikdy neexistoval.

Samozřejmě, že při normálním běžném vědomí svět existuje. I sen existuje. Kdyby neexistoval, tak bychom se o něm nemohli bavit - tedy bez světa bychom se nemohli bavit vůbec o ničem. Je to projev - manifestace Nadjá (the Self).

Ale v hlubokém samadhi a v hlubokém spánku svět opravdu neexistuje, to je fakt. V těch stavech se nic neví o běžném, denním vědomí, ve kterém existuje svět. A když se to vezme úplně přesně, tak ten velký svět existuje vlastně jen v představě nebo jako představa, nebo vzpomínka. Ten náš "opravdový "svět, který vnímáme našemi smysly je dost malý. Trochu větší je z nějakého vysokého místa - hory, rozhledny, letadla. Myslím to tak, že i ta ulice, kterou chodím, právě ted' není v "mém opravdovém" světě - akorát vím/pamatuji si, že až vyjdu ven, že tam zase bude.

[salmo1cz]

Hluboký spánek je bez vědomí čehokoliv.
Kdežto vysoké samadhi je čisté vědomí, je to jasné vědomí a přesný opak hlubokého spánku.

[Trini]

Hluboký spánek je bez vědomí čehokoliv.

To podle mne není možné. Vědomí nemůže zmizet, člověk si akorát nepamatuje, co ve stavu hlubokého spánku bylo - je to mimo čas a prostor. Člověk a svět zmizí, ale Vědomí ne.

Kdežto vysoké samadhi je čisté vědomí, je to jasné vědomí a přesný opak hlubokého spánku.

A při samadhi si to pamatuje, i když člověk a svět zmizí.

[salmo1cz]

Hluboký spánek je bez vědomí čehokoliv.

To podle mne není možné. Vědomí nemůže zmizet, člověk si akorát nepamatuje, co ve stavu hlubokého spánku bylo - je to mimo čas a prostor. Člověk a svět zmizí, ale Vědomí ne.

Kdežto vysoké samadhi je čisté vědomí, je to jasné vědomí a přesný opak hlubokého spánku.

A při samadhi si to pamatuje, i když člověk a svět zmizí.

Ano nemělo by to být možné aby vědomí zmizelo, ale nemáme jak to verifikovat.

[Trini]

Hluboký spánek je bez vědomí čehokoliv.

To podle mne není možné. Vědomí nemůže zmizet, člověk si akorát nepamatuje, co ve stavu hlubokého spánku bylo - je to mimo čas a prostor. Člověk a svět zmizí, ale Vědomí ne.

Kdežto vysoké samadhi je čisté vědomí, je to jasné vědomí a přesný opak hlubokého spánku.

A při samadhi si to pamatuje, i když člověk a svět zmizí.

Ano nemělo by to být možné aby vědomí zmizelo, ale nemáme jak to verifikovat.

Byli jsme naučeni považovat za vědomí jen to normální běžné denní vědomí - vědomí světa. A to může zmizet, to jo. To normální denní vědomí je pro staré Toltéky 1. pozornost.
Jako 2. pozornost nazývají stav snění, stav v astrálu - je možné vědět, že sním. S tím se učí vědomě pracovat.

[Jana]

Takže to můžeš zkusit. Když to zkusíte jednu sekundu vy, může to zkusit někdo další. Pak to bude vždy a všude a vy uvidíte, že tento svět nikdy neexistoval.

Samozřejmě, že při normálním běžném vědomí svět existuje.

Teď by bylo zajímavé zjistit, co je "normální vědomí", jestli existuje více druhů vědomí, jestli existuje nějaké, které je běžné, a které je nějak mimořádné, a tím pádem od běžného vědomí odlišné.

I sen existuje. Kdyby neexistoval, tak bychom se o něm nemohli bavit - tedy bez světa bychom se nemohli bavit vůbec o ničem. Je to projev - manifestace Nadjá (the Self).

Ano, sen existuje, iluze existuje, ale je možné při troše štěstí rozpoznat, že skutečnost je snem i iluzí nedotčená, že obojí nemá se skutečností vůbec nic společného, jen se to jako skutečnost může jevit, ale skutečností to není.

