Délka minuty závisí na tom,
na které straně dveří od záchodu jste
Eckhat Tolle
Délka minuty závisí na tom,
na které straně dveří od záchodu jste
Eckhat Tolle
Pedrito píše:To je výborný! Já něco podobnýho zažívám minutu před padla u píchaček. To je fakt neuvěřitelný, jak si dává na čas
vostalpetr píše:Proč by to nemělo bejt možné ???
Koncentrace je něco co se učíš, meditace je přirozený stav,
to že se pak voblbneš koncentracemi a zapomeneš na stav meditace,
to neukazuje na to, že jedno bez druhého není možné...
V meditaci vidíš a to mnohem lépe než v koncentraci,
což některým lidem nejde na rozum,
ale je to jednoduchý, pozornost která není zatemnělá vasánama prostě vidí i bez vidění...
Ty už boha píšeš jak ta Jana... Vždyť jsem to psal, že koncentrace a meditace přechází v jedno. A jen trubky vidí mezi tím rozdíl. Rozdíl je jinde, v tý naší magorský bedně...
Pedrito píše:Ale pozornosti je tohle u prdele. Pozornost jako taková tohle neřeší, páč je vědomím. Dokonce i v tom těle je vědomím. Ale mozek je neuvěřitelnej přístroj, jeho složky... On to vědomí nacucne, jako když si lokneš vody v okeánu... A a ty jedničky a nuly (receptory, otevřeno a zavřeno), ji díky dalším složkám převedou do 3D obrazu. A to je ten náš vesmír.. náš vysrklý lok Vědomí...
A to bez vlastního chtění prostě nejde....
vostalpetr píše:A to bez vlastního chtění prostě nejde....
Asi tě zabanuju !!!
Já ti dám chtění, já ti dám záměr ..............na prdel dostaneš !!!
Ale jde jen o vnímání, co se vysvléká z obalů mysli. Takže ty hrátky s pojmy jako je pozornost, je prostě způsob jak to vnímat. Ale když zavedou člověka hloub, přestanou hrát roli, páč se to ujednocuje vše.
No, nyní se domnívám, že kdybych se tam svým vědomím přece jen dostala, tak bych tam uvízla. A další poznávání a rozlišování světla by mi bylo zcela odepřeno....
Už z toho vnuččina snu bylo zřejmé, že je to oblast velmi silné.... hřejivé mateřské lásky...nebo jak to popsat. Velmi silná a svazující.....takový plný hrnec medu....když tam vlezeš, tak se celý od toho ublemtáš....přilepíš se....
Kdysi jsem to bílé světlo viděla ve snu své vnučky, když byla ještě malá. Později jsem si v meditaci či vlastně v kontemplaci posteskla, že jsem se vlastně do sféry bílého světla dosud nedostala... A objevila se tam vize nějaké ženy, co se na mne ušklíbla. Vrtalo mi to hlavou dost dlouho a netušila jsem o co jde.
Časem jsem se dočetla, že je to oblast, odkud přicházejí duše na Zem...
.... hřejivé mateřské lásky..
Vnímáš, tedy pozoruješ. Pozoruješ, tedy vnímáš. Ale vnímání je širší, tam je i ta vůle vedle pozornosti. A je tam samozřejmě i prostor pro pocity a myšlenky, mysl. Nebo prostor pro to, je vypustit. Čistá mysl, čistá pozornost, čistá vůle, čisté vnímání, vědomí...
vostalpetr píše:Vnímáš, tedy pozoruješ. Pozoruješ, tedy vnímáš. Ale vnímání je širší, tam je i ta vůle vedle pozornosti. A je tam samozřejmě i prostor pro pocity a myšlenky, mysl. Nebo prostor pro to, je vypustit. Čistá mysl, čistá pozornost, čistá vůle, čisté vnímání, vědomí...
Tudíž v těch dvou pojmech je rozdíl,
pozorování je čistější než vnímání,
zatímco vnímání patří k egu (vědomí), pozorování patří k Vědomí
(tedy patří k pozornosti, ale čistá pozornost je téměř Vědomí,
proto se v džnáně říká "otočit pozornost na samotnou pozornost")
vostalpetr píše:No, nyní se domnívám, že kdybych se tam svým vědomím přece jen dostala, tak bych tam uvízla. A další poznávání a rozlišování světla by mi bylo zcela odepřeno....
Už z toho vnuččina snu bylo zřejmé, že je to oblast velmi silné.... hřejivé mateřské lásky...nebo jak to popsat. Velmi silná a svazující.....takový plný hrnec medu....když tam vlezeš, tak se celý od toho ublemtáš....přilepíš se....
Nejde ani tak o barvu,
ale o prostor, čili uvědomění prostoru,
to je to co zabranuje přilepení,
proto v dzogčhenu je blaženost až na konci a světlo až po prostoru,
ne že by to jako někdo takto logicky sestavil,
ale prostě to takto spontánně vychází při uvolnování mysli od připoutaností...
vostalpetr píše:Kdysi jsem to bílé světlo viděla ve snu své vnučky, když byla ještě malá. Později jsem si v meditaci či vlastně v kontemplaci posteskla, že jsem se vlastně do sféry bílého světla dosud nedostala... A objevila se tam vize nějaké ženy, co se na mne ušklíbla. Vrtalo mi to hlavou dost dlouho a netušila jsem o co jde.
Časem jsem se dočetla, že je to oblast, odkud přicházejí duše na Zem...
Neměla bys věřit všemu co kdo napíše,
podle mne je bílé světlo světlem UV, světlo modré je světlem Vědomí...
Keter – כֶּתֶר – koruna, nejvyšší sefíra, leč není totožná s Bohem. Je hranicí, za níž se již prostírá pouze nekonečno – Ejn Sof – jedno z označení Boha. Tradice ji přiřazuje jméno Ehje ašer ehje – „Jsem, který jsem“ (resp. Budu, který budu).[2] Symbolizuje též jednotu a vůli.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sefirot
vostalpetr píše:.... hřejivé mateřské lásky..
Proč by hřejivá mateřská láska měla platit jen pro nějaký lidský "dušičky" ?
Platí pro celý projev...
PS.
Mezi pomatenejma katolíkama měl nejspíš všech pět pohoromadě je sv. František,
pro něj byl "bratr Slunce a sestra Luna"
zatímco vyblbaní katolíci jako blbka Jana melou jen o světě lidském a jejich věčných dušičkách...
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 94 návštevníků