Těžko říct, co bylo dřív, jestli vejce nebo slepice,
páč to není tak, že by z nějakého duchovna nějakého mistra až teprve žáci svým nepochopením učení udělali náboženství,
nýbrž je to tak, že mistři již svým učením zadělali na náboženství.
Náboženství je založeno na víře, naději a lásce a to je prostě koncentrace, zaměření pozornosti jedním směrem,
koncentrace má jistě svůj efekt na zklidnění mysli, uvolnění ale zároven má i vedlejší efekt sebevoblbnutí až k fanatismu
Koncentrace je něco co by měl člověk přirozeně ovládat ještě než vyrazí na tu duchovní cestu,
vždyt se to člověk přece učí již od útlého dětství a to vcelku spontánně,
pokud to neumí z života, těžko se to bude učit v umělém konstruktu "duchovna" či spíše náboženství,
těžko přetěžko pak přejde ze stavu koncentrace do stavu meditace
Pro mě je tedy duchovno je stav meditace, stav uvolnění zatímco náboženství je pro mě koncentrace, tedy stav zaměření pozorování....
Pokud někdo tedy učí koncentrace, podle mě učí náboženství, tedy víru, naději a lásku,
to je ten důvod proč většinu mistrů kritizuji, učí totiž náboženství a ne duchovno...