to Eduard Tomáš nádherně popisuje, ale je to samozřejmě už pro velmi pokročilé:
838.
Medituji už mnoho let, prakticky celý život, a přece po dlouholetém cvičení a studiu jsem přišel do stavu, s nímž si nevím rady.
Pokuste se mi popsat Váš stav.
Je to jednoduché. Jakmile se začnu soustředit do srdce, což dělám skoro pořád, nastane v srdci pocit rozpynutí, který se stále stupnuje, až už to dál nejde.
To je skvělé, buddte rád, tohoto stavu dosahuje jen málo lidí.
Já nejsem rád, a to právě proto, že to dál nejde, at dělám, co chci. Jak mám pokračovat, co mám dělat? Vím, že je to hluboký stav, ale já bych si přál ho prohloubit až k Poznání. Jsem stár a času mám proto málo. A tolik už cítím blízkost Nadjá. Jakoby bylo za dveřmi.
Nic.
Co nic?
Nedělejte nic! Všechno, co se nyní stane, udělá Nadjá za Vás. Právě proto došlo k stagnaci. To je výzva pro Vás, abyste přestal usilovat a předal všechnu akci Bohu. Vy Ho jen proste, aby Vás úplně ovládl, aby si Vás přivlastnil a vzal za svého a pak Vás použil jako svůj nástroj k dobru lidí i všech ostatních bytostí. To je všechno, co smíte udělat.
V tom závratném tichu nemohu vlastně dělat skoro nic. A přece se tu a tam snažím.
Tak jen v něm spočívejte a oddaně čekejte na to, co se stane. Tady platí Eckhartovo pravidlo: Nic nemít, ničím nebýt a o ničem nevědět.
Já za tebe nic neudělá,
Musíš prostě splnit podmínky, řekneme něco jako duchovní zákony
A jednou z těch základních podmínek je puštění vlastní vůle
Což není až tak jednoduché, protože je to řízeno vasanami, vlastní vůle jsou v podstatě naše připoutanosti
Takže již samotné pozorování ukazuje že je zde nějaká připoutanost
k něčemu co je pozorovano tedy je zde ta vůle
Dznaninove by řekli, že když se pozornost uvolní od pozorování
Spočine sama v sobě
A pozornost sama o sobě je Vědomí
Takže meditace je negaci (lépe řečeno uvolnění) všech směru pozorování
To říká Mahárádž a já říkám tu závorku..