Ahoj!

[vostalpetr]

Jeho nejdůležitější výrok si vcelku pamatuji :

Nakopni to !!!"

[vostalpetr]

http://www.lampa.cz/prednasky/4vnory.html


ČTYŘI VNORY
Přednáška Míly Tomášové a Petra Pavlíka na Vltavské 25. 3. 1997


Druhý vnor tedy je „on je tím nekonečným vědomím“ a to je velice krásné. Odtud se málokomu chce pokračovat dál, protože to je taková krásná, svatá a blažená jistota - plno krásných přívlastků byste tam mohli dát. A přece jednou se i toto musí překročit!

Vzpomínám si, jak mi tehdy Fráňa Drtikol docela hrubě řekl: „Nakopni to!“ A dobře udělal. Jednou se to tedy musí překročit. Vzdát se tohoto vnímání - nekonečně krásného, blaženého, šťastného, svatého a vědoucího. To největší pokušení je vědomí – „já vím“ – „já“ - ještě pořád je tam to maličké, byť svaté a čisté já.

Pak přichází třetí vnor - „položit já k nohám Vševědomí“ - je to řečeno obrazně, kdyby to Vševědomí mělo nějaké nohy.

Položit - je to napsáno i v jedné básni: Veliká pokora je potřeba k vzdávání se i lásky Boží, protože v tom druhém vnoru je obrovská láska Boží. A tak se vzdát i toho, to zažívat.

Proč tomu tak je? Protože jestliže je tu malé, svaté, čisté já - pořád z té Jednoty nějak vyčnívá, překáží, jakoby tu jednotu zdánlivě omezovalo. Svým způsobem nic tuto jednotu nemůže omezit, všechno v ní je - i ta nejhorší „já“ jsou v Jednotě. Ono je jenom jedno Já, a i to nejtemnější tam je.

[vostalpetr]

Aha,

tak todle je zase z románu o životě Tomášový...

[vostalpetr]

Drtikol fakt dobrej,

už jsem u šestýho dílu,

bohužel jsem pět a půl dílu prospal,

ale zase moc hezky se mně usínalo,

fakt jsem to nakopnul...