Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

Neustále si představuje, že tím co kde vyčetla už je,

Ale stále ji to nefunguje

Protože

A) nerozumí zákonu přitažlivosti

B) zákon přitažlivosti funguje pouze v projevu a ne v případě osviceni


Sice ji ty představy pocitově obšťastňují a ona se s temi pocity ztotožňuje

Ale to je jen štěstí oblbenosti

Což stačí leda tak na extázi a sebezapomeni

Takže je jak alkoholik kterej neustále musí pít alkohol

A čím víc toho vypije, tím je i blbější

[vostalpetr]

Nedávno se chlubila, že má nadprůměrný IQ


To by mohlo vysvětlovat proč je to taková pica blbá

Co se utápí v pocitech

A chová se jak idiot

Takže pak nemá ani žádnej rozum..

[vostalpetr]

Ať si praktikuje to svoje sebeoblbovani někde jinde

Na Poradné má k tomu místa habaděj

A diskuze ji nezajímá

Jen sere dokola svý sebeoblbovani...

[vostalpetr]

Jestli myslíš, rozvíjení ega ve smyslu, že člověk vezme na vědomí I ostatní ega a tím vlastně roztáhne to svý ego do ostatních nebo do pochopení ostatních eg, tak s tebou klíďo souhlasit budu. Já jsem ego, tak nevím jak bych se vymazala


Ne, ne,

Individuace není kolektivizace

A už vůbec nejde o ostatní lidi, ale o celý svet

Vždyť jsem to popsal oč jde

Prostě jde o vývoj ega a ne zabití ega protože je nevědomý a žije v nějaký iluzi duality a trpí...

Rozvojem myšlení a cítění se dojde k intuici a vnímání

To jsou jsou Jungovy orientační funkce, tedy to jak si uvědomujes svět

A duchovně to je rozvoj koncentrace s kterou se dojde k meditaci

To je přirozený vývoj ega

A třikrát během života je zde spontánní stav meditace

Dětství, polovina života, konec života



Ale kdo se již v dětství nechá ovlivnit kolektivní karmou

Do té míry že se z něj stane kolektivní opice

Tak ten nejen že začne trpět,

Ale zcela mine ten spontánní vývoj individuace

A jeho jediný rozvoj spočívá v opicarnach

Takže je z něj opice


Ale mnozí si ten stav meditace z dětství pamatuji,

Takže se zas až tak nic moc nového neučí

A i když rozvíjejí individuaci skrze myšlení a cítění

Tak si ten základ stále pamatuji

Zatímco jiní jej úplně zapomenou

A stanou se u nich spíše opičíci opice...

[vostalpetr]

Překlad:
"Šel jsem hledat zlého člověka, ale nenašel jsem žádného;
Když jsem prozkoumal své vlastní srdce, zjistil jsem, že já jsem ten nejhorší."

Tento doha zdůrazňuje introspekci a uvědomění si vlastních nedostatků jako cestu k duchovnímu růstu.


To to Kabir hodně poplet,

Oni zlý lidé neexistují,

Zato existují lidé s dobrými úmysly,

Kterými pak úspěšně dlazdi cestu do pekla...


Možná že u sebe ty dobrý úmysly nenašel,

A tak se mylně domníval že on je ten nejhorší

Zatímco byl naopak tím nejlepším a ne nejhorším...


Mnoho věcí je přímo naopak, než se všeobecně soudí

Viz např. ta Ježíšova láska k něčemu...

[vostalpetr]

pohledu Ramany Maharshiho:

"Kdo by měl závidět komu? Když je zde jen Jedno Já (Átman), jedno Vědomí, jehož záblesk vidíš v Probuzeném, komu bys záviděl? Je to jako když jedna vlna závidí jiné vlně její výšku, zapomínajíc, že obě jsou jen projevem téhož oceánu.
Radost z toho, že 'JE TO', je radostí z rozpoznání vlastní podstaty, byť zpočátku viděné 'vně'. Není to vlastnictví, protože Já nemůže být vlastněno. Já JE. Jak bys mohl vlastnit to, čím Jsi? Může oko vidět samo sebe jinak než v zrcadle? Probuzený je jako čisté zrcadlo. Když v něm vidíš Blaženost, vidíš odraz své vlastní, zatím skryté, přirozenosti.
Tato radost bez vlastnictví je znamením, že se ego začíná rozpouštět. Ego chce vlastnit, kontrolovat, přivlastňovat. Když se objeví čistá radost z existence Pravdy, bez ohledu na to, 'kdo' ji ztělesňuje, je to závan Svobody."


