Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

Jana tím svým "zdobením" a vysvětlováním ty Mistry akorát lidem zprotiví a zoškliví.

Působí to podobně jako bývávalo "Se Sovětským svazem na věčné časy."

Nojo, ale co s tím?

,,Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat."



U extatických oblbliků platí,

Že čím víc utrpení, tím víc štěstí

Takovej Ježíš byl nepochybně na vrcholu blaha když jej ukřižovali

Tak proč ji nedopřát víc štěstí, když je tím posedlá ?

Stačí ji poslat do prdele,

To je dobrá informace jak pro ni tak i pro druhý...

Kde by byli křesťané bez utrpení a kázání evangelia ?

[vostalpetr]

Vědomí, Bytí a Láska: Tři tváře jedné Pravdy



Láska není Blazenost

Ty zpitomnela kundo !

A Já není žádná Pravda

Ty blbá kravo !



Tahni do Vatikánu !

[vostalpetr]

Láska není něco, co musíme hledat venku, ale podstata toho, kým jsme.



Ta tvoje sebestředná sebeláska je dozajista tvou podstatou,

Podstatou tvého ega

A proto ji taky neustále vyzdobujes svými vycteninami

Co kde vystouras na internetu

A splacavas z toho leda hovna své pitomosti...



Ty sebestředný jelito...

[vostalpetr]

Když člověk začne milovat Lásku samotnou – ne ve smyslu citového připoutání, ale jako vědomí blaženosti, které prostupuje vše – tehdy se smysl krijajógy naplňuje. Praxe pomáhá vnitřně se soustředit, ale samotná blaženost je tím, co vše korunuje.


Ty debilni idiotko

To je pouze a jen koncentrace

A ne ty tvoje sebeoblbujici pitome fantazie cos tady vysrala pro své sebeoblbovani..



Ty jsi pitomý vědomí blaženosti,

Čili blábolení hoven..

[vostalpetr]

Láska není to, co hledáš.
Je to to, čím hledáš.
Ještě nikdy tě neopustila.
Jen se na chvíli skryla za tvou touhu


Jo, je podstatou tvý touhy

A proto ti taky furt mrda

A neustále potřebuješ srát hovna

Protože tě ta láska urputně tlačí do prdele


A protože tě ještě nikdy neopustila,

Tak nic nevíš o Blaženosti

A blábolis pitomosti ve snaze lásku povyšovat a vylepšovat vycteninami..

[vostalpetr]

Proto i ostré odmítání slova „láska“ je ve skutečnosti láskou.
Je to jen její hra se sebou samou, tanec mezi zapomněním a poznáním.
Když se zapomene, nazve se to „touhou“.
Když se probudí, nazve se to „pravdou“.
Ale v obou případech je to tatáž živá energie.


Nikdo lásku neodmítá,

Zato kdo není pitomec odmítne to tvý pitomý blábolení o lásce

Z kterýho ti značně mrda


To ty jsi pica,

Láska je ovšem expanzivní silou tvořící projev

To ovšem neznamená že je osvícením

Jak tady roky pitome blábolis

Oblbená svými pocity sebelásky...

[vostalpetr]

Láska není něco, co bychom museli hledat venku nebo složitě získávat. Je to přirozený stav bytí, základní tón života, který v sobě neseme od samého počátku. Stejně jako se slunce nemusí snažit svítit, ani láska nepotřebuje úsilí – je to samotná podstata existence.

Láska není cit, ale vědomí

Často si lásku spojujeme s emocí nebo vztahem k druhému člověku. Taková láska je krásná, ale stále proměnlivá – přichází a odchází podle okolností. Osvobozující láska, o níž hovoří duchovní tradice, však není závislá na nikom ani na ničem. Není to pouhá emoce, ale vědomí – hluboké poznání, že jsme spojeni se vším živým.

Když se v člověku utiší neklid myšlenek a touhy po vnějších potvrzeních, objeví se tichý, ale nesmírně silný pocit blaženosti. Tento klid není vytvořený, není vymyšlený – je odhalený. Je to stav, který tu vždy byl.


Jo, to je láska,

Stav ega


Takže otázkou zůstává

Proč to ty kundo blbá neustále zamenujes za osvícení,

Když to žádný osvícení není

Ty blbý jelito...


Potřebuješ být důležitá a přitahovat pozornost aby se tvůj egregor nažral ?

Nebo ti z toho ztotožnění mrda stejně jako Ježíšovi,

Takže máš stejnej mindrak jako tenhle zidak blbej ?

[vostalpetr]

Malá meditační praxe

Najdi si chvíli klidu.
Posaď se pohodlně, zavři oči a několikrát se zhluboka nadechni.

Spočiň v přítomnosti.
Nech myšlenky plynout jako mraky na obloze. Nemusíš je zastavit, jen je nech projít.

Obrať pozornost k srdci.
Polož ruku na střed hrudi a vnímej jemné teplo či pulz života.

Vyslov v sobě větu:
„Láska je můj přirozený stav.“
Nech ta slova pomalu doznívat a vnímej, jak se s nimi tvé nitro rozjasňuje.

