Z Poradny a Inspiruj

[armin]

A co má budhismus společnýho s duchovnem ???

Buddhismu je duchovní nauka o vysvobození z utrpení následováním střední cesty, která se vyhýbá extrémům. Soucit je přirozená vlastnost klidné a vyrovnané mysli.

[vostalpetr]

A co má budhismus společnýho s duchovnem ???

Buddhismu je duchovní nauka o vysvobození z utrpení následováním střední cesty, která se vyhýbá extrémům. Soucit je přirozená vlastnost klidné a vyrovnané mysli.

Takže duchovno je nauka jak utýct utrpení ?????????????????????

To si děláš ze mě prdel !!!!!

[honzam]

Takže duchovno je nauka jak utýct utrpení ?????????????????????

To si děláš ze mě prdel !!!!!

Podle mě je duchovno zkoumání částí skutečnosti, které přesahují základní podobu světa, jak je zprostředkována smyslovým vnímáním. Toto zkoumání může mít různé důvody. Nejčastěji se mu lidé věnují, protože nejsou tím obyčejným světem uspokojeni a rádi by poznali něco víc. Často je to o hledání lepšího vnitřního stavu, obvykle uspokojení v podobě blaženosti, kterou jim základní svět nedává, ale může to být i jinak. Buddha se rozhodl opustit přepych, zkoumat sám na sobě utrpení a hledat jeho příčinu, protože odmítal utrpení přijmout jako na něco daného, co je pevnou součástí světa. Jeho cílem bylo umět utrpení odstranit a ne před ním utíkat.

[Jana]

Podle mě je duchovno zkoumání částí skutečnosti, které přesahují základní podobu světa, jak je zprostředkována smyslovým vnímáním. Toto zkoumání může mít různé důvody. Nejčastěji se mu lidé věnují, protože nejsou tím obyčejným světem uspokojeni a rádi by poznali něco víc. Často je to o hledání lepšího vnitřního stavu, obvykle uspokojení v podobě blaženosti, kterou jim základní svět nedává, ale může to být i jinak. Buddha se rozhodl opustit přepych, zkoumat sám na sobě utrpení a hledat jeho příčinu, protože odmítal utrpení přijmout jako na něco daného, co je pevnou součástí světa. Jeho cílem bylo umět utrpení odstranit a ne před ním utíkat.

Nemám to rozdělené na duchovno a něco jiného. A důvodem zkoumání může být i to, že to, co je, milujeme, věnujeme tomu pozornost. A nebo se to zkoumání prostě jen přihodí, objevuje se pohled, který byl dosud skrytý a ne zcela zřejmý, a čím víc to poznáváme, tím větší láskou to je.

Když se pak Láska poznává v celé své kráse a dokonalosti, kdy rozum zůstává stát a mysl nemá, co by víc nabídla, zůstává jen nekonečné věčné blaho samotné existence, bez přítomnosti mysli dělící existenci na dvojnost.

Tím neříkám, že by tu neměla být matka mysl, ze které se dvojnost rodí. Jen v té hloubce poznání je stejnou láskou jako Já.

[honzam]

Duchovní praxí zoroastrismu jsou dobré myšlenky -> dobrá slova -> dobré skutky. Dobrem je jednání v souladu s Ašou, přičemž Aša není Sat ve SČA.
Je to Pravda/Pravdivost jako taková nezávislá na individualitě, individuálních zkušenostech, prožitcích, pocitech a myšlenkách. Individualita může být Pravdě podřízena a Pravdou absorbována.

Zatímco je SČA popisem Atman (Já), tak podle mé individuální zkušenosti je Aša blízká buddhistickému Anatman (Ne-já).

[Jana]

Duchovní praxí zoroastrismu jsou dobré myšlenky -> dobrá slova -> dobré skutky. Dobrem je jednání v souladu s Ašou, přičemž Aša není Sat ve SČA.
Je to Pravda/Pravdivost jako taková nezávislá na individualitě, individuálních zkušenostech, prožitcích, pocitech a myšlenkách. Individualita může být Pravdě podřízena a Pravdou absorbována.

Zatímco je SČA popisem Atman (Já), tak podle mé individuální zkušenosti je Aša blízká buddhistickému Anatman (Ne-já).

Hm, to je možné. Skoro bych řekla, že to tak je. Jen bych to nerozdělovala na Já a Ne-já, ale na existenci a neexistenci.

Existence sama o sobě bez ztotožnění je blahem Tvých nenarozených dětí, které ještě nevědí, že by mohli být tělem.

A ne-existence zase není ničím, tudíž ani utrpením.

Utrpení není produktem existence nebo neexistence, ale jeho zdrojem je ztotožnění s myslí, pramení z pocitu ztotožnění se.

[honzam]

Drtikol si zapsal do deníku, že buddhismus = komunismus, protože opravdová nirvána je mír a střední cesta je vyrovnanost mezi blahobytem a útrpným přežíváním. Také říkal, že Buddha byl prvním materialistickým filozofem, protože Ne-já je objektivní Pravda sama o sobě nepodmíněná individualitou a zdroj všech dílčích objektivních skutečností, jako když promítačka promítá na plátno nezávisle na divácích.

