http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -neco-vic/Komik chtěl válku, tak ji má, kdyby ji nechtěl, vyjednával by o něco víckrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba se nechal slyšet, že země EU, které odmítají embargo na dovoz ruské ropy, jsou zapojeny do válečných zločinů Ruska. Ukrajina prý ztrácí trpělivost s Evropou.
6. května 2022
A já musím říct, že ztrácím trpělivost s touto nevděčnou juntou, která dnes vládne v Kyjevě. Neznám zemi v moderních dějinách, která by se chovala tak arogantně až panovačně - pokud ji, pravda, nemám srovnávat s totalitárními velmocemi. Je mi jasné, že Ukrajina se tak chová proto, že jí stojí za zády Spojené státy, tak napíná svaly a štěká jako čivava s amplionem. Ale je nejvyšší čas říci, že takhle se k nám chovat nikdo nebude a že si vyprošujeme tento tón, píše na facebooku Eduard Chmelár, slovenský analytik.
Proto se ptám, co dělá slovenská diplomacie. Ivan Korčok, který má jindy silné řeči, který útočí na opozici více než kterýkoli ministr zahraničních věcí před ním, najednou mlčí. Jako představitel suverénního státu si měl už dávno předvolat ukrajinského velvyslance na Slovensku a tlumočit mu důrazný protest vůči takovému osočování. Slovensko pomáhá Ukrajině vysoko nad rámec svých možností, je jedním z lídrů pomoci Kyjevu (v poměru k HDP jsme čtvrtou zemí na světě!) a namísto vděčnosti posloucháme urážky. Já jsem tohle ještě neviděl.
Demokracie na Ukrajině? Zelenskij vede brutální režim
Ukrajina neprosí o pomoc, Ukrajina žádá a vyhrožuje. Zdá se, že je tak nastavená celá ukrajinská diplomacie, neboť i ukrajinský velvyslanec na Slovensku měl tu drzost říci, že pomáháme málo a podobné problémy s chováním ambasadora z Kyjeva mají i v Německu. Je čas rázně říci, že takhle ne. Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým zvyklostem a uvědomit si, kde je její místo, že my nejsme její poskok. Kyjev by se měl zorientovat, že není členem ani EU, ani NATO, že nemá právní nárok na nic, že všechna ta štědrá pomoc, která se vymyká ze všeho, co jsme kdy na tomto poli viděli, je projevem naší dobré vůle, ne povinnosti. V opačném případě je třeba se Kuleby zeptat, proč si nevypne ruský plyn a ropu Ukrajina sama, když to žádá od nás.
Minimálně pět let upozorňuji na to, že ze slovníku politických představitelů Slovenské republiky se vytratil pojem „státní zájmy“. Div se světe, Čaputová, Heger, Naď a spol toto zázračné slovíčko v posledních týdnech objevili. Jenže pod ním nemají na mysli naše skutečné vlastní národní zájmy, ale falešně za ně vydávají zájmy USA, zájmy washingtonských a bruselských elit. Oni obsahu tohoto pojmu nerozumí, hovoří pouze o našich „závazcích“, jako by jediným smyslem existence tohoto státu bylo někomu posloužit. Jenže takto se státník nechová. Pokud představitelé tohoto státu neumějí rozlišit naše vlastní zájmy od cizích, starají-li se více o Ukrajinu než o vlastní obyvatelstvo, nemají ve svých funkcích co dělat.
Přitom ve světě už nastává určité vystřízlivění. I samotný papež František už připustil, že kořeny tohoto konfliktu se nacházejí v rozšiřování NATO. „Možná harašení NATO u dveří Ruska vedlo šéfa Kremlu ke špatné reakci a rozpoutání konfliktu. „Hněv, který neumím říct, zda byl vyprovokován, možná však byl usnadněn,“ zauvažoval František v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera a pokračoval: „Nemůžeme si myslet, že jeden svobodný stát může vyvolat válku proti jinému svobodnému státu. Zdá se, že na Ukrajině konflikt vyvolali jiní.“ Je příznačné, že přední americké deníky tato jeho slova zcela ignorovali a naše červené deníčky měly tu drzost nazvat je „prokremelským narativem“ (sic!!!). Jak prosím? Takže už i papež František je ruský agent? Kdyby byli redaktoři našich médií skutečnými novináři, už dávno by blíže analyzovali chování těch, kteří dnes vládnou v Kyjevě. Ale protože jsou to jen stojany na mikrofony, neumí ani jen klást správné otázky a vypouštějí ze sebe takové osloviny. My zde žijeme ve stále větší informační izolaci, posloucháme jednostrannou propagandu, v zahraničí to však vidí a vědí to.
