CO JE TO PRÁZDNOTA?

[armin]

Naopak je za tím sdělení, že se zmizením podobných osobních ambicí - být něco a být nějaký - je tady jen Bytí, sat-čit-ánanda.

Naopak, je za tím právě ta tvoje osobní ambice - za tím tvým povrchovým "sdělováním". Ten rozpor mezi tím, co říkáš a tím, proč to říkáš
je to, co lidem vadí. Ne že Skutečnost je Dokonalá, jak ty reakce druhých na tebe ráda "chápeš" a pak se blbě ptáš.

[Pedrito]

Jak už to řek Lucky, ona páchá hřích.

Ale možná je něco jako Jidáš, a to není hezký úděl...

Do poslední chvíle byl zajedno...

[Jana]

Naopak je za tím sdělení, že se zmizením podobných osobních ambicí - být něco a být nějaký - je tady jen Bytí, sat-čit-ánanda.

Naopak, je za tím právě ta tvoje osobní ambice - za tím tvým povrchovým "sdělováním". Ten rozpor mezi tím, co říkáš a tím, proč to říkáš je to, co lidem vadí. Ne že Skutečnost je Dokonalá, jak ty reakce druhých na tebe ráda "chápeš" a pak se blbě ptáš.

Pro Tebe to může být povrchním sdělením, protože se Ti jeví, že skutečnost Dokonalá není a nemůže být, viz Ukrajina všechny ty reakce na mě, viď.

Ale to, co se mění, vzniká a zaniká, není ta opravdová Skutečnost, o které mluví Probuzení.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... &start=200

[Pedrito]

Naopak je za tím sdělení, že se zmizením podobných osobních ambicí - být něco a být nějaký - je tady jen Bytí, sat-čit-ánanda.

Naopak, je za tím právě ta tvoje osobní ambice - za tím tvým povrchovým "sdělováním". Ten rozpor mezi tím, co říkáš a tím, proč to říkáš je to, co lidem vadí. Ne že Skutečnost je Dokonalá, jak ty reakce druhých na tebe ráda "chápeš" a pak se blbě ptáš.

Pro Tebe to může být povrchním sdělením, protože se Ti jeví, že skutečnost Dokonalá není a nemůže být, viz Ukrajina všechny ty reakce na mě, viď.

Ale to, co se mění, vzniká a zaniká, není ta opravdová Skutečnost, o které mluví Probuzení.

http://www.poradnazdarma.cz/viewtopic.p ... &start=200

Nene zlato, ty sis jen nabichlovala všecko možný.. i tak se to však z tebe táhne jak sopel.

[Trini]

Ale to, co se mění, vzniká a zaniká, není ta opravdová Skutečnost, o které mluví Probuzení.

Ale je: Svět je Brahman.

To proměnlivé je věčné, nebot jeho Zdroj je věčný. Malému já může připadat, že něco vzniká a zaniká, zatím se to jen neustále proměnuje. Nic neubyde, nic nepřibude.

Zdroji by nikdy nenapadlo se považovat za skutečný. To jen lidská mysl v proměnlivém řeší pojmy, které si vymyslela - např. skutečnost.

[Pedrito]

Ale to, co se mění, vzniká a zaniká, není ta opravdová Skutečnost, o které mluví Probuzení.

Ale je: Svět je Brahman.

To proměnlivé je věčné, nebot jeho Zdroj je věčný. Malému já může připadat, že něco vzniká a zaniká, zatím se to jen neustále proměnuje. Nic neubyde, nic nepřibude.

Zdroji by nikdy nenapadlo se považovat za skutečný. To jen lidská mysl v proměnlivém řeší pojmy, které si vymyslela - např. skutečnost.

Zdroj ...

[Jana]

Ale to, co se mění, vzniká a zaniká, není ta opravdová Skutečnost, o které mluví Probuzení.

Ale je: Svět je Brahman.

To proměnlivé je věčné, nebot jeho Zdroj je věčný. Malému já může připadat, že něco vzniká a zaniká, zatím se to jen neustále proměnuje.

Skrz smyslové vnímání se to jeví jako proměnlivé, ale sat-čit-ánanda je stále stejná.

Svět je skutečný, je-li vnímán jako Já, a je neskutečný, když je vnímán odděleně od Já. (Mahariši)

Nic neubyde, nic nepřibude.

Ano a nic se neděje, ať se děje cokoliv.

[Pedrito]

Je tohle vůbec možný? Ano je.

[Trini]

Svět je skutečný, je-li vnímán jako Já, a je neskutečný, když je vnímán odděleně od Já. (Mahariši)

Ty ho pořád odděluješ jako iluzi.

