Alfonsovo

[Trini]

Vždyt od toho tady manifestace Absolutna je.

Manifestace Absolutna na Staroměstském náměstí.

Zřejmě nevíš, o co jde.
V manifestaci Absolutna se všechno odehrává. I ten masakr v Jižní Koreji v roce 1980 za souhlasu USA, které si nepřálo demokratizaci země. Ale Korejci se nedali a dosáhli demokracie.

[Alfons]

Nevím, jestli soudruzi neudělali v nějakém překladu chybu a nemělo se to největší přikázání jmenovat jinak, než přikázání, ale ve skutečnosti je to jedno.

Není to jedno, je důležité, z jaké planetární dimenze/čakry ta láska přichází.

Zajímavé je, že Ra určil začátek působení negativní skupiny z Orionu na přibližně z před asi 3600 lety. Což se zhruba shoduje s obdobím tzv. Deseti ran egyptských, které umožnily Mojžíšovi vyvést svůj lid z otroctví.

A lépe se tak dávají do kontextu ty potoky krve ze Starého zákona (jejich příčinou je totiž také láska).

Ano, negativní entita udělá to pozitivní jen na základě přikázání, jinak z lásky ani náhodou.

To myslím nechápeš úplně správně. 3. čakra je o uvědomění sebe jako jedince a o vzájemných společenských vztazích. Odtud přirozeně pramenní touha být obdivován, oslavován, mít moc nad ostatními (pro jejich dobro, neboť nejsou tak dobří). Tato dominance - submisivita (oddanost) je základní (a nikoli nutně falešná) podstata cesty negativních entit.

[Alfons]

Ano, negativní entita udělá to pozitivní jen na základě přikázání, jinak z lásky ani náhodou.

Negativní entita nedodržuje přikázání. Snaží se je obcházet a vydává se za svatouška.

Pozitvní entita se snaží přikázání dodržovat a když se jí to někdy nepodáří, tak toho lituje, kaje se.

Tak to není.

Ale je těžké vysvětlit na pár větách, jak to je.

Pozitivní/negativní entita a jejich cesty jsou termíny Ra, přičemž jejich význam se mění jak se mění poznávající při jejich poznávání.

Přičemž ani Ra není osvícený, čili má v zásadě zkreslené vnímání.

[Alfons]

Vždyt od toho tady manifestace Absolutna je.

Manifestace Absolutna na Staroměstském náměstí.

No, vzpomeň kdo se tu nepokrytě radoval z omezení svobody slova.

Trochu více sebereflexe by to chtělo.

[Jana]

Nevím, jestli soudruzi neudělali v nějakém překladu chybu a nemělo se to největší přikázání jmenovat jinak, než přikázání, ale ve skutečnosti je to jedno.

Není to jedno, je důležité, z jaké planetární dimenze/čakry ta láska přichází.

Bývá zvykem nazývat láskou pudovou přitažlivost, vztahovou závislost, smyslovou okouzlenost, ale pokud mluvím o lásce, tak mluvím jen o Boží přítomnosti, nebo chceš-li o Bytí, existenci samotné, osvobozené od vší iluze dvojnosti, jsoucnu...

Zajímavé je, že Ra určil začátek působení negativní skupiny z Orionu na přibližně z před asi 3600 lety. Což se zhruba shoduje s obdobím tzv. Deseti ran egyptských, které umožnily Mojžíšovi vyvést svůj lid z otroctví.
A lépe se tak dávají do kontextu ty potoky krve ze Starého zákona (jejich příčinou je totiž také láska).

Je možné klesnout do povrchního poznávání reality skrz projekci mysli. Pak je možné brát všechny ty pohádky vážně (tím nezlehčuji Bibli). Je možné věřit, že jsme jen tím odděleným tělem, které se narodí a zemře a může cedit potoky krve a trpět. Je možné věřit, že jsme jen tou oddělenou entitou, která může být nevědomá, negativní, dělat chyby, hřešit, mít karmu, procházet peklem.

A je možné jako představa všeho toho, co je od Boží přítomnosti odděleno, zmizet, rozplynout se blahem v Boží lásce, nemít potřebu být něčím víc, něčím jiným a je tady jen Boží přítomnost, která je skrz naskrz Láskou, ať se děje cokoliv.

Nejsme tím, co se rodí a umírá. Pak je možné na ničem nelpět a poznávat, že veškerá proměna, veškerý projev, co se tu děje, je láskou.

Vypadá to možná někdy absurdně, ale kdyby tu nebyla láska k tomu, co je, tak by to tu nebylo.

Kdyby lidi nemilovali dramatické dobrodružné filmy s potoky krve, tak by na ně nechodily a nebyl by důvod, aby se něco takového natáčelo a promítalo.

Ano, negativní entita udělá to pozitivní jen na základě přikázání, jinak z lásky ani náhodou.

To myslím nechápeš úplně správně. 3. čakra je o uvědomění sebe jako jedince a o vzájemných společenských vztazích. Odtud přirozeně pramenní touha být obdivován, oslavován, mít moc nad ostatními (pro jejich dobro, neboť nejsou tak dobří). Tato dominance - submisivita (oddanost) je základní (a nikoli nutně falešná) podstata cesty negativních entit.

To je možné.

Podstatné je, že je tady možnost milovat Boha, který je bezpodmínečnou milovanou milující Láskou, tím se vyřeší vše. Tedy jde o to opravdu tuhle Lásku milovat, nikoliv praktikovat mechanicky nějaké rituály. Tedy opravdu tuhle Lásku, která si nic víc nežádá, poznávat.

Dokud opravdová láska k Bohu postrádá poznání, rituální uctívání nevede k neduálnímu uctívání. Bůh se se svým oddaným sjednotí jedině tehdy, když je láska k Bohu osvětlena poznáním. Tradice a praktiky vytvářejí silný vliv ve jménu náboženství způsobující neustálý strach. Avšak v přítomnosti světců takovýto vliv zeslábne, až zcela zmizí, a uctívání s naprostou vírou též způsobí změnu v srdci. "Já" přebývá v těle, ale zahrnuje celý vesmír.

[Trini]

Ano, negativní entita udělá to pozitivní jen na základě přikázání, jinak z lásky ani náhodou.

Negativní entita nedodržuje přikázání. Snaží se je obcházet a vydává se za svatouška.

Pozitvní entita se snaží přikázání dodržovat a když se jí to někdy nepodáří, tak toho lituje, kaje se.

Tak to není.

Podle mě je pozitivní entita člověk dobré vůle a takoví lidé se snaží dodržovat přikázání. Nedělají druhým to, co by jim samotným vadilo.

[Trini]

Podstatné je, že je tady možnost milovat Boha, který je bezpodmínečnou milovanou milující Láskou, tím se vyřeší všel

To je holt něco pro bhaktu.

Ale Poznání je o něčem jiném.


https://www.youtube.com/watch?v=io8lOPDgNho

Karl Renz - Du bist Alles und nichts...

K. Renz: Ty jsi To.

Tazatel: Všechno?

K. Renz: Všechno a nic. Ty jsi to nic, když nic není, a ty jsi všechno, když je všechno.

.......

Jo, to odpovídá, to je Poznání.

[Alfons]

A je možné jako představa všeho toho, co je od Boží přítomnosti odděleno, zmizet, rozplynout se blahem v Boží lásce, nemít potřebu být něčím víc, něčím jiným a je tady jen Boží přítomnost, která je skrz naskrz Láskou, ať se děje cokoliv.

Však to je ta džhána (česky pohroužení) jak o tom mluvil mnich Sarana.

V době Buddhově tam však žádného izraelského Boha neměli. A tak (našimi slovy řečeno) rozlišovali 4 stupně vnímání "Boží přítomnosti": jako nekonečný prostor, jako nekonečné vědomí, jako oblast nicoty a jako oblast ani vnímání ani nevnímání.
Přičemž v prvních třech stupních je vždy přítomno štěstí (tedy ekvivalent židokřesťanské lásky).
Buddha odmítl indické pojetí džhány jako fyzické a mentální nehybnosti.

