Jsou to jemné zachvěvy.. kde jeden rozezní - já jsem -
tam druhý - já nejsem.
No já jsem je pocit kterej pocituje každej trouba,
a já nejsem je píčovina kterou si uvědomuje pouze píčus co si vymrdal hlavu duchovníma představama,
já nejsem může být pouze opět jen pocit který se může (ale nemusí) objevit v džnáně při mizení se ztotožněním, většinou jde o strach ze smrti....
Takže ty jemný záchvěvy můžete mít leda tak na hajzlu když serete duchovní hovna...
Pokud nějaký hovado tvrdí, že je ničím, tak správně musí naopak tvrdit že je Vědomím,
a když je někdo Vědomím, tak mrdá náký ničím a je prostě jen Vědomím,
proč by se zaobíral nákým hovnem "ničím " ?
A Vědomí rozhodně není nějakým debilním "ničím"....
To jenom duchovní kundy nejsou schopny pochopit duchovní nauky...
A tamasické stavy v kterých si mnozí libují nemíním nijak řešit, nebot i zde je stále nějaký pozorovatel (terý je samozřejmě něčím, totiž pozorovatelem)
který vidí že je ničím,
což je ideální stav pro to si třeba vizualizovat že jsem něčím čím bych chtěl být....