Jen buď.
Nesnaž se nic vytvořit ani vyvolat. Láska je tu už teď – v samotné přítomnosti.
Návštěvník



Už zase rádis ztotožňování a sebeoblbovani ?

Je to vcelku zbytečné

Toto ztotožnění zde vzniká zcela spontánně při ztotožnění s tělem

A je tím, co zatemňuje osvícení...

[vostalpetr]

Láska nepotřebuje, abychom ji hledali, dokazovali nebo osvěcovali.
Láska je to, čím hledáme, čím dokazujeme, čím svítíme.
Láska je samotné světlo, ve kterém už všechno je osvícené.




Už zase blábolis pitominy

A ovesujes lásku vším možným

Co jsi kde vyhrabala a vyčetla ?



Ta tvoje zpitomnela aktivita, posedlost láskou,

Neutuchající blábolení píčovin

Je způsobena neustálým zaměřováním na lasku

Pozornost se nema zaměřovat

Nýbrž uvolňovat !!!



Ale tak to chodí u hlupáků kopírující guruovsky rady

Výsledkem jsou pak suchoprdni dznaninove

A pomatení poskakují zblbli bhaktove


A to proto, protože se zaměřují místo aby se uvolňovali...

Takové pitomce lze poslat leda do prdele !!!

[vostalpetr]

Právě proto, že mysl je zvyklá chápat lásku jen v jejích podmíněných podobách, může mít podezření, že mluvit o ní jako o absolutní skutečnosti je klam. Ve skutečnosti je to jen známka toho, že jazyk se dotýká hranic mysli. Tam, kde končí slova, začíná skutečnost, kterou nelze zpochybnit: přítomnost, vědomí, život – ať tomu říkáme jakkoliv.


Nikoliv Pico,

Jsi kritizována proto,

Protože ty tvoje pitominy velmi dobře znám

A ne protože to neznám !

A ne proto ty debilko že to chápu v podmíněných podobách...


Ty jsi jelito který ovšem nic jiného než toto nezná

A proto tě každý, kdo alespoň trochu rozumí duchovnu

Či má duchovní zkušenost

Posle tě do prdele s tím tvým pomatený blábolením..



Jsi prostě zblbla kunda masturbujíci oblbenost láskou !

[vostalpetr]

Tam, kde končí slova, začíná skutečnost, kterou nelze zpochybnit: přítomnost, vědomí, život – ať tomu říkáme jakkoliv.


Ani zpitomeni nelze zpochybnit,

Pitomec je prostě pitomec

Zblbla mysl prostě blbne

A to tvoje zpitomeni je nezpochybnitelné

Každodenně to tady dokazujes psaním svých oblbujicich hovadin..


Jsi nezpochybnitelna masturbujíci kunda..

[vostalpetr]

Krátká meditace: Návrat do přítomného okamžiku

Toto cvičení vám zabere jen několik minut, ale může se stát branou k hlubšímu prožitku sebe sama.

1. Zastavení

Najděte si klidné místo, kde vás nikdo nebude rušit. Posaďte se pohodlně a zavřete oči.

2. Vědomý dech

Zaměřte se na svůj dech. Nevynucujte ho, jen sledujte, jak vzduch vstupuje a vychází. Vnímejte jemný pohyb těla při nádechu a výdechu.

3. Uvědomění myšlenek

Možná si všimnete, že přicházejí myšlenky: příběhy o vás, vzpomínky, starosti. Nesnažte se je zastavit. Jen si je uvědomte jako přechodné jevy – jako mraky, které proplouvají oblohou.

4. Návrat k přítomnosti

Vraťte pozornost zpět k dechu a k pocitu, že jste tady a teď. Nemusíte nic dokazovat, nic analyzovat. Všimněte si, že za všemi myšlenkami je ticho a vědomí, které je pozoruje.

5. Uvědomění Já

Položte si vnitřní otázku: „Kdo jsem, když odložím všechny příběhy o sobě?“
Nehledejte slovní odpověď. Spíše vnímejte prostor, klid a přítomnost, které tu zůstávají.

6. Ukotvení

Zůstaňte v tomto vnímání několik minut. Poté pomalu otevřete oči a vezměte si tento pocit přítomnosti do svého dne.

Tip: Cvičení můžete provádět kdykoli během dne. Stačí i pár vědomých nádechů a návrat k tomu, co je právě teď.
Návštěvník




To já znám ještě kratší meditaci :

Jmenuje se bez do prdele,

A návod je stejný jako její jméno

Tedy bez do prdele...

A kdyby jste nevěděli kudy se tam chodí

Tak použijte svůj prstik

A strčte si ho do prdele

Ten vám cestu ukáže

A už bude vědět ten správný směr

Kudy do prdele

Takto jednoduše si uvědomíte pritomnost býti v prdeli



Důležité je pouze jedno jediné,

Totiž neposrat se z toho !

[vostalpetr]

Ty jsi láska, když se jí nebojíš



Ne každý má neutuchající potřebu být něčím oblbnut

Takže nejde o strach

Ale o správné pochopení co je láska..