Pokud by se měl svět změnit a být víc v souladu s Pravdou, měly by se děti na celém světě už od první třídy učit, že blaženost a utrpení jsou spojené nádoby a každý jejich prožitek blaženosti je někde jinde vyvážen stejně intenzivním prožitkem utrpení. Naučily by se soucítit s ostatními.

[armin]

"Náboženství budoucnosti bude kosmické náboženství." Mělo by přesáhnout osobního Boha a vyhnout se dogmatu a teologii. Pokrývající jak přirozené, tak duchovní, by měl vycházet z náboženského smyslu vycházejícího ze zkušenosti všech věcí přirozených a duchovních jako smysluplné jednoty. Na tento popis odpovídá buddhismus. Pokud existuje nějaké náboženství, které by se dokázalo vyrovnat s moderními vědeckými potřebami, byl by to buddhismus. “
Albert Einstein

[honzam]

Jenže svět je plný dětí a náboženských pohádek pro děti, které je mají vychovávat. Osobní Bůh představuje takového dokonalého rodiče a oporu při dospívání. Buddhismus vznikl při proměně bytosti z duchovního dítěte na dospělého, proto se liší. Popisuje aspekty té přeměny.

[Jana]

Drtikol si zapsal do deníku, že buddhismus = komunismus, protože opravdová nirvána je mír a střední cesta je vyrovnanost mezi blahobytem a útrpným přežíváním.

Drtikol zemřel začátkem šedesátých let a je otázkou, zda v padesátých letech přehodnotil situaci.
V jeho pozůstalostech se například dochoval novinový výstřižek o čínské okupaci Tibetu, takže přinejmenším tehdy si musel uvědomit, že buddhismus se nerovná komunismus. I když paradoxně všechno je jedna existence, dost možná to myslel i takhle.

Co se jeho blahobytu týče, tak materiálně spíš útrpně přežíval, často neměl na základní potřeby. Na druhou stranu jako Probuzený žil nepochybně v blaho-Bytí.

Také říkal, že Buddha byl prvním materialistickým filozofem, protože Ne-já je objektivní Pravda sama o sobě nepodmíněná individualitou a zdroj všech dílčích objektivních skutečností, jako když promítačka promítá na plátno nezávisle na divácích.

Můžeme z tohohle vycházet.

Pokud by se měl svět změnit

Takže bys chtěl ve skutečnosti změnit film, který se promítá na plátno?

Aby film byl poutavý, tak v něm musí být nějaké drama, nějaké zlo, které by mohlo prohrávat v boji s dobrem, prostě nějaké napětí. Nebo nějaká legrace, nějaké poučení... Prostě všechno to, co nabízí kinematografie nebo materiální svět.
Mudrcové říkají: "Změň mysl, změníš svět." Ono to tak přesně je, že ten, kdo není otrokem své mysli, je pánem svého života. To, co učí Abraham, dokonale funguje. Na co se zaměří pozornost, to se posílí. Tím pádem každý, komu je tohle jasné, může měnit film dle libosti.

Pokud by se měl svět změnit a být víc v souladu s Pravdou, měly by se děti na celém světě už od první třídy učit, že blaženost a utrpení jsou spojené nádoby a každý jejich prožitek blaženosti je někde jinde vyvážen stejně intenzivním prožitkem utrpení. Naučily by se soucítit s ostatními.

Co vlastně chceš? Aby děti koukali na jiné filmy, nebo aby byly šťastné? Měly by se cítit provinile, kdykoliv se přistihnou, že prožívají něco krásného, protože kvůli tomu, podle Tvé teorie musí někdo jiný prožívat něco ošklivého?

No, je tu ještě další možnost, že se vyndá film z promítačky a zůstane jen osvícení, nirvána je mír. Žádné drama promítané na plátno se nekoná. Procitl jsi ze sna, dosáhl jsi dokonalého klidu...



Nic, co by vytvářelo nějaké napětí, odpor, negativitu, je tady jen čistá vědomá existence, která je SČA.

[Trini]

Co vlastně chceš?

Vždyt' to pořád píše. Chce, aby nikdo netrpěl.

[vostalpetr]

Takže duchovno je nauka jak utýct utrpení ?????????????????????

To si děláš ze mě prdel !!!!!

Podle mě je duchovno zkoumání částí skutečnosti, které přesahují základní podobu světa, jak je zprostředkována smyslovým vnímáním. Toto zkoumání může mít různé důvody. Nejčastěji se mu lidé věnují, protože nejsou tím obyčejným světem uspokojeni a rádi by poznali něco víc. Často je to o hledání lepšího vnitřního stavu, obvykle uspokojení v podobě blaženosti, kterou jim základní svět nedává, ale může to být i jinak. Buddha se rozhodl opustit přepych, zkoumat sám na sobě utrpení a hledat jeho příčinu, protože odmítal utrpení přijmout jako na něco daného, co je pevnou součástí světa. Jeho cílem bylo umět utrpení odstranit a ne před ním utíkat.

