vostalpetr píše:Celej problém, pokud to tak lze nazvat,
Je v tom že se první polovinu života řídíme myšlení a cítěním
A intuice a vnímání je víceméně nevědomá
Je to prostě stejně jako s tou koncentraci a meditaci
Rozvinutím myšlení a cítění se dostáváme k intuici a vnímání
To je ten Junguv proces individuace..
Prostě to takto je nastavený přírodou..
Podle Junga se to má takto otočit v polovině zivota
Jak to tak pozoruji, ne vždy to takto funguje
Prostě je zde vývoj daný rozvojem myšlení a cítění
A když se jedno potlačí a nerozvine a druhé preferuje
Tak se pak dal asi nedojde...
Vyváženost je potřeba, moc rozumu a nebo moc citu je blbě, všeho moc škodí.
Souhlasím s tebou