[Trini]

Ano a nic se neděje, ať se děje cokoliv.

Co ty si nevymyslíš za nesmysly.

[Trini]

Je tohle vůbec možný? Ano je.

Jana už mnoho let vyhrává v soutěži, kdo vymyslí největší blbost. V tom je opravdu nepřekonatelná.

[Pedrito]

Je tohle vůbec možný? Ano je.

Jana už mnoho let vyhrává v soutěži, kdo vymyslí největší blbost. V tom je opravdu nepřekonatelná.

No je to úmorný..

"Vydržať"

[Jana]

Ano a nic se neděje, ať se děje cokoliv.

Co ty si nevymyslíš za nesmysly.

Péťo, zkus vysvětlit jestli je vymyšlený nesmysl, když Nisargadatta říká:


Věci se dějí tak, jak se dějí – ne proto, že jim dovolím, aby se staly. Je to tak, že protože "já jsem", tak se dějí. Ve skutečnosti se nic neděje.


Ono je to vlastně to základní, poznat samotné Bytí (sat-čit-ánandu), pravé Já, a s tím přichází i poznání, že ať se svět jeví jakkoliv proměnlivý, skutečnost je na smyslovém poznání a na projekci mysli absolutně nezávislá a je pořád stejná.

Bez přímého poznání, že vše, co existuje, má stejnou kvalitu blaha, se to, co říká Nisargadatta, samo sebou může jevit jako nesmysl.

[Trini]

Ano a nic se neděje, ať se děje cokoliv.

Co ty si nevymyslíš za nesmysly.

Péťo, zkus vysvětlit jestli je vymyšlený nesmysl, když Nisargadatta říká:

Nisargadatta to říká dobře, ale ty to špatně chápeš, Jani, protože ti chybí zkušenost Poznání. Tvoje mysl se to pak snaží nějak sesmolit dohromady a tak vznikne nesmysl. Zatím to nedokážeš pochopit.

Pro tebe je ovšem pohodlnější vést nekonečné nesmyslné debaty, než začít konečně s praxí. Ale jak správně řekl Nisargadatta: K úspěchu vás nedovedou debaty, ale praxe.

Ostatní místní duchovnáci praktikovali, ale ty jsi chtěla být jen v božím náručí - v blaženosti. Oni mají zkušenost Poznání a ty jen tu blaženost, která ti přímo v Poznání brání. Je to tvoje rozhodnutí. Ale každý, kdo má zkušenost Poznání, vidí, že říkáš jen nesmysly. Kdy to konečně pochopíš, že okecat se to nedá....Proč si chceš hrát na osvícenou, když nemáš zkusenost Poznání?



E. Tomáš:

Nedávno jsem to zde říkal: když nehledáme správně, např. když toužím víc po blaženosti než po Pravdě.

Ale vždyt se říká, že Pravda je také blaženost?

Pravda je za blažeností, spíš v klidu a míru než v entusiastických sférách. Proto si nemáme libovat v blaženostech, ale jít dál.

....
Ty jsi na té blaženosti ulpěla. A to každý se zkušeností pozná. S tím nic nenaděláš.

[Trini]

P.S.

E. Tomáš:

Vhodíte-li do vody kostku cukru a ponecháte-li ji tam dostatečně dlouho, rozpustí se. Ale když ji včas opět vytáhnete, nerozpustí se docela. Možná, že i časem znovu uschne.

Ale už nikdy přece nebude taková, jako byla předtím.

Správně, něco z ní ubylo, ale ne všechno.

....

Tvoje "kostka cukru", Jani, se ještě ani jednou nedostala do "vody" Poznání. Tedy nenastala možnost, aby z ní aspon trochu ubylo. Někomu z místních třeba i oschla - ale už nikdy nebude taková, jako byla předtím. To se prostě pozná. Nedá se to ošidit tím, že se všechny přečteniny naučí nazpamět, zamíchá se do toho láska, štestí, blaženost a myslí se, že je hotovo. Není.

[armin]

Ty jsi na té blaženosti ulpěla. A to každý se zkušeností pozná. S tím nic nenaděláš.

To Janu přeceňuješ. Ta neulpěla na tiché blaženosti osvobození od sebestřednosti. O tu blaženost, co zmiňují někteří Mistři ještě ani nezavadila. Ulpěla na blaženosti sebelásky. Na blaženosti toho svého na sebe zaměřeného já, které si myslí, že je asi to Já. Taková "blaženost" je z pohledu osvobození spíše pokračujícím utrpením než opravdovou klidnou normální přirozenou bezstarostnou blažeností lidské přirozenosti.
Vezmeme-li to přirovnání s kostkou cukru, tak Jana se té hladiny ještě ani nedotkla. Jen teoreticky, jinak by se neprojevovala tak, jak se projevuje.

