Köhlerovy experimenty se šimpanzem Sultánem
editovat
Vhled byl poprvé definován představiteli gestaltismu (též tvarové psychologie). Zásadou této psychologické školy je tzv. celostnost - celek je více než suma jeho částí.[7] Jeden z hlavních představitelů gestalt psychologie Wolfgang Köhler formuloval princip vhledu na základě pokusů s lidoopy.
Ve svém prvním experimentu, který provedl během první světové války, zavěsil banány na strop, mimo dosah testovaného šimpanze. Sultán po několika neúspěšných pokusech znenadání použil dvě bedny, aby na potravu dosáhl. Při druhém experimentu Köhler umístil banány mimo klec. Šimpanz tentokráte použil dvě tyče, které do sebe vsunul, čímž je prodloužil a banány si přiblížil. Právě náhlé pochopení a vyřešení problému po předchozích marných pokusech je základní charakteristikou Aha efektu.
armin píše:Zpočátku lidé potřebují někoho následovat - třeba malé děti následují rodiče. Pak přijde puberta, kdy se oddělí a pak jde sám a Mistry, stejně jako ostatní lidi bere jako možnou inspiraci, přátele apod. Ale nenásleduje, nenapodobuje. Ale jde sám vlastní originální cestou, sám sobě světlem, sám sobě útočištěm. Jeho život je na vlastní zodpovědnost.
Tedy když na něčem neuvízne, nezamrzne bud jako následovatel, nejlépe fanatický následovatel, nebo jako věčný puberťák.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků