Iluzorní svět svatý blbky

[vostalpetr]

Když ale nahlédneme za tyto projekce, zjistíme, že existuje prostor, kde není žádná oddělenost mezi tebou, mnou, egem ani Šakti.

Když nemáš problém s oddělenosti,

Tak nemáš potřebu někam nahlížet

A na to postačí přestat věřit duchovním kecům..

[vostalpetr]

Ten, komu by měly patřit iluze, je tou iluzí, nejnižší pravda není skutečnou pravdou, něco takového brát vážně.[/quote]

To,

Že jsi pica je skutečná pravda

Prostě jsi zamrzlá jako led,

O vodě nic nevíš

A o páře kopirujes a meleš nesmysly a voblbujes se ji



Já beru jakoukoliv úroveň H20 vážně, zatímco pro tebe led je iluzi

Protože led tě studí, proto blábolis o páře


Ty

I ten tvůj egregor jste prostě ubohý mrdky

Bez energie, tedy bez světla ..

[vostalpetr]

Jana píše:
V tichu srdce je všechno projevem Jediného


A nejen v "tichu srdce" a to i hloupost i moudrost i ego i nevědomost je projevem Jediného

Proč to pořád nějak vymezovat, rozdělovat, vybírat, co je projevem Jediného a co ne? A navíc jen v tichu srdce?

Vše je projevem Jediného.

Co nad to jest, nevědomostí jest, ale i ta nevědomost je projevem Jediného.

To nelze připustit,

Katolíci furt potřebují dělit svět na dobro a zlo

Boha a ďábla

Takže musejí srat neustále hovna duality

Jelikož

Bez tohoto se nejde dostat do extáze

A takto potlačit a voblbnout ego..


Vždyť jim jde především o ten věčný život...

[vostalpetr]

Bez dobrá a zla by jim ten jejich

Katolického egregor

Chcipnul na nedostatek energie


Ale takto si jej furt pěkně nabíjejí

A on je odměňuje pocity štěstí...

[vostalpetr]

Ticho srdce' není místo, kde by Jediné bylo omezováno, ale je to stav, ve kterém se dualita přestává jevit jako skutečná. Všechno je v tichu, ale ticho, o kterém mluvím, není něco, co přijde a odejde, je to základní stav Bytí.

Dualita je součástí ne-dvojnosti

Ty katolická píčo posedlá pitomou jednotou

Proto v moři proudí proudy,

Které jsou jak mořem tak proudem


Zatímco tvuj guláš je leda katolický hovno bláznivého ega,

Které potřebuje potlacet nežádoucí..




Táhni do prdele i s tím svým pitomý egregorem...

[vostalpetr]

Ano, hlupák i mudrc, to všechno je součástí projevu Jednoty, ale samotné pojmenování a rozlišování pochází z omezené perspektivy ega. Jakmile to ego ustoupí, co zůstává? Není tu nikdo, kdo by byl hlupákem, ani nikdo, kdo by byl mudrcem. Jen čisté Bytí, bezejmenné, netknuté jakýmikoli koncepty. V tomto Bytí se pohybuje celý vesmír, ale ono samo zůstává nedotčeno.

No jo někdy je ten život těžkej

Když je někdo blbej

A nedokáže pochopit paradoxy

Kdy protiklady tvoří jednotu že

Neměnné a proměnné je to samé



Blb je holt blbem,

Tak to chodí...

[vostalpetr]

Takže samotný blábol o egu a jeho pojmenování

Vychází z omezené perspektivy ega

Dle tebe

Takže to co píšeš je jen omezena perspektiva tvýho ega,

Dle tebe



Ty pako blbý..

[armin]

Mám dojem, že právě ti, jejichž sebevědomí je vybudováno jen na převzatých informacích mají problém s těmi hlupáky a blbci, protože v hloubi duše cítí, že by se to mohlo oprávněně týkat i jich. Proto je to u některých duchovňáků to největší tabu něco takového říkat i si myslet.
Přitom hlupák i blbec je bytost jako každá jiná, jenom je zrovna zblblá nebo mdlého rozumu a slepé víry.

[vostalpetr]

Debata, jak ji chápe ego, je jen další z jeho her. Když se bavíš o tom, co je správné, kdo má pravdu, kdo je 'duchovňácký' nebo kdo ne, to vše je jen další manévr mysli. Tvá mysl hledá chyby v tom, co je řečeno, místo aby se podívala na zdroj, z čeho slova vycházejí.

Odevzdání, přijetí, smíření – to nejsou pojmy pro debaty, jsou to stavy bytí. Když se ponoříš do ticha, žádná debata není nutná, protože není nikdo, kdo by argumentoval. To, co cítíš jako 'nejapnou hru', je ve skutečnosti jen odraz tvé vlastní mysli, která se brání. Ego touží po hře, po výzvách, po tom, aby se mělo o co opřít. A když narazí na to, co je nad jeho chápání, brání se a vytváří příběhy, aby si udrželo iluzi o sobě.

Nemusíš se bát 'předuchovnělého ega'. Stačí se zastavit a podívat se, odkud tyto myšlenky přicházejí. Pak uvidíš, že potřeba někoho soudit, označit, je jen další pokus ega udržet svou existenci. Když se na to podíváš hluboko a beze strachu, zjistíš, že nic z toho nemá význam. Ticho, ve kterém vše spočívá, je skutečné – debata o něm už ne že

Ty zkurvena píčo

To je jen z dalších her tvýho zasranyho ega,

To tvý pitomý zastavení a podívání se a pitomoucky ticho...


Chcípni ty duchovní mrdko...

Takovýhle hovno přebarvený na růžovo si strč do prdele !!!

[vostalpetr]

Nemusím se ani dívat hluboko abych viděl todle vycteny duchovní hovno,

Kterým se svatý ego voblbuje

Já ti dám hluboko ty svatá píčo, ale kopanec do prdele...

[vostalpetr]

Jak poznám, jestli nejsem začátečník?

Snadno,

Podle světla a ne podle keců a uvědomění píčovin co jsi vyčetl na netu

Pak nebudeš kopírovat cizí hovna a jimi argumentovat...

[Pedrito]

Řek bych, že největší píča jsem já... jsem myslel že se ne pochlapí,
prostě jen pobabí..

[vostalpetr]

Mám dojem, že právě ti, jejichž sebevědomí je vybudováno jen na převzatých informacích mají problém s těmi hlupáky a blbci, protože v hloubi duše cítí, že by se to mohlo oprávněně týkat i jich. Proto je to u některých duchovňáků to největší tabu něco takového říkat i si myslet.
Přitom hlupák i blbec je bytost jako každá jiná, jenom je zrovna zblblá nebo mdlého rozumu a slepé víry.

Já s tím problém nemám, být blbec,

Jelikož nejsem vševědoucí

Takže všechno nevím

A to co vím, vím stejně omezeně

Což je normální věc, neboť není mudrcee jenž by všechno vědět

I když někteří se tak tváří

Zřejmě potřebují k životu nějakou jistotu...