Například bývalý brazilský prezident a favorit v nadcházejících prezidentských volbách Luiz Inacio Lula da Silva v dnešním vydání francouzského deníku Le Monde řekl i toto: „Vidím, jak ukrajinskému prezidentovi tleskají všichni evropští politici. Ten chlap je zodpovědný za válku stejně jako Putin. Válka nikdy nemá jednoho viníka. Chtěl válku. Kdyby ji nechtěl, vyjednával by o něco víc. Vypadá to, že je to součást nějaké show. Je v televizi ráno, v poledne i večer. Je v britském parlamentu, ve francouzském parlamentu, v německém parlamentu, v italském parlamentu - jakoby vedl politickou kampaň. Měl by být u jednacího stolu. Pokud Zelenského povzbuzujeme, on si pak o sobě myslí, že je nejlepší. Vlastně bychom mu měli vážně říci: „Jsi dobrý komik, ale nebudeme vést válku, aby ses mohl předvádět.“ A měli bychom říci Putinovi: „Máte mnoho zbraní, ale nepotřebujete je používat proti Ukrajině. Pojďme jednat!“
Draxler: Je fajn Den svobody tisku, ještě hezčí by bylo mít svobodný tisk
Pokud jde o Zelenského, ten chlap si vymýšlí, až se mu z úst práší. Každý, kdo viděl tento rozhovor ruského prezidenta s generálním tajemníkem OSN v Moskvě, musel pochopit, že koridor vyjednala Organizaci spojených národů, konkrétně její generální . . Z našich mainstreamových médií jste se to však nedozvěděli, neboť, jak jsem již řekl, žijeme zde ve stále větší informační izolaci a nově chtějí evropští lídři zakázat ruské televizní stanice na celém území EU. Tohle má jako oslabit Putina??? Vždyť to oslabí jedině naši informovanost a demokracii.
Stále více zkušených válečných reportérů hovoří o tom, že takové informační embargo jako v případě této války tu ještě nebylo – jen naši držáci na mikrofony si myslí, že to, co jim předloží kyjevská propaganda, je dostačující. Kritičtí zahraniční pozorovatelé si všimli, že Zelenskij není obklopen odborníky na jednotlivé resorty, ale filmovým štábem a marketingovými experty. Těmto lidem se podařilo naklonit si veřejné mínění v Evropě, v Německu dokonce změnili názor veřejnosti ve prospěch ukrajinského prezidenta. Český reportér Dalibor Balšínek upozornil, že Vladimir Zelenskij často pracuje s fikcí, aby dosáhl svého záměru. Jeho tým často podsouvá novinářům falešné zprávy, o kterých se poměrně rychle ukáže, že jsou to mýty. Právě z tohoto týmu vzešly hoaxy o tom, že Zelenskij prý odmítl odvoz z Kyjeva (nikdy to neřekl) nebo příběh ukrajinských námořníků, kteří prý měli zahynout hrdinskou smrtí, když poslali ruskou válečnou loď „na chuj“ (nic se jim nestalo a celé se to odehrálo jinak).
Schneider: Několik poznámek k rusko-ukrajinskému konfliktu
Zkrátka obraz této války, kterou vidíme v médiích, je jedna velká fikce. Nedozvíme se o ní ani tolik, co kdysi o válkách v Iráku ze CNN, jsou to zpravodajské hry plné dezinformací, je to krutá televizní show, v níž nejen pasivní diváci, ale také média a politici přestali rozlišovat mezi realitou a fikcí. Ale pokud nebudeme usilovat rozeznávat tu hranici, nemůžeme přesně určit ani naše státní zájmy. A právě k nim bychom se měli vrátit.