Pýcha a pokora

[Jana]

Popisovat SČA jak činí Jana beze Světla je prostě blábolení blbostí, osvícení se děje přece světlem a ne žádnou pitomou láskou či uvědoměním (poznáním)

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem. Ale mimo projekci mysli není žádná dualita, která by oddělovala světlo od tmy. Není tu nic, co by mohlo potvrzovat jakékoliv smyslové nebo mimosmyslové vnímání.

Řekla bych, že kdybych si dala tu práci a hledala bych citace "Probuzených", tak v nich zcela jistě najdeme, že nic, co vidíš, není ONO.

SČA nevidíš, je jen vědomým blahem.

[vostalpetr]

A co když nevzala, co když jen je?

A co když vzala ?

[Jana]

A co když nevzala, co když jen je?

A co když vzala ?

To by tady musela být projekce mysli se svým časoprostorem, aby to mohlo mít minulost a bylo to něčím, co by se mohlo " někde vzít".

[vostalpetr]

SČA nevidíš, je jen vědomým blahem.

Aha,

takže vědomým blahem být může a vědomým světlem být nemůže ???

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Tvý blábolení o lásce bez světla je něčím podobným, jako srát hovna rovnou do nebe,

zcela určitě si takto nasereš leda na svou zamilovanou hlavičku...

Proč asi se tomu ty píčo svatá říká O S V Í C E N Í a ne voblažení ????

[vostalpetr]

To by tady musela být projekce mysli se svým časoprostorem, aby to mohlo mít minulost a bylo to něčím, co by se mohlo " někde vzít".

No a vona tady není ty blbko ????

Ovšem ne projekce tvý pitomý mysli ale projekce UV, neboli jinak UM....

[Jana]

Proč se tomu říká osvícení? Bylo mi to jasné, že se na tohle budeš ptát.

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno. Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

[Jana]

To by tady musela být projekce mysli se svým časoprostorem, aby to mohlo mít minulost a bylo to něčím, co by se mohlo " někde vzít".

No a vona tady není ty blbko ????

Ovšem ne projekce tvý pitomý mysli ale projekce UV, neboli jinak UM....

Jestli je tady iluze oddělenosti, tak se samo sebou jeví oddělenost jako realita.

S osvícením jakákoliv iluze oddělenosti mizí.

Mizí i veškerá dvojnost.

Mizí připoutanost k představě, že jsem něco.

Není jiné ego, než víra, že "jsem něco".

Moudrost říká: "Nejsem nic".
Láska říká: "Jsem vším".

Bodejď by ten život, který mezi tímhletím plyne, nebyl blahem.

[Jana]

[Alaja]

Proč se tomu říká osvícení? Bylo mi to jasné, že se na tohle budeš ptát.

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno. Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Tohle se arminovi jistě líbí....

[Trini]

Proč asi se tomu říká O S V Í C E N Í a ne voblažení ????

[Trini]

Proč se tomu říká osvícení? Bylo mi to jasné, že se na tohle budeš ptát.

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno. Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Tohle se arminovi jistě líbí....

Vypadá to na strach z temnoty.

[Jana]

Vypadá to na strach z temnoty.

Osvícené Bytí = světlo, láska, blaho;

nebytí by se mohlo jevit jako pravý opak, pak by se mohl objevit i strach z temnoty,

ale nebytí není ničím, co by skutečně existovalo,

nic, co by existovalo izolovaně od Bytí, neexistuje,

vše, co existuje, je samo o sobě SČA.

Proto je nesmysl z něčeho takového mít strach.

[Trini]

Proč se tomu říká osvícení? Bylo mi to jasné, že se na tohle budeš ptát.

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno. Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Tohle se arminovi jistě líbí....

Vypadá to na strach z temnoty.

I v projevu je temnota základem všeho. Prostor je temný a v něm se objevují svítící tělesa - hvězdy jako např. slunce.

[vostalpetr]

Proč se tomu říká osvícení? Bylo mi to jasné, že se na tohle budeš ptát.

S temnotou v mysli se jeví SČA jako osvobození světlem.

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno. Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Ty ses zbláznila,

žádný osvícení žádný temnoty, mysl není temná, prostě je jen myslící, vůbec vo žádný temnotě nemůže být řeč,

to co se rozsvítí je vědomí, at už ega (ztotožněné Vědomí), nebo UV, nebo V...

[vostalpetr]

Osvícení temnoty. Když temnotu osvítíš, je jasno.

Máš mě snad za toho šmoka Ježíše, kterej stavěl lampu na stůl aby zahnal temnotu ???

Já nejsem žádnej dualitář co umí počítat jen do dvou,

proto když hovořím o světle, hovořím o světle které podobno prostoru je všeprostupující,

tudíž prostupuje nejen temnotou, aniž ji naruší, ale i zpitomnělou myslí, aniž ji naruší v jejím zpitomění,

pokud ovšem se ta mysl neotevře působení toho světla...

[vostalpetr]

Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Já ale nepíšu ani o Sluníčku a hvězdičkách a ani o žárovkách,

to co svítí je Vědomí,

to co si to světlo uvědomuje je mysl....

Myl je tím světlem prostoupena a uvědomuje si to světlo, at už uvnitř nebo vně, ještě lépe všude,

případně v nirvikalpa samadhi jako sebe...

[armin]

Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Já ale nepíšu ani o Sluníčku a hvězdičkách a ani o žárovkách,

to co svítí je Vědomí,

to co si to světlo uvědomuje je mysl....

Myl je tím světlem prostoupena a uvědomuje si to světlo, at už uvnitř nebo vně, ještě lépe všude,

případně v nirvikalpa samadhi jako sebe...

Mysl si uvědomuje... to už je lepší. Než to tvoje, že jenom ego si může uvědomovat.

[Jana]

I v projevu je temnota základem všeho. Prostor je temný a v něm se objevují svítící tělesa - hvězdy jako např. slunce.

To už ale je tady projekce mysli, aby tahle dvojnost mohla jevit jako existující.

Existence Bytí, které je vším, co existuje a vedle toho existence něčeho dalšího, co je vším, co neexistuje.

[Jana]

Žádná temnota není skutečností a světlo ve světle není vidět.

Já ale nepíšu ani o Sluníčku a hvězdičkách a ani o žárovkách,

to co svítí je Vědomí,

to co si to světlo uvědomuje je mysl....

Takže Vědomí je Bytí a mysl není tím, co je uvědomované ve Vědomí, ale přímo je tím, co si uvědomuje? Tedy je tím, co je vědomé?

Myl je tím světlem prostoupena a uvědomuje si to světlo, at už uvnitř nebo vně, ještě lépe všude,

případně v nirvikalpa samadhi jako sebe...

Mysl může být i temná, pak není osvícená. Jakmile je mysl osvícená, tak je prázdná a je moudrostí, která říká: "Nejsem nic."

[Trini]

I v projevu je temnota základem všeho. Prostor je temný a v něm se objevují svítící tělesa - hvězdy jako např. slunce.

To už ale je tady projekce mysli, aby tahle dvojnost mohla jevit jako existující.

Ve Vědomí je vše, i to, co některá mysl posuzuje jako neexistující. Úsměvné.