Já se tím ale prakticky moc nezabývám. Asi bych měl.

Podstatné je, že je tady možnost milovat Boha, který je bezpodmínečnou milovanou milující Láskou, tím se vyřeší vše.

Není to tak přímočaré. Jsou bytosti, např. zvířata, které nemohou milovat Boha v našem slova smyslu.

Kdysi někdo sestrojil kolo, na kterém řídítka zatáčela opačně. Každý kdo na něj nasedl se na něm vysekal. Autorovi trvalo dlouhou dobu, než se na něm znenadání naučil jezdit (jakoby se mu to najednou přeplo) a musel k tomu vyvinout značné úsilí.
A proč by se měl někdo přepínat, když se na kole nějak jezdí už dlouho a docela dobře.

Morální vzorce vznikají dlouhou dobu a jsou tudíž pevné a skupina Orionu je velmi inteligentní.

Není nikterak údivné, že Židé za svého krále Ježíše nepřijali.

[Alfons]

Podle mě je pozitivní entita člověk dobré vůle a takoví lidé se snaží dodržovat přikázání.

Pozitivní entita je ta, co má otevřenou srdeční čakru. Tudíž dodržovat nějaká z vnějšku daná přikázání není pro ni příliš motivující.
Jak praví ap. Pavel: Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají.
Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci.

Jak to má negativní entita, na to pořád nemůžu pořádně přijít. Ale jsem přesvědčen, že nemusí být nutně amorální (tj. že by všechny chtěly záměrně páchat zlo).

A pak jsou entity, které se nepolarizovaly ani tak ani onak, a ty jsou prý podle Ra nejubožejší.

[Jana]

Jsou bytosti, např. zvířata, které nemohou milovat Boha v našem slova smyslu.

Pokud mluvím o Boží lásce, tak mluvím o něčem podobném, jako jako je například popisován zážitek blízké smrti lékaře Anthony Cicoria, ve videu Ashina Ottamy 23. minuta 11. vteřina.

Láska prostě jen je, není tu pocit subjektu, objektu, není tu žádné ztotožnění a ani tu není nikdo, kdo by tu lásku někomu dával. Bez jakéhokoliv ztotožnění je tady vědomé Bytí, SČA. Je to blaho, které známe jako bezpodmínečnou lásku, jako když jsi bezpodmíněčně přijat, nemáš nic, čím by ses mohl provinit,co bys musel na sobě měnit, čím bys mohl hřešit, pro co bys mohl být odmítnut, souzen, odsouzen... Je tady jen šťastná blažená existence, od které nejsi nijak oddělen.

Lidská bytost je většinou ztotožněná s tím, co si kdo myslí, takže je vědomé Bytí jakoby zastřeno osobním prožíváním, navíc je tady ztotožnění s tělem, takže tělesné nepohodlí bolest také působí rušivě.

Zvíře je zpravidla ztotožněno jen s tělem a nic si o sobě a o nikom moc asi nemyslí, takže logicky je šance, aby SČA v něm byla vědomá o něco víc, než v člověku.

Zajímavá je v onom výše uvedeném videu i ukázka lpění. Lékař Anthony Cicori se ocitl při klinické smrti svého těla ve stavu absolutní lásky a blaha, viděl, jak zdravotní sestřička ho oživuje a on o to oživení vůbec nestál, nechtěl se vrátit do těla. Pak se sestřičce podařilo ho probrat k vědomí a on se ocitl v těle a bylo to, jako by dostal pěstí. Cítil místo lásky a blaha velkou fyzickou bolest, a .... děkoval té sestřičce za záchranu života. Což paradoxně jsme asi schopni i pochopit.

[armin]

No, vzpomeň kdo se tu nepokrytě radoval z omezení svobody slova.