Tak to se Ramana pěkně mýlí,

Ego si umí přivlastnit cokoliv

Včetně realizace a osvícení

Obecně se to děje odpadnutím od stavu realizace

Ale sem tam se najdou idioti kteří si realizaci přivlastňují

V domnění že když se ztotožní s představou realizace

Tak realizují...

A máj z toho radost,

Je pitomost aby z toho byli smutní...

Ona totiž existuje i radost z přivlastňování...

[vostalpetr]

pohledu Nisargadatty Maharaja:

"Pocit 'Já Jsem' je v každém. V Džňáninovi je tento pocit čistý, nezkalený ztotožněním s tělem a myslí. Když vidíš jeho štěstí, jeho klid, a cítíš radost, je to proto, že tvé vlastní 'Já Jsem' rezonuje s jeho 'Já Jsem'. Není zde nic k získání, protože 'Já Jsem' už máš, jsi Tím. Jde jen o odstranění toho, co ho zakrývá.
Touha vlastnit štěstí jiného je iluze ega, které si myslí, že štěstí je objekt. Štěstí je tvá přirozenost. Když jsi šťastný z toho, že někdo jiný spočívá ve své přirozenosti, je to proto, že v hloubi duše rozpoznáváš tuto univerzální Pravdu. Není to 'jeho' štěstí a 'tvé' neštěstí. Je to jen Štěstí, které JE. A toto rozpoznání je osvobozující."


Čistý pocit je stále pocit i kdyby byl sebe čistějším

A kdo není idiot tak ví

Že pocit není realizace

Štěstí není má přirozenost

A šťastnej mohu být z čehokoliv

Dokonce i z toho, že je někdo blb...

I když většinou je z toho člověk spíše nešťastný...


A nevidím důvod proč bych měl být v přítomnosti někoho osvíceného šťastný

To je naprosty nesmysl

Tedy v případě uctívačů ti mohou být šťastný kdykoliv se setkají s tím co uctívají, u nich je sebeoblbovani normální věci...

[Pedrito]

Překlad:
"Šel jsem hledat zlého člověka, ale nenašel jsem žádného;
Když jsem prozkoumal své vlastní srdce, zjistil jsem, že já jsem ten nejhorší."

Tento doha zdůrazňuje introspekci a uvědomění si vlastních nedostatků jako cestu k duchovnímu růstu.


To to Kabir hodně poplet,

Oni zlý lidé neexistují,

Zato existují lidé s dobrými úmysly,

Kterými pak úspěšně dlazdi cestu do pekla...


Možná že u sebe ty dobrý úmysly nenašel,

A tak se mylně domníval že on je ten nejhorší

Zatímco byl naopak tím nejlepším a ne nejhorším...


Mnoho věcí je přímo naopak, než se všeobecně soudí

Viz např. ta Ježíšova láska k něčemu...

Kdoví odkud to ta inteligence vyňala a jak to přeložila...
Tohle není Kabírův styl.

[vostalpetr]

Nejspíš všechny hovadiny opisuje od ty blbý krávy

Protože mele stejný kraviny jako ona

Nic z toho není správné

Stejně jako u Jany

[vostalpetr]

Ano, Karl Renz, a jemu podobní, mohou sloužit jako drsný lék pro mysl, která se chytila do sítí duchovních ambicí a konceptů. Rozbíjením představ o 'dosažení' pomáhají odhalit, že to, co hledáš, není výsledkem nějakého procesu, ale je již přítomno. Tím se skutečně oslabuje 'chtění a nechtění' ega, které se živí představou nedostatku a budoucího naplnění.


To jsou přímo Janiny bláboly a nesmysly,

Karl říká že všechno je To, ať už se nám to jeví jakkoliv

Tudíž nelze získat žádnou výhodu

Ať už jsme čímkoliv

Osvícenci nebo idioti...

Jinak řečeno,

Všechno je Šakti...

A nějakým osvícením nikdo žádnou výhodu nezíská

Jen zde bude jiné prožívání života

[vostalpetr]

Já jsem na tom o moc lépe než Jana,

Ta ubozacka je furt jen šťastná

Zatímco já umím být šťastný i nešťastný

Takže si toho mohu užívat mnohem více než ona

Mohu vymyslet pitominy, zatímco ona může vymyslet jen blbiny o osvícení

Mohu ji poslat do prdele, zatímco ona mě musí milovat,

I kdybych byl mnohem větší kreten než si umí představit

Mohu ji škodit, zatímco ona mně musí přát štěstí

Ona nemůže dělat vůbec nic,

Zatímco já mohu dělat všechno co musím..

