Siddhis

[Jana]

A kdo tu hodnotu ega vlastně posuzuje?

Osobní mysl. Vzniká představa, že musíme něčeho dosáhnout, něco získat, něco mít (například siddhi), abychom byli "někým", možná někým lepším, než jsme, případně lepším než někdo druhý. Existence sama o sobě je dokonalá. A právě ta iluze oddělenosti od zbytku existence vytváří šanci vytvářet iluzi, že se tvoří něco dokonalejšího, než momentálně je. Přičemž bez iluze nedokonalosti by to nešlo.

Jiné ego...(i to, co si myslí, že už ego není)....
Stejně je to u tebe zajímavé, že s oblibou používáš taková posuzování jiných lidí na netu, už celých...13 let(?) co tě čtu. Buď se podle tebe někdo něčím vytahuje, nebo ti něco závidí atd. Možná si to ani neuvědomuješ...

Možná je tady jen jiný úhel pohledu. Je možné si všechno brát osobně a vztahovat na sebe, anebo je možné to poznávat jen jako projev, který tak jak se objeví, také zmizí a nijak se nás netýká, pokud tady není ztotožnění s představou osoby.

No já o těch siddhi klidně píšu, nemám to zakázané. Jsem docela potěšena, když se objeví někdo, kdo ty své siddhi nezatlouká a dokáže o nich normálně psát.

Klidně piš. Nikdo ti to nezakazuje.

[Trini]

a nijak se nás netýká,

Ta představa "nás" je možná jen na základě těl, osob. Bez osob, těl by žádné "nás" nebylo možné.

[Trini]

Bylo potřeba se vzdát lpění na tom, aby zmizel pocit výjimečnosti, pocit hodnoty ega.

Takže se nejedná o vrácení oněch siddhi, ale o to o nich před nikým nemluvit (nelpět na nich)...siddhi tedy zůstávají dál (a nebo se samy vytratí, že ano)...

Zřejmě asi lidé budou vnímat siddhis různě. Mne nijak nezaujalo, že Ježíš chodil po vodě, měnil vodu ve víno, vzkřísil mrtvého, léčil nemocné. To mně nikdy nepřišlo nějak zvláštní. Co mne fascinovalo, bylo, že to dělal z lásky - z lásky k lidem. I to, že se nechal ukřižovat. Lidé prostě takoví nejsou. Jen jeden člověk mi ho trochu připomínal - ten katolický farář, který všem pomáhal, kterého jediného jsem označila jako Božího člověka. Velmi silná, jedinečná osobnost.

Proto, když se u mně něco "projevovalo", tak jsem to brala normálně, jako nic zvláštního. Jiné lidi to holt fascinuje. Ale proč ne...

[Trini]

Lidé prostě takoví nejsou.

P.S. I když skoro každý má aspon jednou v životě takový dobrý okamžik. V takové chvíli je každý obdivuhodný.

[Alaja]

Proto, když se u mně něco "projevovalo", tak jsem to brala normálně, jako nic zvláštního. Jiné lidi to holt fascinuje. Ale proč ne...

Já jsem jen chtěla zjistit, co se to u mne vlastně projevilo, k čemu to je dobré, kdy se to projevuje a za jakých podmínek, jak se tomu vlastně říká, jak často se to mezi lidmi objevuje atd.
Když jsem se chtěla něco od obyčejných lidí dozvědět, tak jsem o tom musela mluvit. V knihách jsem toho totiž o tom moc nenašla (kromě L.Rampy ).

Domnívala jsem se, že když se chci něco o tom dozvědět, tak je slušnost dát do placu i něco svého, aby se mělo o čem mluvit. Netušila jsem, že někteří lidé to budou považovat za nějaké vytahování se a pod. Asi jsem to duchovno chápala jinak než oni...

[Trini]

Domnívala jsem se, že když se chci něco o tom dozvědět, tak je slušnost dát do placu i něco svého, aby se mělo o čem mluvit. Netušila jsem, že někteří lidé to budou považovat za nějaké vytahování se a pod. Asi jsem to duchovno chápala jinak než oni...

No, ted' aspon víš, jak lidi k siddhis stojí. Většina lidí vůbec neví, že nějaké siddhis existují. A když hledající mají učitele, tak je upozorní, že se u nich mohou siddhis objevit, ale at' na tom neulpěj. A věc je vyřízená.

[Trini]

Znala jsem jednoho, který měl silné siddhis, ale protože nebyl duchovně hledající, tak je využíval jen ke svému vlastnímu "prospěchu". Teda duchovně mu to neprospívalo, ale škodilo. Viděla jsem, jak je používá, ostatní lidi to nemohli vidět, takže bylo hrozný to pozorovat.