Zdánlivě na to její pojetí skutečnosti ty vybrané texty Mistrů jakoby pasují, tak s nimi ve své sebeobhajobě neustále šermuje a přizpůsobuje si je do kontextu svých mylných představ a potřeb.

Prostě potřebuje být v tom dobrá, super atd. ale nic pro to bohužel nedělá. Naopak to, co dělá a jak to prožívá, jí naopak v duchovním pokroku brání.

Proto se jí líbí třeba "žádná zkušenost neexistuje" protože žádnou nemá.
Nebo "už to je", protože tím pádem je správně, že pro poznání nic nedělá, protože to přece už je a tak stačí o tom pořád jenom mlít.
Atd.
Ten Veil je to samé, akorát v mužském provedení. Není tak urputný jako Jana, tak když se dlouhodobě někde nesetkává s úspěchem, tak jde raději zkoušet brečet (předvádět se) na jiný hrob.

[Arat]

Jedná se o tzv. zbožštění ega.

[Jana]

Nisargadatta to říká dobře, ale ty to špatně chápeš, Jani, protože ti chybí zkušenost Poznání.

Na to jsi přišla jak?

Je chybným chápáním poznání, že ať se děje cokoliv (z pohledu smyslového vnímání a mysli), tak se ve skutečnosti nic neděje (z pohledu absolutního poznání)?

Teď chvilku nepřemýšlej nad tím, že by Ti to říkal někdo, o kom so myslíš, že něco takového nepoznává, zkus se nedívat skrz osobní pohled na osobu, jak to asi má jinak ta (ve skutečnosti neexistující osoba, oddělená individualita), ale dovol jen čistě uvědomění, jak to je.

Zkus jenom porovnat, jestli obojí vyjadřuje totéž, a jestli ne, v čem vidíš rozdíl.

Věci se dějí tak, jak se dějí – ne proto, že jim dovolím, aby se staly. Je to tak, že protože "já jsem", tak se dějí.

Ve skutečnosti se nic neděje.

a

nic se neděje, ať se děje cokoliv.

[Jana]

E. Tomáš:

Nedávno jsem to zde říkal: když nehledáme správně, např. když toužím víc po blaženosti než po Pravdě.

Ale vždyt se říká, že Pravda je také blaženost?

Pravda je za blažeností, spíš v klidu a míru než v entusiastických sférách. Proto si nemáme libovat v blaženostech, ale jít dál.

....
Ty jsi na té blaženosti ulpěla. A to každý se zkušeností pozná. S tím nic nenaděláš.

Péťo, prosím, dej sem odkaz odkud ta citace je, v jakém kontextu a kdy tohle bylo napsáno.

Eduard Tomáš přiznával na sklonku života, že se mýlil.

Tohle je také od Eduarda Tomáše:

Jak by se jinak mohl člověk stát připraveným k neduální realizaci bez jejího požehnání? Nevědomost přeci nelze odstranit přímo, ale je možno ji postupně odklidit přechodem ze savikalpa do nirvikalpa při vzkříšení člověka z nevědomosti do vědomosti. Jen tak se může úplně ponořit do Já, kde není již vědomí odděleného od prostého vědomí blažené existence Bytí. (Eduard Tomáš - Tajné nauky Tibetu)

Nemůžu si pomoct, ale existence sama o sobě, bez připoutanosti k mysli a tělu je blahem. Ostatně i Nisargadatta říkal, že když zkoumá, jakou kvalitu to má, tak všechno, co existuje, je blaženost.

Koresponduje to i s tím, že ničím nepodmíněná láska je sama o sobě blahem. A o lásce také říká, že je vším.

Obojí je vlastně stejné.

Ono ve skutečnosti, když si promítneš, jaká je existence bez připoutanosti k mysli a tělu, tak všechny těžkosti a strasti jsou pryč, zůstává jen nikde nekončící blaho, trvalé štěstí pravého Já.

[Jana]

Napadá mě další věc, jak to Eduard Tomáš myslel:

"Pravda je za blažeností"

Dalo by se říct, že pravda je za existencí, pravda je za vědomím, pravda je tím pádem ne-existencí.

Pak by to byla ta druhá strana mince:

Moudrost říká, nejsem nic.