To jsi špatně pochopil.
Záměrné, účelové, nepřátelské dezinformace by neměly mít možnost oblbovat ty hloupější a chytlavější lidi, podobně jako děti i jiné je třeba chránit například před tvrdými drogami, protože někteří lidé sami nejsou schopni se před nimi uchránit, když jim je někdo servíruje.

[Alfons]

Pokud mluvím o Boží lásce, tak mluvím o něčem podobném, jako jako je například popisován zážitek blízké smrti lékaře Anthony Cicoria, ve videu Ashina Ottamy 23. minuta 11. vteřina.

Láska prostě jen je, není tu pocit subjektu, objektu, není tu žádné ztotožnění

No.. tak to přeci není. Na tom videu přeci ten umírající jasně popisuje své nové tělo (nejprve jako podobné fyzickému, pak už jen jako shluk energie), jako jemu patřící, se kterým se nově ztotožňuje (oproti starému ztotožnění, kdy se dívá na své ležící fyzické tělo a říká si "já jsem mrtvý"). Je tam zřetelný pocit subjektu (toho, kdo koná) a objektu (prostředí, ve kterém koná). Ten objekt je nakonec popisován jako "absolutní láska a mír".

Je to blaho, které známe jako bezpodmínečnou lásku, jako když jsi bezpodmíněčně přijat, nemáš nic, čím by ses mohl provinit,co bys musel na sobě měnit, čím bys mohl hřešit, pro co bys mohl být odmítnut, souzen, odsouzen... Je tady jen šťastná blažená existence, od které nejsi nijak oddělen.

Ta blažená existence je něco. Není to nic. Kdyby to nebylo něco, nemohli bychom o tom mluvit (nebylo by o čem). Tomu něco se říká objekt. Taky bychom tomu něco mohli říkat nějak jinak, ale proč.
Nu a s tím objektem jsi ztotožněna, víš, "tohle jsem já". A cítíš štěstí, úlevu. Dřív jsi to tak neviděla, myslela jsi si o sobě buhvíco. A tak jsi necítila to štěstí, tu úlevu.

Ten objekt byl i dříve spirituálními lidmi nějak popsán, tak si to můžeme porovnat s naším (nebo jiným) popisem, chceme-li.

Vtip je v tom, že subjekt není objekt. Ale to už je taková vyšší dívčí, řekněme .

[Alfons]

No, vzpomeň kdo se tu nepokrytě radoval z omezení svobody slova.

To jsi špatně pochopil.
Záměrné, účelové, nepřátelské dezinformace by neměly mít možnost oblbovat ty hloupější a chytlavější lidi, podobně jako děti i jiné je třeba chránit například před tvrdými drogami, protože někteří lidé sami nejsou schopni se před nimi uchránit, když jim je někdo servíruje.

Ano, to je ta cesta služby sobě, cesta negativní entity, jak ji popisuje Ra. Neboť je přeci samozřejmé, že ty jsi ten, kdo ty "hloupější a chytlavější lidi" (Alaju třeba) identifikuje a pro jejich vlastní dobro omezí, jako malé děti.

Kulisy se mění, lidé zůstávají stejní ("Republiku si rozvracet nedáme"). Je to až legrační.

[armin]

Kulisy se mění, lidé zůstávají stejní ("Republiku si rozvracet nedáme"). Je to až legrační.

To je právě tvoje neštěstí. Nedovedeš odlišit pravdu a lež, svobodu a diktaturu.

[vostalpetr]

Zvíře je zpravidla ztotožněno jen s tělem a nic si o sobě a o nikom moc asi nemyslí, takže logicky je šance, aby SČA v něm byla vědomá o něco víc, než v člověku.

Ty idiotko,

zvířata a rostliny se ztotožnují s pocity a to je dostatečný,

nehledě na to, že už jen ztotožnění s tělem je dostatečný,


ty blbá krávo, ve spánku si také obvykle nikdo nic nemyslí,

a přesto nedojde k uvědomění podstaty,


ty blbá píčo co máš problémy s myšlením,

ty myslíš leda hovna, pocitářská kundo,

kunda si taky nic nemyslí ale jedná zcela pudově, čili pocitově,

a proto jsi zkunděná píča který to prostě nemyslí !!!