Ale v hlubokém samadhi a v hlubokém spánku svět opravdu neexistuje, to je fakt. V těch stavech se nic neví o běžném, denním vědomí, ve kterém existuje svět. A když se to vezme úplně přesně, tak ten velký svět existuje vlastně jen v představě nebo jako představa, nebo vzpomínka. Ten náš "opravdový "svět, který vnímáme našemi smysly je dost malý. Trochu větší je z nějakého vysokého místa - hory, rozhledny, letadla. Myslím to tak, že i ta ulice, kterou chodím, právě ted' není v "mém opravdovém" světě - akorát vím/pamatuji si, že až vyjdu ven, že tam zase bude.

I když v noci ve spánku bude sen znovu vypadat jako skutečný, každé ráno je jasné, že to, co se zdálo, není skutečné. Ve snu je těžké uvědomit si, že je to sen. Zato ráno je to snadné. Ve snu existuje jen jedna realita, jedna skutečnost. Je tu nějaké srovnání? Můžeme snad říci, že je to neskutečné? Neskutečné ve srovnání s čím? Je to jediná skutečnost. Jedno je stejně neskutečné jako druhé, není tu srovnání. Ale ráno, jakmile otevřeme oči, je tu jiná skutečnost. Teprve s probuzením je možné říci, že to vše ve snu bylo neskutečné. Ve srovnání s touto skutečností se sen stane neskutečným. Je tu probuzení a ve srovnání s Touto skutečností Tohoto probuzení se dřívější skutečnost stane neskutečnou.

S probuzením jako by se otevřela jiná dimenze, ne, že bychom ji neznali, ale je to něco skutečně skutečného, můžeme tomu říkat Bůh, Pravda, tao... bez hranic, ohromná síla, ve které nejsem, je tady jen ta síla. Síla Lásky. Vše je požehnané, plné blaženosti.

[salmo1cz]

Jistěže, protože naše smysly jsou koncipovány ke vnímání běžné reality a jenom běžné reality.
Nicméně bez běžné reality nejste schopni detekovat ani reality ostatní.
Co je tedy plné? Vědomí všeho, byť je pomíjivé nebo vědomí části a to je ještě otázka, protože bez paměti to nefunguje.

[Trini]

Teď by bylo zajímavé zjistit, co je "normální vědomí", jestli existuje více druhů vědomí, jestli existuje nějaké, které je běžné, a které je nějak mimořádné, a tím pádem od běžného vědomí odlišné.

Salmo už to napsal.

I když v noci ve spánku bude sen znovu vypadat jako skutečný, každé ráno je jasné, že to, co se zdálo, není skutečné. Ve snu je těžké uvědomit si, že je to sen.

Sen je skutečný a opravdu existuje. Ty myslíš zřejmě to, co se ve snu objevuje, že není součástí tohoto světa normálního denního vědomí. A protože jsme byli naučeni jako skutečnost vnímat jen tento svět, tak si myslíme, že to, co je ve snu není skutečné, že to neexistuje. Ale já to tak nevidím. Pro mne je sen stejně skutečný jako tento svět. Je to astrální svět. který je součástí projevu, manifestace Nadjá.
A samozřejmě je možné si uvědomit ve snu, že nejde o svět normálního denního vědomí. Jsou na to praktiky, kterými se to dá trénovat. Pro staré Toltéky to bylo velmi důležité.

[Jana]

Sen je skutečný a opravdu existuje. Ty myslíš zřejmě to, co se ve snu objevuje, že není součástí tohoto světa normálního denního vědomí. A protože jsme byli naučeni jako skutečnost vnímat jen tento svět, tak si myslíme, že to, co je ve snu není skutečné, že to neexistuje. Ale já to tak nevidím. Pro mne je sen stejně skutečný jako tento svět. Je to astrální svět. který je součástí projevu, manifestace Nadjá.
A samozřejmě je možné si uvědomit ve snu, že nejde o svět normálního denního vědomí. Jsou na to praktiky, kterými se to dá trénovat. Pro staré Toltéky to bylo velmi důležité.

Prožívání snu je skutečné, ale zdroj toho rozmanitého prožívání je snový. Je to projekce mysli, co umožňuje rozmanitost prožívání. Tedy zakoušíme-li realitu skrz mysl, je možné prožívat cokoliv.