Ty jsi ovšem pocitarska pica,

Která intelekt používá k odůvodňování svých pocitů

Takže vymyslíš hovna jako je třeba toto tvé hovno

Což je jen ideologické blábolení kolem tvého nezpochybnitelného axiomu

Totiž tvé oblbenosti láskou


Láska není Skutečnost

Takže jen roky blábolis své pitominy

Které vylepšuje s internetovými vycteninami

Ǎ hraješ si na osvicenou


Takže ve výsledku jsi taková masturbujíci kunda...

[vostalpetr]

Proč je bez této Lásky "všechno špatně"?

"Špatně" zde neznamená morálně špatně, ale spíše chybně, zkresleně, nepravdivě, založené na omylu, a proto vedoucí k utrpení.



Takže vy zasrani laskoserove jste napáchali ve jménu ty svý lásky málo hoven ???

Já bych řekl že vrchovatě

Ty blbá Pico jsi třeba mazala a banovala druhé

Což zřejmě považujes za projev bezpodmínečne lasky

A takto je to i všech laskoserů

Neutuchající potřeba potlačet to, co se jim do jejich oblbenosti nehodí

A srani hoven že bez lásky je všechno špatně



Zález do prdele ty zasrana kundo

A zapamatuj si

Že kdykoliv vyseres to svý laskoserny hovno

Budeš posílána do prdele

Protože tam vy sraci lasky patříte !

[vostalpetr]

Otevřít srdce znamená přestat bojovat

Když přestaneme druhé hodnotit, přestaneme je chtít měnit, vlastnit, napravovat nebo zadržet — objeví se přirozené světlo vědomí.
To světlo nepotřebuje milovat. Ono je milováním samo.

A v tu chvíli pochopíme, že žádná láska není mimo nás.
Že lásku nemusíme „dostat“. Ani „dávat“.
Stačí se jí nebránit.

Jsi láska. A to je vše.
Opravdu.
Neexistuje hlubší duchovní poznání než toto:
„Jsem.“
A pokud toto „jsem“ není zatížené představami o tom, kdo nebo jaký jsem —
pak je to tiché, bezpodmínečné, přítomné jsem je samo láskou.

Za výkřikem: „Láska není Já! Ty nejsi láska!“

je touha být milován.

Touha po svobodě.
Touha rozpustit hranice.
Touha vrátit se domů — do sebe.

Nisargadatta mluvil prostě, protože mluvil z prostoru, kde nic není třeba komplikovat:
Láska je tím, co jsi, když se přestaneš bát.

A když se bát přestaneš, poznáš, že nebylo nikdy čeho.





Mel si co chceš idiotko,

Ľaska není Ja

Ani kdyby jsi sem nasrala tři kopce svých pitomych hoven

A blila svý pitomosti o světle, prostoru, přítomnosti atd. atd.

Ǎ oháněla se kdejaký mistrem...


To ti nepomůže

Výsledky tvé lásky jsou jasné viditelné:

Oblbování chtěným a potlačením nechtěného !!!


A takto je to zákonitě u všech laskoserů

Serou leda hovna...

[vostalpetr]

Ubohá Pico blbá,

Láska není Já

To jen tvá pitomá představa a zblbla touha trpící ubozacky !!

Pro tebe ty svině mám pouze jedinou perlu:


Tahni do prdele !!!

[vostalpetr]

Touha vrátit se domů — do sebe


Do sebe se vrací leda sebestředný pici jako jsi ty

Zakomplexovaný mrdky toužící po štěstí a lasce

Já žádnou takovou touhu nemám


Zato mám pěknou touhu tě poslat do prdele

Takže kdykoliv vyseres svá pitomá hovna

S chutí tu touhu pouziju

Ǎ pěkně si na ni zaserfuju...

[vostalpetr]

Láska, která nepotřebuje osvícení


A proč by ho potřebovala a k čemu ?

Je to expanzivní síla vytvářející celý projev

Osvícení potřebuji leda mindraci jako jsi ty

Protože je ta láska tlačí do prdele

A nutí srat další a další hovna

Jejich expandujícího zpitomeni laskou


O žádné nedorozumění se nejedná

Masturbujíci kunda

Je přesně to samé co masturbují duchovnacka


Jenže ty jsi idiotka

Která semele vše v jednom hovno

A píšeš hovna že láska je Já

No to ale není...

[vostalpetr]

Láska je přirozený stav

Když se utiší myšlenky a přestane neustálá honba za vnějším potvrzením, objeví se něco, co je tu odjakživa: tichá radost, pocit jednoty, klidná blaženost. Není to „výkon“ ega. Není to výsledek snahy. Je to jako když se rozptýlí mraky a ukáže se slunce – slunce, které tu bylo vždycky.


No a co,

Už jsem tě ty pitomý jelito upozorňoval

Že poznám tvé kopírky vodkud co vysiras coby svou moudrost

A také jsem tě upozorňoval že dzogchen je stav savikalpa samadhi

Tedy stav kde je ego


Takže to ty blbá Pico

Není osvícení !!!

[vostalpetr]

A navíc,

Vše co píšeš jsou jen tvé kopírky a vycteniny,

Jediné co je tvoje

Je oblbenost laskou

Totální zblbnutí !