[vostalpetr]

To jsi špatně pochopil.
Záměrné, účelové, nepřátelské dezinformace by neměly mít možnost oblbovat ty hloupější a chytlavější lidi, podobně jako děti i jiné je třeba chránit například před tvrdými drogami, protože někteří lidé sami nejsou schopni se před nimi uchránit, když jim je někdo servíruje.

To máš tedy pravdu,

lidi je třeba chránit především před státní a stádní propagandou,

před těmi "zavedenými" pravdami a vrcholným hovnem zvaným morálka,

a každýho dobrosera je třeba vodpákovat do prdele bejsbolkou ...

[Jana]

Pokud mluvím o Boží lásce, tak mluvím o něčem podobném, jako jako je například popisován zážitek blízké smrti lékaře Anthony Cicoria, ve videu Ashina Ottamy 23. minuta 11. vteřina.

Láska prostě jen je, není tu pocit subjektu, objektu, není tu žádné ztotožnění

No.. tak to přeci není. Na tom videu přeci ten umírající jasně popisuje své nové tělo (nejprve jako podobné fyzickému, pak už jen jako shluk energie), jako jemu patřící, se kterým se nově ztotožňuje (oproti starému ztotožnění, kdy se dívá na své ležící fyzické tělo a říká si "já jsem mrtvý"). Je tam zřetelný pocit subjektu (toho, kdo koná) a objektu (prostředí, ve kterém koná). Ten objekt je nakonec popisován jako "absolutní láska a mír".

Je zajímavé tohle prozkoumávat víc. Jsi zvyklý na to, že jsi subjekt - tělo a při setkání s absolutní láskou a mírem není šance v tomhle nezmizet, protože jinak by to nebylo absolutní, to dá rozum. Je to jako když kus sněhu spadne do vody, roztaje a stane se stejný. Jelikož, jak psala tuším Lída, v lásce všechno zestejní. Ostatně lékař Anthony Cicorio dál popisuje, jak šel nahoru po schodech, že mu mizely nohy.

Ashin Ottama pak v další části videa říká, že tohle nádherné osvobození od mysli, jaké prožívá většina lidí v klinické smrti, postupně mizí, říká, že stav mezi dvěma vtěleními se dělí na tři fáze neboli barda, do druhé fáze se vrací mysl, tak jak ji známe a už to obvykle (podle Tibetské knihy mrtvých) není tak pěkné.

Sat-čit-ánanda je skutečnost sama, je to Bytí zbavené všech iluzí a není problém, aby tady bylo všechno naráz. Tělesné pocity, myšlenky i SČA. Je to jako by poznání toho, co tady je, mělo možnost jít do různé úrovně. Může tady být povrchní poznávání - vím, co si o Tobě myslím (mentální), trošku hlubší poznání - vidím, jak to je (smyslové), a celistvé poznání - vědomí samotné existence, která je blahem, láskou (v tichu srdce).

To poslední je vlastně tím, co neustále rozpouští iluzi oddělenosti, kterou vytváří mysl a smyslové vnímání.

Takže je jasné, co je iluze a co je skutečnost a tím pádem je vyřazeno z aktivity to, co by mohlo dělat ten život nešťastným.

Je to blaho, které známe jako bezpodmínečnou lásku, jako když jsi bezpodmíněčně přijat, nemáš nic, čím by ses mohl provinit,co bys musel na sobě měnit, čím bys mohl hřešit, pro co bys mohl být odmítnut, souzen, odsouzen... Je tady jen šťastná blažená existence, od které nejsi nijak oddělen.

Ta blažená existence je něco. Není to nic.

Blažená existence je to, co je. Tedy Bytí. Vědomé Bytí. SČA

Kdyby to nebylo něco, nemohli bychom o tom mluvit (nebylo by o čem).