[Trini]

Jistěže, protože naše smysly jsou koncipovány ke vnímání běžné reality a jenom běžné reality.

Zřejmě i astrální tělo má svoje smysly na vnímání astrální reality. Zvláštní je, že nám ta astrální realita ve snu připadá jako normální, i když se někdy hodně odlišuje od reality světa.

Nicméně bez běžné reality nejste schopni detekovat ani reality ostatní.

Tak to si nemyslím, protože astrální bytosti s tím žádný problém nemají. My jsme jen odkázáni na tuto realitu, která nám byla odmalička vštěpována jako jediná skutečná. Některé děti jsou ještě schopny vnímat i jinou realitu, než se rodičům podaří jim to vymluvit - nebo děti samy od sebe pochopí, že je pro ně lepší o tom nemluvit. A časem to obvykle zapomenou.

Co je tedy plné? Vědomí všeho, byť je pomíjivé nebo vědomí části a to je ještě otázka, protože bez paměti to nefunguje.

Problém je čas. Protože to to čisté Vědomí je mimo čas. Ve stavu bez času nemá pamatováni žádný smysl.

[Jana]

Problém je čas. Protože to to čisté Vědomí je mimo čas. Ve stavu bez času nemá pamatováni žádný smysl.

Možná ani tak není čas problém, jako to, že zakoušení reality prožívané skrz projekci mysli je v projekci času a prostoru. Bez téhle projekce v tichu srdce (v tom místě v nás, kde se mysl ještě nezrodila), je to jen sat-čit-ánanda, která je pořád stejná.

Čerstvá, nová, Boží.

[Trini]

Prožívání snu je skutečné, ale zdroj toho rozmanitého prožívání je snový. Je to projekce mysli, co umožňuje rozmanitost prožívání. Tedy zakoušíme-li realitu skrz mysl, je možné prožívat cokoliv.

Třeba věčnou blaženost.


Mysl je koncept. Pomocí tohoto konceptu se pak snažíme si všechno vysvětlovat.

[Jana]

Prožívání snu je skutečné, ale zdroj toho rozmanitého prožívání je snový. Je to projekce mysli, co umožňuje rozmanitost prožívání. Tedy zakoušíme-li realitu skrz mysl, je možné prožívat cokoliv.

Třeba věčnou blaženost.

To by nešlo. Není možné omezeným prostředkem zachytit neomezenou realitu.

Jakmile zmizí podmíněnost časoprostorového omezení, zmizí mysl.

Věčné není možné poznávat v čase, tedy v mysli.

[Trini]

Problém je čas. Protože to to čisté Vědomí je mimo čas. Ve stavu bez času nemá pamatováni žádný smysl.

Možná ani tak není čas problém, jako to, že zakoušení reality prožívané skrz projekci mysli je v projekci času a prostoru. Bez téhle projekce v tichu srdce (v tom místě v nás, kde se mysl ještě nezrodila), je to jen sat-čit-ánanda, která je pořád stejná.

Čerstvá, nová, Boží.

To jsou všechno zaběhlé koncepty, které vytvořila mysl (koncept ). Jako ateistka koncept "Bůh" nepoužívám, nepotřebuji ho. Ale chápu, když ho jiní lidé potřebují.


Když člověka opravdu zajímá, jak to je, jak to funguje, tak mu nejde o blaženost. Teda mně o blaženost nikdy nešlo.

[Jana]

Ale je možné vnímat realitu skrz mysl a konfrontovat to s poznáváním absolutní reality.

Píšu to samo sebou špatně, protože tu není nikdo, kdo by cokoliv mohl konfrontovat.

Nicméně je možné, že se ve vědomí objevuje jakýkoliv projev, svět je stejný jako dřív, ale zároveň je tady to, co říká Nisargadatta: "Zkoumám, jakou kvalitu to má, a mou zkušeností je, že vše je blaženost."

Tím pádem není důvod si dělat s čímkoliv hlavu, celá existence je v tichu srdce Bytím, které je nedotknutelné.

