Jefim Fištejn: Rusko je před očima upadající velmoc. Ve vztahu k Číně zahájilo cestu postupného výprodejeRusko je před očima upadající velmoc a žádné rakety mu nepomůžou, říká publicista, esejista a expert na Rusko Jefim Fištejn. Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Rusku z jeho pohledu nic zásadního nepřinesla a očekávání se ukázala jako silně přehnaná. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Fištejn popisuje mimo jiné to, proč Rusko ztrácí své mocenské postavení v multipolárním světě a jak úspěšná je izolace Ruské federace ze strany Západu.......
Čína je vzhledem ke své moci relevantní, ale to slovo spojenec bych zpochybnil. Sleduje za tím své zájmy. Zájmem Číny je dráždit svět a odvádět tím pádem pozornost od sebe. Čína má spoustu problémů, které by západní svět jinak velice agilně kritizoval. Nebudu je ani vypočítávat, ale jsou to Ujgurové, Tibeťané, Hongkong a tak dále.
Místo toho, aby se stali terčem světové kritiky, se Číňané těší z toho, že je obrácená proti Rusku. Pro Čínu je to velmi výhodná situace. Proto režim, který je narušitelem všech mezinárodních norem, budou podporovat, protože působí jako hromosvod a stahuje blesky na Rusko. Je to pro Čínu výhodný režim. Navíc pro ni Rusko dělá špinavou práci, dodává suroviny. Pěstuje si tuto napůl porobenou zemi záměrně.
Počty Rusů se snižují. V posledních dvou letech je předpoklad, že se počty ruského obyvatelstva snížily ze 145 na 140 milionů. Tento národ, který obývá neuvěřitelně velké území, má tendenci zanikat ve srovnáním se spoustou explodujících civilizací. Co do lidnatosti není Rusko dávno v první pětce zemí. Rusko je před očima upadající velmoc a žádné rakety mu nepomůžou, pokud nebude mít obyvatele.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching v roce 2018 | wikimedia commons / CC BY 4.0
Ruský prezident Vladimir Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v roce 2018. | ZDROJ: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Když mluvíte o partnerství ve vojenské oblasti, tak podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Rusko požádalo Čínu o letální výzbroj. Dochází už teď k nějakým dodávkám zbraní z Číny do Ruska?
To je velká otázka. Máme k dispozici pouze informace, které známe z otevřených zdrojů. Čína se distancuje od podobných tvrzení a říká, že Rusku zbraně nedodávala. Existují také výroky bezpečnostních služeb, které nepotvrzují, že by Čína zbraně Rusku dodala. Je tam vždy nebezpečí, že podobné zbraně mohou být jakýmsi způsobem odcizeny a převzaty druhou stranou. V průběhu ukrajinské ofenzivy, která se očekává, možná budou u Ukrajinců k dispozici vzorky čínských zbraní. Nic takového se zatím ale nestalo.
Máme co dělat s čínskou a ruskou diktaturou. Co probíhá v zákulisí, nevím, ale zatím neexistují tvrdá fakta o tom, že Čína zbraně dodává. Nějaký vojenský materiál možná do Ruska posílá, třeba střelný prach, ale rozhodně ne složité zbrojní systémy.
Mluvíte o tom, že máme co dělat s čínskou a ruskou diktaturou. Šlo tedy mezi pondělím a středou o jednání dvou diktátorů Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga?
Nepochybně. Struktury vládnutí mají obě strany naprosto společné. Každý, kdo má prokremelské sklony, by si měl uvědomit, co pokládá za správnou organizaci společnosti. Jak v Číně, tak v Rusku je společenský řád, který zcela odpovídá představám politologů o tom, co je to diktatura.
Je to hierarchické centralizované vertikální uspořádání moci, kde jsou veškeré kompetence soustředěny na špičce těchto systémů. To jsou systémy Ruska i Číny. Oba tendují k nahrazení kolektivního řízení řízením jedné osoby. Je to personalizovaná moc v podobě jedné osoby, která řeší nejdůležitější otázky za celou zemi. U Putina to vidíme už 23 let. Číňan si nyní navzdory předchozímu znění ústavy zařídil třetí mocenské období, která hovoří o omezení v podobě dvou mandátů.
Ukazuje ta návštěva Moskvy Západu, že pokusy o izolaci Ruska nejsou úspěšné a že má Rusko stále dostatek partnerů, kam může vyvážet suroviny?
Naprosto neukazuje. Copak se někdo domníval, že dokážeme Rusko izolovat od Kuby, Eritreje nebo od podobných dezolátních států? Západ vždy věděl, že existuje určitý počet zemí, které jdou cestou osobní diktatury nebo krajního nacionalismu, který má fašistické projevy. I to bylo bráno v potaz, ale i tak je systém mezinárodních sankcí mimořádně efektivní, když vezmeme v úvahu, že 152 států hlasuje v OSN ve prospěch protiputinovské rezoluce odsuzující válku. To číslo je hodně přesvědčivé. Očekávali jsme snad stoprocentní hlasování? To v demokratických společnostech v podstatě neexistuje. I tak je to dost. Všechno ostatní je systém novodobých mýtů a lží.
