https://cs.wikipedia.org/wiki/Aborid%C5 ... nstv%C3%ADAboridžinské náboženství...
Čas sněníPodobně, jako v ostatních náboženstvích, je i v náboženství Aboridžinců čas, kdy bylo vše stvořeno. Tato kreační perioda byla doba, kdy prastaré bytosti stvořily všechny formy hmoty. Slovo pro tuto periodu je v každé části Austrálie jiné a každý lingvistický region má svou vlastní víru, která přísluší onomu konkrétnímu území. Obecně ho ale můžeme nazývat jako čas snění.
Aboridžinci věří, že každý v základu existoval v čase snění. Tato nesmrtelná složka existovala ještě předtím, než započal samotný život onoho jedince, a pokračuje v existenci i po jeho zániku. Duše se prý do těla plodu dostává v pátém měsíci těhotenství, kdy matka uvnitř pociťuje první pohyby. Po narození je dítě připisováno té konkrétní oblasti, ve které se narodilo, a je učeno příběhům a písním, příslušícím této oblasti. Věří se, že než lidé, zvířata a rostliny získají své tělo a jsou přivedeny k životu, jejich duše již existují a vědí, že se jednou zhmotní, jen neví kdy.
Aboridžinci interpretují sny jako vzpomínky na věci, které se děly v době kreační periody. Sny jsou významné také proto, že mohou představovat čas, kdy je jedinec již po smrti a jeho duše je transformována zpět do pradávných časů. Právě toto spojování snů s kreační periodou vedlo lidi k přijetí obecného termínu „čas snění“ k popsání času tvorby v jejich náboženství. Pojem čas snění není v aboridžinské mytologii tolik o představách člověka, jako spíš reference na tuto kreační periodu.
Všechny aspekty aboridžinské kultury jsou plné legend a stvoření, spojených s kreační periodou, neboli časem snění. Každý kmen má mnoho příběhů, často s ponaučením nebo morální otázkou, spojenou s božstvy, zvířaty, rostlinami a ostatními stvořeními. Tyto příběhy se vypráví dětem, diskutují se u večerních posezení u ohně, zpívají se a hrají se v představeních v době ceremonií. Jak jedinec stárne, dozvídá se důležitější a tajemnější části těchto příběhů a jeho znalosti jsou rozšiřovány dalšími tajnými rituály, písněmi a tanci.
Otázkou zůstává, před jakou dobou byl vlastně tento čas snění. Jaký je koncept načasovaní, když nemáme žádné psané údaje o čase? Poslední archeologické studie ukazují, že Aboridžinci žijí v Austrálii nejméně 60 000 let. V 70. letech lidé uvažovali o číslu 40 000 let, protože to je limit, do kterého můžeme určit stáří podle rozpadu uhlíku. Tato stará hodnota byla tolikrát publikována a proklamována, že v dnešní době v ní stále věří poměrná většina lidí, včetně samotných Aboridžinců. Když se v dnešní době zeptáte Aboridžince, řekne vám, že čas snění se odehrál před 40 000 lety. Jaký byl ale koncept před zjištěním tohoto údaje? V minulosti, když se otázka stáří pokládala, byla odpověď zhruba pět nebo šest generací lidí zpět. Jinými slovy osoba by měla znalosti svého otce, dědy, pradědy a pra-pradědy, ale další generace už by byli předkové, žijící v kreační periodě jako klokani, rostliny nebo jiné formy. Tento původní údaj se od současného diametrálně liší.
Zkrácený koncept času se objevuje i v jiných náboženstvích a jejich původech. Například v judaismu a křesťanství pojednává Starý zákon o tom, jak Bůh stvořil celý svět, včetně čtyřech hlavních řek, za 6 dní. Dále je v zákoně popsán život mnoha lidí, kteří následovali po Adamovi a Evě. Nejstarší biblické příběhy bývaly dříve jen v ústní podobě a až později, okolo roku 1700 př. n. l., byly zapsány a interpretovány, jako by čas stvoření světa byl 4000 př. n. l. Ovšem díky současným datovacím technikám odhadujeme stáří Země na 3,6 miliardy let. Mnoho křesťanů a židů tak věří, že Bůh stvořil lidstvo a svět, ale představují si časovou linku úplně jinak, než jak je popsáno v Bibli.
...