[Trini]

Prožívání snu je skutečné, ale zdroj toho rozmanitého prožívání je snový. Je to projekce mysli, co umožňuje rozmanitost prožívání. Tedy zakoušíme-li realitu skrz mysl, je možné prožívat cokoliv.

Třeba věčnou blaženost.

To by nešlo.

Ale vždyt'jsi právě psala, že skrz mysl je možné prožívat cokoliv.

[Trini]

Nicméně je možné, že se ve vědomí objevuje jakýkoliv projev, svět je stejný jako dřív, ale zároveň je tady to, co říká Nisargadatta: "Zkoumám, jakou kvalitu to má, a mou zkušeností je, že vše je blaženost."

I ta "blaženost"je koncept, který vytvořila mysl. A jak správně Nisargadatta řekl, všechno, co říkáme, jsou koncepty. A také řekl, že všechny koncepty se musí pustit, aby mohlo dojít k Poznání.

V čistém Vědomí, není nikdo, koho by blaženost zajímala. To jen v projevu, ve světě běžného vnímání je blaženost oblíbeným tématem duchovnáků.

Ted' bych se měla věnovat realitě tohoto světa a jít něco dělat.

[Jana]

To jsou všechno zaběhlé koncepty, které vytvořila mysl (koncept ). Jako ateistka koncept "Bůh" nepoužívám, nepotřebuji ho. Ale chápu, když ho jiní lidé potřebují.


Když člověka opravdu zajímá, jak to je, jak to funguje, tak mu nejde o blaženost. Teda mně o blaženost nikdy nešlo.

Můžu mluvit jen o tom, co poznávám jako realitu. Může to samo sebou vyznívat jako nějaký koncept.

Bůh je pro mě ve skutečnosti jedinou realitou.

A kdysi, když se jednou stalo, že se mysl skřípla v egu, v tom osobním a pro tu osobu Bytí i se svou blažeností zmizelo, jevilo se jako nedostupné, což vypadalo v tu chvíli beznadějně, něco jako ochutnávka temné noci duše, tak myšlenka, že mně nejde o blaženost, protože štěstím je, že milovaný Bůh se skutečnému Bytí nikdy nevzdálí, iluze oddělenosti okamžitě zmizela.

Pro mě ovšem není Bůh něco odděleného od zbytku existence. Víře, že Bůh je od čehokoliv oddělen, říkám iluze oddělenosti.

Když si tohle promítneš, tak je to absurdní, co iluzi oddělenosti vytváří.

A je zajímavé, jak se to dá prožívat, jako realita.

Jakoby to osobní bylo uzávěrem k poznání Pravdy.

[Alaja]

https://konopne-lekarny.cz/2021/02/18/c ... a-pro-vas/

CBD zvyšuje produkci anandamidu. Co to znamená pro vás?

Terapeutické vlastnosti konopí nejsou lidem cizí už mnoho let, ve skutečnosti má tato rostlina za sebou dlouhou historii nejen v tradiční medicíně. Pokud vás zajímá, jak fungují kanabinoidy ve vašem těle, možná jste narazili na propracovaný endokanabinoidní systém, který se nachází u většiny živočichů na planetě. Každý člověk si dokáže v těle vytvořit látky podobné kanabinoidům – říká se jim endokanabinoidy – přičemž jednou z nich je právě anandamid. Dnes bychom se rádi podívali na to, do jaké míry může jeho produkci či životnost ovlivnit aktuálně nejčastěji skloňovaná konopná sloučenina, a sice CBD (kanabidiol).

Anandamid: Za vším hledejte českého vědce
Objev anandamidu se uskutečnil docela nedávno, konkrétně na začátku devadesátých let 20. století. Připisujeme jej dvěma vědcům – Williamu Devanovi a Lumíru O. Hanušovi, jež tuto látku objevili, izolovali a následně prokázali její vazbu na kanabinoidní receptory. Ve své době to znamenalo obrovský vědecký průlom, protože objev umožnil vědcům lépe pochopit interakci mezi kanabinoidy a endokanabinoidním systémem. Anandamid je neurotransmiter, stejně jako adrenalin nebo serotonin, který má silné antidepresivní účinky. Ostatně to bylo jedním z důvodů, proč dostal takové jméno – ananda je sanskrtské slovo vyjadřující blaženost. Lidské tělo si tuto látku dokáže samo vyprodukovat, nicméně účinku je dosaženo až v momentě, kdy dojde ke spojení s kanabinoidními receptory CB1 a CB2. Následuje kaskáda změn projevujících se téměř na všech úrovních, jmenovitě ovlivňuje centrální nervovou soustavu (CNS), imunitní systém nebo autonomní nervovou soustavu zajišťující mimo jiné přijímání potravy, rozmnožování, odpočinek, trávení, odolnost vůči stresu a fungování organismu v klidovém režimu.