[Alaja]

No, ted' aspon víš, jak lidi k siddhis stojí. Většina lidí vůbec neví, že nějaké siddhis existují.

Jo, stojí si k tomu jako náš jeden slovutný astronom k talíři plném ufounů a ke všem siddhi....viz Sysifos.
Jeden můj známý kdysi dávno tvrdil, že na ufouny bude věřit až když je bude mít doma v ledničce.

[Alaja]

PS:
Je jen zvláštní, že ta moje metoda fungovala dost dlouho, nejméně 15 let. Až tady na internetu jsem narazila na několik lidí, co to vidí jinak, co za všemi siddhi vidí jen nafouknuté ego, vytahování se, závislost atd. A vlastně nic nového jsem se od nich o tom tématu nedozvěděla. Asi neměli co o tom napsat...

[Jana]

a nijak se nás netýká,

Ta představa "nás" je možná jen na základě těl, osob. Bez osob, těl by žádné "nás" nebylo možné.

Jasně, lépe řečeno - ve skutečnosti bez ztotožnění s čímkoliv tady není nikdo, koho by se co mohlo dotknout

a paradoxně by se dalo říct, že neexistuje nic, co by bylo od "naší" existence odděleno a "nedotýkalo" se "nás".

Jenže v dokonalém spojení s tím vším, co existuje, to nezpůsobuje rozervanost, jak si mnozí představují, šílení ze všech osobních tragédií, přehled o všech myšlenkách, které se kde komu objevují, prožívání všech emocí, které kde která osoba má. Všechno je tak dokonale spojené, že v jednotě všech protikladů je jen blaho. Existence sama bez iluze, že jsme tím, co je od ní odděleno, bez iluze, že jsme něčím extra, je jen ničím nezkaleným blahem.

A to nejdokonalejší siddhi je, že Vesmír se stará. Je to skutečný opravdový život. Existence sama je Pravdou.
Sama o sobě je z principu nepřekonatelnou dokonalostí.

[Trini]

a nijak se nás netýká,

Ta představa "nás" je možná jen na základě těl, osob. Bez osob, těl by žádné "nás" nebylo možné.

Jasně, lépe řečeno - ve skutečnosti bez ztotožnění s čímkoliv tady není nikdo, koho by se co mohlo dotknout

Jenomže to všechno bylo vytvořeno právě proto, aby se to dotýkalo. Někteří ale mají z toho dotýkání takový strach a paniku - už jen třeba z kritiky vlastní osoby, z kterou se ztotožnují (jinak by se jich kritika nemohla dotýkat ) - a tak se snaží pomocí mysli vytvářet jakýsi pseudostav, v kterých se jich nic nemá dotýkat. Ale to samozřejmě nefunguje.

Probuzeným je kritika jejich osoby nedůležitá a nikomu ji nezakazují ani jim netvrdí, že je to něco špatného. Tak jako Ramana snášejí vše s naprostou vyrovnaností a klidem. Podle toho se poznají.

[Trini]

PS:
Je jen zvláštní, že ta moje metoda fungovala dost dlouho, nejméně 15 let. Až tady na internetu jsem narazila na několik lidí, co to vidí jinak, co za všemi siddhi vidí jen nafouknuté ego, vytahování se, závislost atd. A vlastně nic nového jsem se od nich o tom tématu nedozvěděla. Asi neměli co o tom napsat...

Mne by také nenapadlo o tom psát nebo to nějak rozebírat a pátrat. Když má někdo siddhis, tak to vidím a nemám potřebu k tomu něco říkat. Poznala jsem také pár lidí, kteří se tim živí.

[Alaja]

PS:
Je jen zvláštní, že ta moje metoda fungovala dost dlouho, nejméně 15 let. Až tady na internetu jsem narazila na několik lidí, co to vidí jinak, co za všemi siddhi vidí jen nafouknuté ego, vytahování se, závislost atd. A vlastně nic nového jsem se od nich o tom tématu nedozvěděla. Asi neměli co o tom napsat...

Mne by také nenapadlo o tom psát nebo to nějak rozebírat a pátrat. Když má někdo siddhis, tak to vidím a nemám potřebu k tomu něco říkat. Poznala jsem také pár lidí, kteří se tim živí.

Prostě jsme každý jiný. Což jaksi potvrzuje moji hypotézu, že to naše Univerzum je spíš něco jako včelí roj, než jeden kompaktní celek..... i po té nejhlubší či nejvyšší úrovni (i duchovní)

Přistupovala jsem k tomu svému duchovnímu bádání spíš vědecky, než emotivně.

[Trini]

Přistupovala jsem k tomu svému duchovnímu bádání spíš vědecky, než emotivně.

Já jsem duchovně nebádala a k životu přistupuju povětšinou intuitivně.