Tak to já to mám vobráceně, já zkoumám to duchovno proto,

abych našel to utrpení,

asi to s tím utrpením bude stejný jako s tím egem,

čím víc to utrpení hledám, tím více zjištuji že neexistuje...

Jediný "utrpením" jsou tak ty pitomý duchovní názory na utrpení,

které mě přijdou jako voblbování lidí podobně jako u předvolebních kampaní, či reklamách výrobců hovadin...

[vostalpetr]

PS.

Ale jinak,

pro mě je duchovno jednoduše součástí života, nebo lépe řečeno je to život sám,

koncentrace a meditace jsou stavy které se běžně používají,

takže není třeba nic moc vymýšlet,

jen postačí informovanost vo tom, co některé změněné stavy vobnášejí,

aby lidé neblbli z pocitů a vizí,

jak je tomu dnes i v případě duchovních mistrů...

Viz. třeba voblbování se láskou nebo soucítěním či uvědomováním apd.

[armin]

PS.

Ale jinak,

pro mě je duchovno jednoduše součástí života, nebo lépe řečeno je to život sám

Výjimečně píšeš, na čem se shodneme. Ale nedochází ti, co vlastně píšeš.
Tobě do toho života "samého" nějak nezapadá to, co posuzuješ u druhých jako blbnutí.
To je přece taky život sám. Nebo je to něco jiného?

[Alaja]

Všechny emoce - blaženost, utrpení atd. - jsou jedna a ta samá energie. jen frekvence se trochu liší.
Mysl, když se trošku soustředí, tak dokáže projíždět oněmi emočními stavy a měnit je, jak se jí zrovna hodí....a nebo zůstat v klidu...jak se prostě dotyčnému zlíbí...

[vostalpetr]

Výjimečně píšeš, na čem se shodneme. Ale nedochází ti, co vlastně píšeš.
Tobě do toho života "samého" nějak nezapadá to, co posuzuješ u druhých jako blbnutí.
To je přece taky život sám. Nebo je to něco jiného?

To je něco jiného, to je z druhý ruky...

Proto to obvykle stojí za hovno, i když to kopíruje to tvoje,

člověk se od zvířat liší tím rozumem, tudíž má individuální karmu,

zatímco zvířata mají pouze kolektivní karmu,

a s vyjímkou jedný krávy a jednoho havrana nemají možnost duchovního pokroku,

tedy mají pouze jako druh...

Většina levičáků by proto nejraději zavedla kolektivismus a zrušila individualismus a uvedla lidi a úroven zvířat pouze s kolektivní karmou a totálně vymytým mozkem nákou láskosernou propagandou

Názorným příkladem je vobnutí lidí komunismem a fašismem ale to voblbování se děje všude a všemi různými způsoby...

Důležitý je jen upoutat pozornost píčovinou "dobro a zlo"

[vostalpetr]

Tedy chápu, že coby kolektivistický blb to nemůžeš pochopit,

že pro tebe je ten kolektivismus vlastně to duchovno,

a proto taky se chováš jak ta svině...

Proto ti rozhodně neházím perly ale hovna...

[armin]

Výjimečně píšeš, na čem se shodneme. Ale nedochází ti, co vlastně píšeš.
Tobě do toho života "samého" nějak nezapadá to, co posuzuješ u druhých jako blbnutí.
To je přece taky život sám. Nebo je to něco jiného?

To je něco jiného, to je z druhý ruky...

Z jaký druhý ruky?
"Naslouchej zvuku jedné ruky"

Kdybys byl schopen odevzdat nejen tu svoji pýchu ale i tu potřebu mít za každých okolností pravdu...
Tak by ses možná probudil.
Ale mám dojem, že to tvoje ego je tak "krásný" a teoreticky vypiplaný, že tohle už nedokáže.

[armin]

Proto ti rozhodně neházím perly ale hovna...

Když nejsou perly, tak hold hážíš, co máš.
Ale to co házíš, je jenom tvé mysli. Zůstává to v tvém světě. To je tvůj zahovněnej svět. Do toho mého pronikají jen popisy toho tvého světa, tvých problémů.
Tohle ty zatím nechápeš, ale i to se časem podá.

[honzam]

Takže bys chtěl ve skutečnosti změnit film, který se promítá na plátno?
Co vlastně chceš?
Aby děti koukali na jiné filmy, nebo aby byly šťastné?
Měly by se cítit provinile, kdykoliv se přistihnou, že prožívají něco krásného, protože kvůli tomu, podle Tvé teorie musí někdo jiný prožívat něco ošklivého?

Pokud bych si mohl něco přát, tak by to byl totalitní nový světový řád "NWO", ve kterém by planeta měla společnou vládu a bezpečnostní složky a lidé by byli vedeni ke skromnosti. Myslím si, že je to nezbytné pro zachování života na Zemi. Je potřeba se posunout dál od rozdělení světa na jednotlivé státy, které mezi sebou soupeří a drancují svět, k jednotě celé planety s cílem udržitelného životního prostoru pro všechny.

Co se týče dětí, měly by umět být vděčné a soucítit s těmi, kdo zrovna takové štěstí nemají.