Alaja píše:Anim píše:Možná že paprsek Nadjá je to čisté vědomí, které se pokaždé na zlomek vteřiny objeví mezi dvěma myšlenkama nebo pocitama, jenže my jsme ze zvyku tak zaměření jen na ty myšlenky a pocity, že si toho mihnutí paprsku Nadjá nevšimnem.
A když jsme v sobě pořád zaměření jen na ty myšlenky a pocity, okamžitě se s nima pokaždé ztotožníme a vnímáme proto sebe jako originální a od všech ostatních odlišné ego.
To je pak panečku překvapení, když se začne soustřeďovat plná pozornost na ty kratičké pauzy mezi myšlenkama a pocitama
Ty jsi překvapený byl?
Myslíš, že by někdo napsal
To je pak panečku překvapení, když se začne soustřeďovat plná pozornost na ty kratičké pauzy mezi myšlenkama a pocitama
kdyby s tím neměl zkušenost?
Potíž je ale v tom, že když mě něco plně zaujme, tak si na tuhle možnost prostě nevzpomenu. Teda až do chvíle, kdy mě něco rozčílí. Je mi dost nepříjemný, když se ve mně objeví nějaká dožraná rekce
, rozčílený člověk totíž většinou zareaguje dost hloupě na to co ho rozčílilo, i když jde o úplnou blbost. Ale v takové chvíli je zase snadnější si to celé uvědomit,
, vzpomenout si na tu mezeru mezi pocitama
... a přenést plnou pozornost na ni