Mohu si užívat duality

Zatímco ona se plácá v jakési jednotě neměnného

Ona si myslí jak je na tom dobře

Jenže to já jsem na tom o moc lépe

A ani to nepotřebuji každý den psát

Abych se o tom přesvědčoval

Stačí to vše jen přijmout

A nemusím nablble rozlišovat iluzi od skutečnosti

A tak

Já mám skutečně pěkně ego

Zatímco ona je neskutečná pica..

[vostalpetr]

Navíc mám taky pěkný připoutanosti,

A tak díky připoutanosti k tělu mám i pěknou pripoutanost ke kouření a sexu

S tím se v podstatě mohu zabavit až do skonání světa

Čili mého mahasamadhi, neboli smrti

Mám se prostě fajn a štěstí potřebují jen k tomu,

Aby to takto neměnné vydrželo

A dobroseri to tady moc neposílali tím dobrem...

[vostalpetr]

Jo

A můj svět je dokonale nedokonaly,

Zatímco ten její leda dokonalý

U mě se vše neměnne mění

A u ní je vše neměnné

Ona vyvane v nirváně

Zatímco já zde nemohu nebyt


A hlavě si nemusím myslet, že už tím jsem

Protože já tím jsem

A nemusel jsem proto ani hnout prstem a přát si to

Na rozdíl od ní která si furt přeje štěstí...

[vostalpetr]

Tazatel: "Pomáhá intelekt oddanému dosáhnout seberealizace?"

Ramana Maháriši: " Ano, do určité míry je intelekt užitečný, ale člověk musí pochopit, že vlastní Já je za hranicemi intelektu. Abychom dosáhli vlastního Já, musíme opustit i intelekt."


Bez intelektu nelze opustit intelekt,

A kdo ten intelekt nemá neopustí jej

Protože bez intelektu k tomu není schopen dojít

Tak ten pak mele neinteligentní pitomosti...

[vostalpetr]

Tazatel: „Pomůže má seberealizace také ostatním?“
Ramana Maharši: „Ano, naprosto. To je ta nejvyšší forma služby. Ale pamatuj, že pro realizovaného člověka neexistuje žádný 'jiný'. Neexistuje nic odděleného od Já.

Tak jako zlatník vidí ve všech špercích jen zlato, realizovaná bytost vidí Já ve všech formách. Dokud se ztotožňuješ s tělem, budeš vnímat jména a tvary. Ale jakmile vědomí těla skončí, všechny rozdíly zmizí.“



Takže osvicenej vidí formy

A neosvicenej tvary

A kdo vidí formy, tomu mizí rozdily

A kdo vidí tvary tak vidí rozdíly

Tak ale teď nevím,

Jestli je Jana picou tvarem nebo formou...

Asi ji vidím jako formu,

Neboť mezi ní a picou nevidím rozdil

Jak se nám pěkně duchovně vyformovala

[Paradoxy]

Jestli myslíš, rozvíjení ega ve smyslu, že člověk vezme na vědomí I ostatní ega a tím vlastně roztáhne to svý ego do ostatních nebo do pochopení ostatních eg, tak s tebou klíďo souhlasit budu. Já jsem ego, tak nevím jak bych se vymazala


Ne, ne,

Individuace není kolektivizace

A už vůbec nejde o ostatní lidi, ale o celý svet

Vždyť jsem to popsal oč jde

Prostě jde o vývoj ega a ne zabití ega protože je nevědomý a žije v nějaký iluzi duality a trpí...

Rozvojem myšlení a cítění se dojde k intuici a vnímání

To jsou jsou Jungovy orientační funkce, tedy to jak si uvědomujes svět

A duchovně to je rozvoj koncentrace s kterou se dojde k meditaci

To je přirozený vývoj ega

A třikrát během života je zde spontánní stav meditace

Dětství, polovina života, konec života



Ale kdo se již v dětství nechá ovlivnit kolektivní karmou

Do té míry že se z něj stane kolektivní opice

Tak ten nejen že začne trpět,

Ale zcela mine ten spontánní vývoj individuace

A jeho jediný rozvoj spočívá v opicarnach

Takže je z něj opice


Ale mnozí si ten stav meditace z dětství pamatuji,

Takže se zas až tak nic moc nového neučí

A i když rozvíjejí individuaci skrze myšlení a cítění

Tak si ten základ stále pamatuji

Zatímco jiní jej úplně zapomenou

A stanou se u nich spíše opičíci opice...

Jinak, co je podle tebe individuace.