CBD ovlivňuje hladinu anandamidu
Cvičením můžete přirozeně zvyšovat hladinu anandamidu v těle, zejména potom vytrvalostním, ale to není jediný způsob, jak toho docílit. Stejný efekt přináší také sociální vazby, které vás činí šťastnými; dále třeba meditace nebo CBD. Nahlédnete-li pod povrch, či pod pokožku, uvnitř se odehrává neustálý boj o udržení rovnováhy mezi buněčnými procesy, kterou odborníci nazývají homeostáza. Jakékoliv vychýlení vede k produkci anandamidu a vazbě na kanabinoidní receptory, ovšem tento děj netrvá věčně. O rozklad se postarají enzymy FAAH, které jej posléze převádí na další látky. Zde přichází na řadu kanabidiol (CBD), plní totiž roli inhibitoru enzymů FAAH – jinými slovy, dokáže potlačit jejich schopnost rozkládat anandamid. Díky tomu dochází ke zvýšení jeho hladiny a uživatel tak může využívat všech výhod, jež přináší. Jedná se o jeden z nejdůležitějších procesů, který je spuštěn při užívání CBD, proto se hodně odborníků domnívá, že většina terapeutických účinků pramení ze zvýšení produkce anandamidu. Alespoň prozatím mají do jisté míry pravdu, nicméně vědci nacházejí i řadu dalších spojení mezi kanabidiolem a receptory v lidském těle.

Proč prahneme po anandamidu?
V roce 2015 vědci provedli výzkum na lidech a hlodavcích, přičemž v obou skupinách vedlo zvýšení hladiny anandamidu ke zlepšení nálady a snížení strachu či úzkosti. To vysvětluje kromě jiného jak antidepresivní, tak anxiolytický účinek CBD – velké procento uživatelů kanabidiolu uvádí, že jejich záměrem je zbavit se depresivních stavů. Anandamid dokáže stimulovat chuť k jídlu, potlačovat zánět a podle některých vědců také tlumit bolest, což ještě moderní věda není schopna stoprocentně potvrdit. Zajímavé jsou výsledky studie z roku 2012, které potvrzují antipsychotické účinky CBD. Ačkoliv se vědci nechali slyšet, že tento efekt je jim stále trochu záhadou, poukazují na souvislost mezi vyššími hladinami anandamidu a zlepšením stavu pacientů s psychózou. V samotném závěru to komentují slovy:

„Významná souvislost pozorovaná u pacientů léčených kanabidiolem (CBD) mezi zlepšením klinických příznaků a hladinami anandamidu v séru naznačuje, že schopnost kanabidiolu inhibovat aktivitu FAAH a zvýšit vnitřní anandamidovou signalizaci může být funkčně relevantní složkou jeho antipsychotických vlastností.“

Shrnutí důležitých informací
Anandamid patří mezi endogenní kanabinoidy, tj. látky podobné kanabinoidům nalezeným v rostlinách konopí. Lidské tělo si je dokáže samo vyprodukovat.
Správná hladina anandamidu je klíčová pro širokou škálu procesů zahrnujících reprodukci, chuť k jídlu, náladu, trávení atd.
CBD napomáhá zvyšovat hladinu anandamidu tím, že potlačuje schopnost enzymů je rozkládat.
Užívání CBD vede díky této schopnosti ke zmírnění úzkosti, regulaci chuti k jídlu, zlepšení nálady, stimulaci trávicích funkcí apod.
Vyzkoušejte přírodní CBD, které si zákazníci oblíbili:

https://konopne-lekarny.cz/produkt/hemp ... -3-hempin/