To mluvíte například o předběžných údajích ruského statistického úřadu, které tvrdí, že se loni hrubý domácí produkt snížil pouze o 2,1 procenta?
Každý, kdo chce brát čísla z ruského statistického úřadu, podléhá iluzi, že mají co dělat s realitou. Je to pouze vyprávění pohádek ze strany oficiální moci. Žádná taková čísla bych nepokládal za relevantní. Buď máme co dělat s přesnou vědou a přesnými údaji, nebo s nepřesnými – potom už je lhostejno, jestli vám místo čísla deset namalují sedm, osm nebo jedna.
Dále čtěte
Vladimir Putin (ČTK)
Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy
číst článek »
Rusko může tvrdit, že je mimořádně úspěšné v překonávání sankcí, ale realita je žalostná. Oficiálně Putin označuje za neobyčejný úspěch to, že chudoba v Rusku začíná pod příjmem 13 tisíc rublů měsíčně (zhruba 3 700 korun, pozn. red.) a že deset procent obyvatel žije pod touto čárou.
Ti, kteří u nás tvrdí, že Rusko na sankcích v podstatě bohatne, popírají přírodní zákony. Izolace ještě nikdy nevedla k prosperitě. Tvrdit, že přírodní zákon – izolace je lepší než spolupráce –, je popřen Ruskem jen proto, že Rusko oficiálně posvětilo krádež v cizině, je známka hlouposti. Jsou lidé, kteří jsou ochotni nedbat na to, že pokaždé, když se Rusko ocitlo v izolaci, zchudlo do všeobecné bídy. I tentokrát tomu tak bude. Nezáleží na tom, jaká čísla uvádí ruské úřady.
Během návštěvy Moskvy prezident Si pozval Vladimira Putina do Pekingu. Ani to podle vás neukazuje, že jednání byla více než zdvořilostní a že se vytvářejí pevné vztahy mezi Čínou a Ruskem?
Naprostá většina expertů sdílí názor, že návštěva nesplnila to, co se očekávalo. Nedošlo k žádnému dlouhému prohlášení, žádnému zlomovému projektu. Rozšíření plynovodu Síla Sibiře není ničím osudovým. Víme, že plynovod, který stál podle ruských úřadů 50 miliard dolarů, byl v posledních měsících naplněn pouze na 30 procent. I když obrat mezi Ruskem a Čínou dosáhne více než plánovaných 200 miliard dolarů ročně, tak pořád to bude směšné ve srovnání s tím, co Rusko ztratilo na Západě.
Rusko bude nadále do Číny posílat suroviny bez přidané lidské práce a bude za světem zaostávat dál a dál. Hospodářství je mnohem širší než vývoz surovin. Platby bude navíc přijímat v čínských jüanech a tím pro něj vzniká další problém, jak je na světových trzích proměňovat v nějakou směnitelnou měnu. Opravdu se nedělo nic, co by se dalo vnímat jako osudový zlom. Ve výsledku je to neslané nemastné.
Kromě plynu je Moskva také připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Prodává se Rusko Číně?
Ano, Rusko zahájilo cestu postupného výprodeje. Když směňujete suroviny za zboží s přidanou hodnotou lidské práce, tak se stáváte i podle marxistické teorie kolonizovanou zemí. To je to, co Rusko dnes provozuje ve vztahu k Číně.
Když sledujete ruský tisk, tak vidíte, že se Číňané už dnes chovají v různých územních výsecích na Sibiři jako pánové. Čína už dnes provádí postupnou kolonizaci východního Ruska. Podle samotného Putina žije ve východním Rusku zhruba 25 milionů lidí. Vedle Japonska a Číny, které mají poměrně vysokou hustotu obyvatel, je prakticky neosídlené území. To je pro Čínu lákadlem.
Mezi Ruskem a Čínou navíc existují nevyjasněné územní spory. Čína se dlouhodobě orientuje na to, že si osvojí východní část Sibiře a všechno, co je za Uralem. Čína také podniká úspěšné pokusy o podmanění středoasijských bývalých republik Sovětského svazu. Kazachstánem počínaje, většina republik převádí svoji spolupráci s Čínou na novou úroveň a orientují se na Čínu. Čína v tom měkkém podbřišku, jak středoasijským republikám říkal Solženicyn, převyšuje svým vlivem Rusko a ukazuje, že dlouhodobě může osidlovat Sibiř. V této situaci je jakýkoliv svazek mezi Čínou a Ruskem v podstatě koloniální.
Může být to, o čem teď mluvíte, dříve či později důvodem ke vzniku nějakého konfliktu mezi Ruskem a Čínou?
Nepochybně může, protože nespravedlivý mír byl vždy nejlepší podmínkou pro propuknutí ozbrojených konfliktů. Na Dálném východě byla unikátní ojedinělá zeměpisná situace, kdy si ruští carové mohli takřka bez odporu osvojovat nekonečná území Sibiře. V této situaci ale teď bude Čína a bude si osvojovat stejná území a nenarazí na nějaký nepřekonatelný odpor. Rusko nemůže přemístit lidské zdroje ani vojenské síly na východ tak rychle. Jak vidíme z příběhu rusko-ukrajinského konfliktu, má co dělat na západě. Sibiř by byla ztracena ve prospěch Číny velmi rychle.