Proč by se nedalo mluvit o ničem? Ve skutečnosti tohle povídání je o ničem, pokud si pod tím něco víc nepředstavuješ. Ovšem i ta představa je ve skutečnosti nic. Představ si jablko, kousni do něj. Do čeho jsi kousl? Do ničeho.

Ty tuny duchovní literatury jsou k ničemu, pokud z toho chce mít něco mysl. Ale jsou Boží, když Ti z nich zní Pravda rezonující ve Tvém srdci.

Nu a s tím objektem jsi ztotožněna, víš, "tohle jsem já".

Řekla bych, že bys zcela jistě nikde nenašel citaci, kde bych psala: víš, "tohle jsem já", a Ty jsi něco jiného. A jestli bys i takovou citaci našel, tak jsem něco takového jistě nemyslela vážně. A jestli jsem něco takového někdy vážně myslela, tak mi to určitě moc dlouho nevydrželo.

A cítíš štěstí, úlevu. Dřív jsi to tak neviděla, myslela jsi si o sobě buhvíco. A tak jsi necítila to štěstí, tu úlevu.

Asi se o nějaké úlevě v tomhle případě psát nedá, protože tohle štěstí je přirozeností samotné existence a to je tady pořád. Nemá to nějakou nešťastnou minulost. Tu dokáže vytvářet jen mysl, jenže produkty mysli jsou stejnou iluzí jako to jablko, které, jestli sis představil, tak jsi do něj doopravdy nekousl.

Ten objekt byl i dříve spirituálními lidmi nějak popsán, tak si to můžeme porovnat s naším (nebo jiným) popisem, chceme-li.

Nevím, co máš tímhle na mysli, ale jestli je něco takového možné, tak můžeš uvést konkrétní příklad.

Vtip je v tom, že subjekt není objekt. Ale to už je taková vyšší dívčí, řekněme .

Vtip je ten, že v SČA není žádný subjekt a ani žádný objekt, existence je prostě vždycky existencí, ať už ji naše mysl a smyslové vnímání rozlišuje a rozděluje jakkoliv.

[armin]

Vtip je v tom, .

[armin]

Vtip je ten,

[Alfons]

celistvé poznání - vědomí samotné existence, která je blahem, láskou (v tichu srdce).

Tudíž to celistvé poznání je někde lokalizováno – v srdci. Nicméně to, co srdce formuje, je ne-srdce, nemůže být srdce bez bytí toho, co srdcem není. Ono ne-srdce je však celé zbývající bytí, tak jak by ho mohlo celistvé poznání vynechat?

Nu a s tím objektem jsi ztotožněna, víš, "tohle jsem já".

Řekla bych, že bys zcela jistě nikde nenašel citaci, kde bych psala: víš, "tohle jsem já", a Ty jsi něco jiného.

No ano, tvoje "tohle jsem já" mě z toho tvého já nevylučuje, o to nejde.
Tak o co tedy jde?
Jde o to, že "tohle jsem já" znamená vidět sebe jako objekt. Ale já není objekt. Já je subjekt.
Koukáš se fascinovaně do zrcadla a dojata poznamenáš, "ach, to jsem já, tak krásná". Já netvrdím, že nejsi krásná. Já tvrdím, že to nejsi ty.

Ten objekt byl i dříve spirituálními lidmi nějak popsán, tak si to můžeme porovnat s naším (nebo jiným) popisem, chceme-li.

Nevím, co máš tímhle na mysli, ale jestli je něco takového možné, tak můžeš uvést konkrétní příklad.

No jak píšu výše, tvůj popis je "Blažená existence je to, co je. Tedy Bytí. Vědomé Bytí. SČA". Buddhistické spisy tvrdí různé úrovně/oblasti, oblast nekonečného prostoru, oblast nekonečného vědomí, oblast nicoty a oblast ani vnímání ani nevnímání.
(první tři jsou provázeny pocitem štěstí)